Archivní fond tzv. Cikánského tábora v Letech u Písku je nyní plně dostupný online

Státní oblastní archiv v Třeboni ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy digitálně zpřístupnil dokumenty týkající se pracovního a koncentračního tábora v Letech pro širokou veřejnost.

Od začátku července jsou na stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni veřejnosti přístupné digitalizované dokumenty z archivního fondu tzv. Cikánského tábora v Letech u Písku. Fond vznikl ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy.

Jak uvedl ředitel Státního oblastního archivu v Třeboni pro Deník.cz, fond má téměř pět archivních metrů a obsahuje 137 inventárních jednotek, v tom devatenáct knih, devět registraturních pomůcek, osm účetních knih, třicet jedna kartonů spisů a dvě kartotéky. Nově je tak veřejnosti snadno přístupné množství informací týkajících se pracovního a koncentračního tábora v Letech. Ten vznikl v roce 1940 během druhé světové války jako pracovní tábor pro odsouzené vězně. Od roku 1942 v něm pak byli vězněni především lidé označovaní protektorátními úřady za Cikány. Mnoho z nich v nelidských podmínkách zahynulo, přes čtyři sta z nich bylo deportováno do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Zpřístupnění bohaté dokumentace pomůže nejen profesionálním badatelům, ale například i lidem pátrajícím po své rodinné historii. Jde o zásadní posun v dostupnosti informací o letském táboře. „Ve většině dosavadních publikací či odborných textů jsou uvedené souhrny vězněných, transportovaných nebo zemřelých v Letech a jen velmi ojediněle v nich nalezneme komplexnější zpracování konkrétních osudů,“ uvedla pro Alarm romistka Renata Berkyová z Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. „Nyní mají pozůstalí či další příbuzní možnost poměrně jednoduše nahlédnout do dokumentace, která vedle seznamu vězňů či zpráv táborového vedení obsahuje i (zatím historiky nepříliš doceněné) ojedinělé písemnosti od samotných Romů, například korespondenci,“ vysvětluje Berkyová význam digitalizačního počinu.

Ve fondu jsou dále dochovány například osobní spisy jednotlivých vězňů, informace o epidemii tyfu, která tábor zasáhla na přelomu let 1942 a 1943, plány a náčrty tábora a přilehlých objektů či například seznamy četníků, kteří v táboře sloužili.

Zpřístupnění fondu je součástí projektu Databáze romských obětí holokaustu, finančně podpořeného nadací Bader Philantrophies. Projekt si klade za cíl dokumentovat romské oběti holokaustu, jejichž životní osudy jsou jakýmkoli způsobem spojeny s územím dnešní České republiky, a shromáždit a systematizovat údaje jednotlivých lidí pronásledovaných kvůli svému romskému původu během druhé světové války. Shromážděné materiály slouží výzkumu, bádání a vzdělávání, a mají tak přispět ke zvýšení povědomí o holokaustu Romů jako součásti moderních dějin středoevropského regionu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace