Foto Petr Zewlakk Vrabec
„Už dlouho jsem přemýšlel nad nedostupností bydlení, a proto jsem se před dvěma a půl lety rozhodl, že koupím byt a pronajmu ho,“ vypráví Jan Beneš, který pracuje jako lékař na Klinice kardiologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Beneš chtěl vyzkoušet, jestli by byt zvládl pronajmout někomu, kdo ho potřebuje, ale na běžné bydlení nedosáhne, a zda je taková forma pomoci reálná a bude fungovat. Byt koupil v Ústeckém kraji, kde se dá pořídit relativně levně a kde je zároveň hodně lidí, kteří mají problém sehnat slušné bydlení. Koupil ho na hypotéku, kterou na rozdíl od lidí, kteří jsou v nouzi, neměl problém získat. „Zjistil jsem, že jsem schopný pronajmout byt někomu, kdo je v bytové tísni, za nižší nájemné, než je obvyklé a ještě na tom neprodělám,“ vysvětluje kardiolog, co vlastně stálo za ideou Fondu dostupného bydlení.
Po letech marných snah prosadit státní systém sociálního bydlení přicházíme s novinkou, která se ukazuje jako dost slibná alternativní cesta.
„To byl první krok, kdy jsem si ověřil, že ta myšlenka je v praxi proveditelná,“ vypráví lékař, podle kterého se tak ukazuje, že je možné pomoci bytovou nouzi řešit z pozice aktivních občanů. „Kdybychom měli za úkol postavit rychlodráhu do Německa, tak bychom to svépomocí těžko dokázali, to musí být řízeno centrálně, ale absence dostupného bydlení je problém, který je alespoň částečně řešitelný svépomocí,“ říká Beneš, který se v dalším plánu chce zaměřit na to, jak to udělat, aby se mohli zapojit i lidé, kteří tomu nechtějí věnovat čas a námahu.
Proti obchodu s chudobou
Aby svému nápadu dodal právní rámec, spojil se s Platformou pro sociální bydlení. „Rok jsme se o tom bavili, jak to udělat, až vznikla neziskovka Fond dostupného bydlení, která umožňuje, aby se zapojil každý, a to darem nebo půjčkou,“ popisuje Beneš, podle kterého je možné účinně pomáhat i půjčkou. „Když chcete pomoct dětem v Africe, musíte pomoct darem, ale při řešení bydlení v Česku může pomoct i půjčka,“ vysvětluje Beneš. Za peníze se totiž může koupit byt a nájemník, který by si nikdy koupi nemohl dovolit, může platit nájem, který umožní půjčku splácet,“ říká lékař, který se o bydlení dlouhodobě zajímá a jehož projekt by měl být vlastně opakem toho, co dělají obchodníci s chudobou, jakkoli základní princip – nakoupit levné byty a ty pronajmout – je stejný. Fond dostupného bydlení ale spolupracuje s organizacemi, které pracují s chudými lidmi. Bydlení tak bude provázet i sociální práce a pomoc klientům.
Platformu pro sociální bydlení neoslovil Beneš náhodou. O problémech s bydlením chudých lidí hodně četl, takže na organizaci narážel opakovaně. Platforma pro sociální bydlení se dosud snažila zejména o legislativní změny, které by pomohly lidem v nouzi systémově. V závažné bytové nouzi se v Česku totiž nachází 83 000 lidí, z toho 20 500 dětí. Další jsou bytovou nouzí ohroženi a důsledky pandemie tyto počty ještě zvýší. „Po letech marných snah prosadit státní systém sociálního bydlení přicházíme s novinkou, která se ukazuje jako dost slibná alternativní cesta, než se konečně najde politická konstelace pro zákon,“ říká o Fondu dostupného bydlení Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. Naráží tak na skutečnost, že ačkoliv vlády ve svých programových prohlášeních slibovaly, že prosadí zákon o sociálním bydlení, dosud se tak nestalo. Novinka spočívá v tom, že Fond dostupného bydlení bude nakupovat byty v nejpotřebnějších regionech, kde jsou navíc kupní ceny bytů nejnižší.
„Doufáme, že byty budeme časem nakupovat v řádu tisíců. Na byty začali přispívat dary a půjčkami lidé i firmy, má to velmi zajímavý ohlas i v části společnosti, která na legislativní ukotvení dříve moc neslyšela,“ vysvětluje Lesák, podle kterého reagují i někteří velcí investoři jako banky. Vidí v tom ekonomicky udržitelný model, jak pomáhat lidem v nouzi: půjčka se věřitelům vrátí i s úrokem, Fond sice pořídí byt s dostupným nájmem, nižším než je ten tržní, ale i tak lze z nájmu postupně splácet peníze investorům. „Navíc se jedná většinou o drobné podporovatele, má to charakter spíše sociálního hnutí. Lidé se i ozývají s tím, že vlastní byt a jsou ochotni ho pronajmout potřebným, když jim pomůžeme vyhledat nájemníky a podpůrnou službu. I takový servis Fond začíná poskytovat. Uvidíme, jak rychle tato iniciativa vyroste, vypadá to velmi slibně,“ uzavírá Lesák.
Autorka je redaktorka Alarmu.