Foto Alarm / Apolena Rychlíková
Krátce po prvním únorovém stání s exposlancem Dominikem Ferim přišla jedné z žen, jejichž případ byl mezi pěticí odložených, textová zpráva. Feri jí v ní nabízel, jestli by se spolu nemohli potkat a „v klidu si promluvit“. Ženu to vyděsilo, zprávu však ihned poslala zmocněnkyni obětí Adéle Hořejší a sama na ni nijak nereagovala. A to i přesto, že Feri mezitím kontaktoval i její kamarády a žádal po nich to samé: ať ženě řeknou, že se s ní chce setkat a vše vysvětlit. „Dělal na mé přátele nátlak, ať mi řeknou, že se můžeme sejít a domluvit se. Nevím, na čem se chtěl domlouvat, ale úplně jsem to ignorovala,“ popisuje žena.
Zprávu Feri ženě odeslal poté, co při svém prvním veřejném výstupu před soudem vsadil na maximální útočnost. Když totiž v únoru přišel na Obvodní soud pro Prahu 3, hýřil sebevědomím a před desítkami novinářů se rozhodl záměrně zveřejnit jména dvou žen, které proti němu vypovídaly na policii. A z celé kauzy obvinil média.
Vymyslely si to
„Z desítek tvrzení zůstaly tři případy, všechno ostatní bylo smeteno ze stolu, jak sprcha, tak stolek, kdy slečna tvrdila, že jsem ji sexuálně napadl. (…) Sprcha mi přijde jako něco silně nespravedlivého. I když to bylo pravomocně odloženo, slečna lže do médií,“ prohlásil exposlanec Dominik Feri 14. 2. 2023, kdy se odehrával první den soudu a také jeho první mediální výstup od vypuknutí kauzy. „Vymyslela si to,“ řekl tehdy Feri na adresu jedné z žen před desítkami novinářů a novinářek.
Svou obhajobu staví Feri už od začátku na tom, že rezolutně odmítá spáchání jakéhokoliv trestného činu a jako hlavního viníka vidí média.
Ve svých dalších vyjádřeních u soudu pak opakovaně tvrdil, že se prokázalo, že dívky z odložených případů lhaly. A že právě tato „lež“ spustila mediální lavinu, na jejímž konci je právě probíhající proces. V něm Ferimu hrozí deset let vězení za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. „Hrají v tom roli média, hraje v tom roli davovost,“ řekl Feri u posledního slyšení. Sám exposlanec přitom nepodnikl žádné právní kroky, kterými by svá tvrzení o tom, že si ženy „vše vymyslely“, podložil.
Nerozhodl se pro žalobu na ochranu osobnosti. A i když hned v květnu roku 2021 ve svém veřejném prohlášení tvrdil, že bude za texty Alarmu a Deníku N média žalovat, trestní oznámení na oba novináře zatím také nepodal.
Svou obhajobu staví Feri už od začátku na tom, že rezolutně odmítá spáchání jakéhokoliv trestného činu a jako hlavního viníka vidí média. „Žádného sexuálního násilí jsem se nedopustil,“ tvrdí bývalý poslanec už dva roky. A odložené případy si bere na pomoc. Dle jeho slov policie i státní zástupkyně Petra Gřivnová došli k tomu, že obvinění ze znásilnění byla vymyšlená. Tohle tvrzení není pravdivé a Feri před médii vypouští jen informace, které hrají v jeho prospěch.
To ostatně od začátku opakuje i zmocněnkyně obětí Adéla Hořejší, která se několikrát vyjadřovala směrem k právnímu hodnocení Feriho činů. Upozorňovala na to, že samotnou skutkovou podstatu nikdo nerozporuje. Násilné činy se staly tak, jak ženy vypověděly – a to nejdříve novinářům, posléze policii i státní zástupkyni, jen je problém s tím, jak přesně je klasifikovat. A to i proto, že nepanuje úplná shoda na tom, co lze a nelze podle právního řádu klasifikovat jako znásilnění.
Mohla odejít
„Odložení věci je postaveno na právním hodnocení, podle státního zastupitelství nenaplňují popsané skutky zákonné požadavky ve smyslu trestního práva. Státní zástupkyně v této souvislosti dávají samy k úvaze, zda by nebyla na místě redefinice znásilnění. S interpretací státního zastupitelství nesouhlasím, jsem přesvědčená, že i současná definice trestného činu tyto konkrétní skutky pokrývá. V některých případech je přítomná argumentace, že nešlo o násilí nebo projevy bezbrannosti potřebné intenzity, v některých, že obrana poškozených nebyla dostatečná, aby se jednalo o trestný čin,“ vyjmenovává Hořejší důvody, proč případy nešly až k soudu. Sama je přitom přesvědčená o tom, že pětice odložených případů naplňuje skutkovou podstatu současné definice znásilnění.
