V sobotu ruská komunita žijící v Česku zorganizovala protesty proti Putinovi a jeho invazi na Ukrajinu. Organizátoři Denis Bilunov a Pražský ruský protiválečný výbor vyzvali v Česku žijící Rusy a Rusky, aby nemlčeli k situaci na Ukrajině, a dali najevo svůj nesouhlas s Putinovou válkou. Podle slov jednoho z organizátorů akce Antona Litvina je cílem protestů mimo jiné „ukázat české veřejnosti, že Rusové žijící v Česku válku nepodporují. Očekávali jsme původně pět set lidí, a nakonec jich přišlo několik tisíc, takže demonstraci považujeme za velký úspěch.“
Je třeba dát najevo, že Rusové v Praze, lidé různých národností, jsou součástí české společnosti, nikoliv tajnými stoupenci putinismu.
„Tuto akci potřebujeme. Ruští občané v České republice by měli být schopni nahlas a hromadně říci: ,Ne válce‘, ,Ne Putinovi‘, ,Jsme s Ukrajinou‘, ,Jsme s Českou republikou, Evropou a celým světem proti ruské agresi.‘ Češi na to čekají. Je třeba dát najevo, že Rusové v Praze, lidé různých národností, jsou součástí české společnosti, nikoliv tajnými stoupenci putinismu. Mnozí z nás se již zapojili do důležitých aktivit na pomoc uprchlíkům a do dalších užitečných akcí. Věnujme však čas a úsilí tomu, aby náš společný hlas byl jednou veřejně slyšet,“ stojí v události na Facebooku.
Na náměstí Míru se nakonec podle policejních odhadů sešly až 3 tisíce lidí, kteří se vydali průvodem přes Václavské až na Staroměstské náměstí. Byla slyšet hesla „nět vojně“ (Ne válce), „stop Putin“ nebo „sláva Ukrajině“. Právě heslo „nět vojně“ se stalo patrně nejvýraznějším vyjádřením nesouhlasu s Putinovým rozhodnutím vést válku proti Ukrajině. Podobným symbolem odporu, který bylo možné na protestu vidět, byly i bílo-modro-bílé vlajky, které se krátce po invazi staly vizuálním symbolem ruských protiválečných protestů.
Nechyběly ale ani bílo-červeno-bílé vlajky, které jsou dlouhodobě vlajkou běloruské opozice vůči autoritářskému režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Neformální lídryní tamější opozice je Svjatlana Cichanouská, která proti Lukašenkovi v roce 2020 neúspěšně kandidovala v prezidentských volbách. Jejich výsledek ovšem rozporuje. Akce se udála v kontextu prohlubujícího se válečného konfliktu na Ukrajině a stupňujících se represí ruského režimu vůči tamějším opozičním silám a formujícímu se protiválečnému hnutí.
