Foto Michal Uhl. Použito se svolením autora.
Druhý srpen je Památným dnem romského holokaustu. V Praze při této příležitosti již potřetí proběhne akce „Leperiben: My nezapomínáme“, která má připomínat skutečnost, že nacistická rasová ideologie označila kromě Židů i další skupiny osob, které podle ní neměly právo na život. Mezi ně patřili Romové a Sintové, kteří se s označením za „rasové cikány“ a „míšence“ stali také oběťmi systematického pronásledování na základě „rasy“ s cílem genocidy. Plány nacistů na to, co se s Romy mělo stát, se postupně vyvíjely a finálním řešením bylo v obou případech masové vyvražďování v plynových komorách nebo otrocká práce v koncentračních táborech, která ve většině případů končila smrtí.
Přístup k Romům se v jednotlivých evropských zemích lišil, i když všude měl represivní charakter. Na území protektorátu probíhala genocida Romů a Sintů v protektorátních cikánských táborech v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu. V době jejich existence od léta 1942 do léta 1943 zde bylo uvězněno zhruba 2 700 mužů, žen a dětí, z nichž téměř 540 kvůli katastrofálním životním podmínkám zemřelo. Dalších 4 500 protektorátních „cikánů a cikánských míšenců“ bylo od března 1943 v několika hromadných transportech odvezeno do „cikánského tábora“ ve vyhlazovacím koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, kde většina z nich zahynula. Zde byli internováni i Romové z různých evropských zemí, postupně sem bylo přivezeno přes 22 000 mužů, žen a dětí. O osudu této části osvětimského lágru bylo rozhodnuto již v roce 1944. Práceschopné osoby byly přeřazeny – muži do Buchenwaldu, ženy do Ravensbrücku. Zbylých téměř 3 000 vězňů „cikánského tábora“, mezi nimiž byli hlavně starci, nemocní, ženy a děti, bylo v noci z 2. na 3. srpna 1944 nahnáno do plynových komor a zavražděno.
Neznámé utrpení
Večer, který památku obětí romského holokaustu připomíná, bude složen ze scénického vyprávění příběhu přeživšího pamětníka, romské hudby a předčítání jmen obětí a je dílem režiséra a ředitele pořádajícího sdružení Ara Art Davida Tišera. Formát takto komponovaného večera byl poprvé uveden v roce 2016 na bánskobystrickém festivale Ľudia z rodu Rómov, který po mnoho let probíhal v termínu, kdy si památný den romského holokaustu připomínáme. „Utrpení romského národa za nacismu je majoritě stále takřka neznámé. Nemluví se o něm, nepíše se o něm v učebnicích, proto jako by neexistovalo. Myslím, že postarat se o to, aby oběti této hrůzné zvůle byly řádně uctěny a aby se o Porajmos, tedy holokaustu Romů, mluvilo se stejnou oprávněnou vážností, jakou v tomto kontextu požívají ostatní oběti, je úkolem mé generace,“ říká David Tišer a dodává: „Bohužel ještě nepřišla doba, kdy by uctění romských obětí čehokoli bylo běžnou součástí veřejného společenského života. I proto považujeme Leperiben i další naše aktivity za velmi důležité.“
Třetí pražský ročník Leperiben: My nezapomínáme, proběhne v pondělí od 17 hodin na náměstí Míru. Jeho součástí bude již zmíněné scénické vyprávění. Vzpomínky Dezidera Daduče z Pozdišovců nám představí slovenský romský herec František Kudry. O hudební program se postará muzika Viliama Didiáše v doprovodu zpěvaček Marty Balážové, Sáry Kaliášové a Eriky Novákové. Závěrem uctí památku obětí osobnosti veřejného života, které symbolicky přečtou jména z knihy mrtvých.