Jana Rozmarová a Jan Vocel. Foto Alarm
Ďáblice jsou v posledních letech místem, kde se hraje nejenom o budoucí podobu nejlepšího českého sídliště, ale taky o to, jak se budou chovat k souborům paneláků z druhé poloviny 20. století i jiná česká města. Když před několika lety oznámila CPI, společnost druhého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka, záměr vystavět na pozemcích pod někdejšími potravinami Včela mnohopatrové obytné budovy, místní pochopili, že sídliště tak, jak ho znají, je v ohrožení. Výsledkem jejich odporu k tomu, aby na místech starých samoobsluh vznikly věžové domy, byla petice podepsaná sedmi a půl tisíci lidmi a založení spolku Krásné Kobylisy. Ten se stal prostředníkem místních při jednání s městskou částí, developerem i hlavním městem Prahou.
„Developer tehdy zahájil komunikaci s lidmi tím, že obeslal předsedy SVJ v domech, které sousedí s jeho pozemky, aby přišli na prezentaci do malé místnosti v kulturním domě,“ popisuje Jana Rozmarová. „Samozřejmě se to rozkřiklo. Kdyby na místech jednopodlažních obchodů v sousedství třináctipatrových paneláků vznikaly další věže, ovlivnilo by to život na celém sídlišti. Takže tam přišla spousta lidí. Tolik, že se ani nevešli dovnitř a dali dost jasně najevo, že s tím nesouhlasí,“ dodává Rozmarová.
Jestli se výrazně aktivním ďáblickým obyvatelům podaří prosadit své stanovisko, podle kterého by se sídliště mělo spíš renovovat a proměňovat v detailech, může to mít vliv i na budoucnost dalších českých sídlišť.
„Ty samoobsluhy někdejší Včely jsou významnými centry občanské vybavenosti. Jedno je nahoře u louky a dodnes je velmi navštěvované, další u silnice Střelničná představuje druhou největší komerční křižovatku – po prostoru u metra Ládví,“ rekapituluje Jan Vocel. „Proto si myslíme, že by se měla zachovat a plnit účel dál. Pro ta, ve kterých už není takový provoz, se dají najít jiné funkce, například na Frýdlantské se usídlil spolek Úl a udělal tam odpočinkové coworkingové centrum.“
Podle Rozmarové se místní obyvatelé se sídlištěm silně identifikují a vnímali, že objekty samoobsluh a obchodů nechával vlastník dlouho chátrat. „Bylo jim jasné, že to jsou pro něj jen místa k investici, proto ohlášení plánů vzbudilo velké emoce.“ Rozmarová argumentuje také tím, že nový počet bytů by pro oblast znamenal vzhledem ke kapacitám obchodů nebo zdravotnických a vzdělávacích zařízení neúnosný přírůstek obyvatel. I s ohledem na to, že podle demografické studie, kterou si spolek nechal vypracovat, má brzy dojít k omlazení sídliště a obyvatelé tu budou přibývat i bez nové výstavby. Doplňuje, že místní nejsou proti výstavbě jako takové, záleží jim však na tom, aby nové budovy na sídlišti nerušily jeho strukturu a genius loci.
„Věděli jsme, že potřebujeme regulaci, sídliště nemá žádnou ochranu. Navrhli jsme proto vypracovat uzemní studii, abychom měli nějakou koncepci budoucího rozvoje,“ vysvětluje Rozmarová s čím vstupoval spolek do jednání s městem. Kromě ohrožení developerským plánem však poté začali mít obyvatelé obavy i z přístupu města. Studie, která vznikla na jeho zadání, podle nich navrhovala další pokusy o přílišnou proměnu sídliště a umístění obchodů a občanské vybavenosti na jiná než tradiční místa.
Spolek Krásné Kobylisy proto nechal ve vlastní režii vypracovat vlastní vizi společností Nature Systems, která navrhuje především adaptovat sídliště na klimatickou krizi, například prostřednictvím proměny zeleně a zakládáním komunitních zahrádek. Výrazný zásah navrhuje pro dnešní chaotický prostor u stanice metra Ládví a pokouší se přijít s možnostmi, jak místo uspořádat a využít tak, aby vyhovovalo různým skupinám lidí.
Město pak prostřednictvím IPRU nechalo vypracovat novou studii, kterou na přelomu jara a léta mohli místní obyvatelé připomínkovat společně s Metropolitním plánem. Na místech bývalých Včel studie umisťuje pouze nízkopodlažní budovy, spolek Krásné Kobylisy by proto uvítal, kdyby byla studie zapsána jako závazná. „Aby zmizely obavy z výstavby na místech Včel a mohlo dojít k jejich revitalizaci. Obáváme se ale, že k tomu nedojde, bude to politické rozhodnutí a my se bojíme tlaků developerů i politiků,“ říká Jana Rozmarová. „Záležet bude na tom, kdo povede město po volbách. Kdyby k tomu nedošlo, tak bychom byli zase na začátku.“
Zájem o novou studii a vyjádření místních i městských politiků na téma budoucnosti Ďáblic přivedl koncem května do kulturního domu znovu několik stovek lidí. Ti, na které nezbyla židle, stáli v zástupech podél stěn během debaty, kterou najdete zde. Jestli se výrazně aktivním ďáblickým obyvatelům podaří prosadit své stanovisko, podle kterého by se sídliště mělo spíš renovovat a proměňovat v detailech, může to mít vliv i na budoucnost dalších českých sídlišť. Podobné obavy z výstavby na místech bývalé občanské vybavenosti mají například na pražském Kamýku, kde právě bourá developer Trigema. Ten chce také na jiném sídlišti, v Nových Butovicích, stavět mrakodrap ve tvaru lodi podle návrhu Davida Černého. Pro další podrobnosti si poslechněte celou epizodu podcastu Bulvár zde.