Polsko ve vyjednávání o dole Turów sází na kamarádíčky z ODS

Polská vládní strana Právo a spravedlnost nechce zavřít povrchový důl a odmítá platit pokutu i podřídit se rozhodnutí soudu. Spoléhá se na spojenectví s ODS. Může se však přepočítat.

Polská média se neshodnou, zda je porážka Andreje Babiše v parlamentních volbách dobrou, nebo špatnou zprávou. Někteří komentátoři upozorňují na to, že po volbách se může ještě dlouho vyjednávat a bude trvat, než bude jasné, s kým bude polská strana o Turówu nakonec jednat. Jiná média ale už nyní srší optimismem: nová česká vláda prý v otázce dolu Turów vyjde Polsku vstříc. Velká očekávání od nové české vládní koalice má vládnoucí strana Právo a spravedlnost, a to především díky dobrým vztahům s představiteli ODS, s nimiž sedí v Evropském parlamentu v konzervativní frakci.

Jediným správným řešením je spravedlivá transformace regionu kolem dolu Turów, která kromě přechodu na obnovitelné zdroje energie zajistí i novou práci pro stávající zaměstnance uhelného komplexu.

Náměstek ministra zahraničí Paweł Jabłoński uvedl pro portál wPolityce.pl, že vkládá do nové české vlády velké naděje a že spolupráce s ní bude ještě intenzivnější než dosud: „Je to koalice, v níž největší strana ODS je naším partnerem v Evropě.“ V podobném duchu se již na konci září vyjádřil i europoslanec ODS Jan Zahradil na Twitteru: „Pokud bude mít ODS po volbách vládní zodpovědnost, dosáhneme oboustranně přijatelné dohody. S polskou vládní stranou PiS jsme členy stejné evropské politické rodiny, půjde nám to lépe než Babišovi.“ Nedá se sice předpokládat, že by se dohoda o pokračující těžbě či přímo o stažení české žaloby upekla v Evropském parlamentu, ale právě tam se bude Právo a spravedlnost snažit svou agendu tlačit. Některá polská média také spekulují, že pro uhelné Polsko by bylo lepší, kdyby české ministerstvo životního prostředí, které za kauzu dolu Turów odpovídá, obsadil nominant z ODS, než kdyby připadlo liberálním Pirátům či Starostům.

Zkreslená debata

Polská debata o dole Turów je dlouhodobě pokřivená a zkreslená. V úvahách o budoucnosti česko-polského vyjednávání tak například moc nezaznívá, že Babiš a jeho ministři, kteří na polský důl podali žalobu a kteří o něm neúspěšně vyjednávali, nevystupovali ani tak ze své vlastní iniciativy jako spíše na přání Libereckého kraje, kde v koalici sedí nejen Starostové a Piráti, ale i ODS a kde je náměstkem hejtmana starosta Frýdlantu za ODS Dan Ramzer. Představitelé všech těchto stran si sice přejí vyjednat s Polskem dohodu, ale zjevně za jiných podmínek, než jaké si Polsko představuje. Polští politici by tak na své „přátele“ z ODS a na obnovení spolupráce v rámci V4 neměli moc sázet, aby pak nebyli zklamaní. Není totiž vůbec jisté, že se jim podaří prosadit rychlé vítězství polských národních zájmů.

Jisté naopak víceméně je, že Babišova vláda, přestože ještě formálně povládne možná i několik měsíců, už s Polskem vyjednávat nebude. Polská strana českého premiéra odepsala ještě před volbami. Po zveřejnění kauzy Pandora Papers se to v polských médiích hemžilo články, které osobu Babiše spojovali jak s podezřelými finančními machinacemi, tak s vyjednáváním o dole Turów. Český premiér, který chtěl s Polskem uzavřít „nevýhodnou“ smlouvu, šmelil s majetkem přes daňové ráje – v tomto duchu referovala polská média. A uzavírat dohodu s takovým člověkem by bylo pro polskou stranu toxické.

