Foto Aktron, Wikimedia Commons, CC BY 3.0
Pražští radní dnes poměrem 7 : 4 schválili nová pravidla přidělování bytů, které navrhovala náměstkyně primátora a radní pro oblast sociálních věcí, bydlení a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS). Pro nová pravidla hlasovali radní za Spolu a STAN, proti byli Piráti. Nová pravidla kritizují odborníci z pomáhajících profesí. Během léta se dvakrát sešli před pražským magistrátem, aby vyjádřili svůj nesouhlas. Vznikla také petice Praha potřebuje sociální bydlení! a Platforma pro sociální bydlení zaslala radním opakovaně otevřené dopisy.
Praha bude pronajímat ročně jen zhruba 45 sociálních bytů, tedy asi třetinu oproti průměrnému počtu bytů pronajímaných ročně v uplynulém volebním období.
Argumentem pro změnu pravidel byla mimo jiné tvrzení Alexandry Udženiji, že dramaticky narostl počet stížností na sociálně slabší nájemníky. Z analýzy Platformy pro sociální bydlení přitom vyplývá, že opakované stížnosti se týkaly zhruba jen 12 procent zabydlených domácností, což je u programů typu Housing First považováno za velmi dobrý výsledek a vypovídá to podle odborníků o fungujícím a dobře nastaveném systému. Do počtu stížností prezentovaných Udženijou byly započítány také stížnosti, které byly vyhodnoceny jako nedůvodné či lživé.
Konečná podoba nových pravidel je výsledkem politického kompromisu, protože Udženija potřebovala pro podporu své koncepce hlasy radních za STAN. Oproti původnímu návrhu jsou v konečné verzi dvě změny, které ruší výrazné bariéry při získávání sociálních bytů. Lidé, kteří žádají o sociální byt, nemusejí podle finální podoby nových pravidel dokládat kopii nájemní smlouvy a vyjádření pronajímatele. Šance na získání bytu tak nebude uzavřena lidem, kteří žádnou nájemní smlouvu nemají. Pravidla rovněž nebudou obsahovat podmínku, že byty budou jen pro ty, kdo nikdy v minulosti nebyli z městského bytu vystěhováni.
Jen dvacet procent sociálních bytů
Nová pravidla nicméně obsahují řadu změn, které přístup k sociálním bytům ztíží. V prvé řadě se jedná o rozdělení městských bytů do kategorií, podle něhož budou nově byty pro osoby v sociální tísni (BOST) tvořit pouhých 20 procent z uvolňovaných bytů. To znamená, že Praha bude pronajímat ročně jen zhruba 45 sociálních bytů, tedy asi třetinu oproti průměrnému počtu bytů pronajímaných ročně v uplynulém volebním období.
Podle platformy pro sociální bydlení není takto nízký počet schopný zásadněji přispět k řešení situace osob v bytové nouzi v Praze. A to ani těch, které budou opouštět pobytová zařízení sociálních služeb, jako jsou azylové domy, domy na půl cesty nebo chráněné bydlení. I když je v těchto zařízeních pobyt časově omezený, dochází k jejich přeplněnosti, kdy nejsou schopna přijímat nové klienty a zároveň propouštějí klienty zpátky do situace bytové nouze. V Praze žije v bytové nouzi okolo 20 tisíc osob.
Nová pravidla také obsahují plán plošného časového omezení sociálního bydlení na čtyři roky. Nájem sice může být po této době prodloužen na další dva roky, a to opakovaně, ale není jasné, za jakých podmínek. Zároveň prodloužen být nemusí, a to ani v případě, že budou nájemníci splňovat všechny podmínky a kritéria. Po čtyřletém období mají být byty pronajímány „za standardních podmínek“. To podle odborníků může představovat problém zejména pro lidi zatížené exekucemi.
Nájemci sociálních bytů budou také platit za bydlení více než mladé rodiny s výrazně vyššími příjmy ve startovacím bydlení. Tříčlenná rodina v sociálním bytě nesmí vydělávat víc než 0,55násobek průměrné mzdy v Praze, aby měla na sociální byt nárok. Oproti tomu mladá rodina ve startovacím bytě může vydělávat až 1,3násobek průměrné mzdy v Praze. Nájemníci v sociálních bytech budou po čtvrtém roce nájmu bez slevy, zatímco mladé rodiny mají mít v pátém roce slevu 20 procent a v šestém roce slevu 10 procent.
Netransparentně jako v Brně
Pirátští radní pro nová pravidla ruku nezvedli, protože podle nich de facto zavádějí netransparentní „brněnský model“ přidělování městských bytů u bytů pro seniory a bytů pro mladé rodiny. V průběhu jednání o podobě dokumentu pirátský klub deklaroval, že nepodpoří žádnou podobu pravidel, ve kterých nebude průhledný a ověřitelný systém založený na bodovém systému.
„Považujeme za úspěch, že se podařilo původní naprosto neakceptovatelný návrh změnit, byť stále vidíme velký prostor pro zlepšení. Nerozumíme, proč nebylo možné zapracovat všechny připomínky, které jsme v uplynulých měsících vznesli gesční náměstkyni. Myslím, že jsme byli velmi blízko kompromisu přijatelnému pro všechny koaliční strany. Bohužel Praha teď půjde cestou města Brna, kde se byty přidělují bez bodového systému a výběr budoucích nájemníků z řad žadatelů není transparentní,“ uvedla po přijetí nových pravidel předsedkyně výboru pro bydlení Magdalena Valdmanová.
Mezi nezapracované podmínky Pirátů patří například požadavek na zachování bodového systému u bytů pro seniory a jeho aplikace u nově zaváděných bytů pro mladé rodiny. Vzhledem k tomu, že žadatelů v těchto kategoriích bude bezpochyby výrazně více, než jaký bude počet vyčleněných bytů, Piráti požadují, aby byli budoucí nájemníci vybíráni dle objektivních kritérií. Dalším požadavkem Pirátů bylo důslednější zohlednění připomínek odborného sektoru včetně MPSV, které byly zapracovány jen z části. Pravidla, která byla dnes schválena radou, tak podle Pirátů přinášejí zhoršení efektivity systému sociálního bydlení oproti těm předchozím.
Nová pravidla kritizuje i opozice. Podle Jana Čižinského (Praha sobě) nejsou rozhodně fér. „Akorát zamlžují transparentní bodový systém, což způsobí, že opadne možnost objektivně porovnávat mezi jednotlivými žadateli. Byty se tak budou rozdělovat zcela netransparentně bez možnosti kontroly. Znám to velmi dobře z Prahy 7: v roce 2004 získal syn radního za ODS Neuberga sociální byt a o 2 roky později tento byt zprivatizoval. Podobných případů bylo za vlády ODS zdokumentováno jen v P7 minimálně dalších šest. To je realita, do které nás chce ODS opět vrátit,“ uvedl Čižinský na svém facebookovém profilu.