Je to paradox. Ekologické organizace i místní lidé z Liberecka totiž upozorňovali na to, že u jednacího stolu je oním toxickým partnerem, kterému se nedá věřit, naopak polská vláda. A byla k tomu řada důvodů. Polská těžební společnost PGE i polské úřady dlouhodobě odmítaly, že by těžba měla na české území negativní vliv, o rozšiřování dolu prakticky neinformovaly, naopak informace tajily, s přeshraničním procesem vyhodnocení vlivů na životní prostředí se vypořádaly jen formálně, námitky české vlády a občanů ignorovaly a nakonec veřejnost a její zájmy úplně obešly nezákonným povolením. Následně polské strana s Českem jednala velmi vlažně, a to jen kvůli hrozbě případné žaloby k Soudnímu dvoru EU. Rozhovory nikam nevedly, a Česko tedy žalobu skutečně podalo.

Když Evropský soud vydal předběžné opatření, podle kterého se těžba v dole musí zastavit, Polsko odmítlo poslechnout. A když soud stanovil pokutu ve výši půl milionu eur za každý den pokračující ilegální těžby, polská vláda je odmítla platit. Namísto toho vedli polští politici a společnost PGE svatou válku ve jménu uhlí proti Česku a proti Evropské unii, která byla plná lží, manipulací a dezinformací. Takový přístup důvěru opravdu nevzbuzuje.

Spravedlivá transformace

Nedokážu říct, zda je připravovaná smlouva v současné podobě dobrá či špatná. Text smlouvy totiž neznáme a je před veřejností utajován. U podobných smluv se přitom ďábel často skrývá v detailu – proto je potřeba smlouvu zveřejnit a podrobit důkladné analýze. Jisté ovšem je, že v situaci, kdy Polsko odmítá respektovat unijní legislativu a rozhodnutí soudu, je předčasné přemýšlet o podpisu jakékoli smlouvy, natožpak o stažení žaloby na důl Turów. Česká republika nemá v tuto chvíli žádnou garanci, že by Polsko dohodu, byť sebelépe napsanou a vyjednanou, skutečně plnilo. Před dvěma týdny přišly zprávy od českých vyjednavačů, že Polsko chce mít možnost smlouvu o dole Turów vypovědět už po dvou letech, takže to vypadá, že se nepřeje, aby smlouva platila dlouhodobě.

Důl Turów leží přímo na česko-německo-polských hranicích a nejhorší dopady má právě na české území, protože z něj těžba odčerpává vodu. Hrozí tak, že desítky tisíc lidí v Libereckém kraji přijdou o přístup k pitné vodě. Nejbližší české obce Uhelná a Václavice se již několik let potýkají s nebývalým úbytkem podzemní vody. Vysychají studny i potoky, a někdy se tak v jeden den nemůže vysprchovat celá rodina, nebo se lidé musí rozhodovat mezi mytím nádobí a osobní hygienou. Ztráta vody je zřetelná i v krajině. Přibližující se těžba způsobuje také pokles terénu, nadměrný hluk, světelný smog a znečištění ovzduší. Těžba a spalování uhlí v komplexu Turów pochopitelně také prohlubuje současnou klimatickou krizi a odporuje evropským klimatickým cílům.

Jakékoli další vyjednávání s naším severním sousedem by mělo nejen pořádně ošetřit, aby Polsko smlouvu dlouhodobě dodržovalo, ale mělo by rozhodně požadovat i omezení těžby směrem k české hranici a její co nejrychlejší ukončení. Klimatickou krizi totiž zastaví jen konec spalování fosilních paliv. Jediným správným řešením celé situace je spravedlivá transformace regionu kolem dolu Turów, která kromě přechodu na obnovitelné zdroje energie zajistí i novou práci pro stávající zaměstnance uhelného komplexu. Na transformaci má Polsko k dispozici miliardy eur z fondů EU, ale pokud bude trvat na pokračování těžby v Turówu až do roku 2044, nepůjde z nich do problematického turówského regionu vůbec nic.

Autor je tiskový mluvčí Greenpeace.

Čtěte dále