Její slova korespondují i s informacemi, které přinesl týdeník Respekt. Ten na základě získaných dokumentů popisuje, v čem jsou exposlancovy výroky problematické a dokládá, že se Feri především snaží všechny dívky očernit a udělat z nich lhářky.
Respekt ve svém textu slova advokátky Hořejší dokládá a ilustruje na přístupu státního zastupitelství směrem k odložené pětici případů: nejde o to, že by snad pětice dívek „lhala“ či byly jinak nevěrohodné. Naopak psychologické i psychiatrické posudky vyšly stoprocentně ve prospěch zkoumaných dívek. Dokonce i státní zástupkyně a policie jim dávají za pravdu – jen se jednoduše liší jejich nazírání na samotné skutky.
Někde, jako v případě ženy, která s exposlancem měla nepříjemný zážitek cestou do Banátu, se řeší, že Feriho nátlak netrval dlouho a ona mohla opustit kupé. To je však podle autorů ústavní stížnosti, zmocněnkyně obětí Adély Hořejší a advokáta Pavla Uhla, stereotypizující přístup, který klade odpovědnost na oběť, místo toho, aby se zaměřoval na samotného pachatele – Dominika Feriho. A to přesto, že státní zástupkyně i policie sami označují jeho chování za predátorské a amorální.
Zamrznutí
V jiném případě, též popsaném už v textech z roku 2021, kdy měl Feri zatarasit stolkem dveře a na ženě se dopustit sexuálního násilí, se řeší intenzita nesouhlasu. Tento případ patří ke dvěma, se kterými Feri nejčastěji operuje coby se „lží“ a „dávno vyvráceným nařčením“. Dokonce se během prvních dnů soudu pokusil zveřejnit i jméno této oběti. „Poškozená sice uváděla, že sex s podezřelým nechtěla, dávala najevo, že styk nechce, není však schopna uvést, jakým konkrétním způsobem tak činila, stejně tak, jak měl podezřelý její nevoli překonat,“ píše se v usnesení s tím, že podle státní zástupkyně samotné přisunutí stolku ke dveřím neznamená, že tím Dominik Feri chtěl dívku přinutit k sexu.
A stejně tak se státní zástupkyně i policie staví k možná „nejdiskutovanějšímu“ případu. Tedy „sprše“ – k níž se Feri opakovaně odkazuje a označuje ji za vymyšlenou a hlavně vyvrácenou. Procházková ve svém textu cituje interpretaci státní zástupkyně takto: „Poškozená sice verbálně vyjádřila nesouhlas s jednáním podezřelého, který ji překvapil ve sprše, začal ji osahávat a následně na ní vykonal pohlavní styk, současně však nepopisuje jednání poškozeného, které by se dalo považovat za násilí, neboť odpor ve fyzické rovině nekladla.“
Paralýza, o které žena jak nám, tak policii vypověděla, nelze podle státní zástupkyně brát jako projev bezbrannosti. A to i přesto, že ve chvílích sexuálního násilí postihuje hned 70 procent obětí a je jedním z důvodů, proč různé organizace žádají o změnu definice znásilnění, ke které má koneckonců v dohledné době skutečně dojít.
ÚOOÚ
V souvislosti s Feriho vystupováním je důležité zmínit ještě jednu věc. Exposlancovo zveřejnění jmen dvou žen nezůstalo bez povšimnutí Úřadu na ochranu osobních údajů. Jeho mluvčí Milan Řepka exkluzivně pro Alarm uvedl, že „Úřad pro ochranu osobních údajů získal teprve na konci minulého týdne alespoň základní informace, které opakovaně žádal po obvodním státním zastupitelství. Nyní tyto informace posuzuje a jakmile bude učiněn závěr, budeme o něm veřejnost neprodleně informovat.“ Pokud by ÚOOÚ dospěl k závěru, že Dominik Feri pochybil, hrozila by mu pokuta.
Redaktorům také potvrdil, že se neposuzuje pouze zveřejnění jmen ze strany Dominika Feriho, ale i možné vynášení informací ze spisu, kterého se dle zjištění redaktorů minimálně v jednom případě měla dopustit bývalá novinářka a Feriho blízká kamarádka, Nikola Zwrtková. Ta v minulosti působila jako poradkyně Markéty Pekarové Adamové. Po svém odchodu z poradního týmu podle informací deníku Alarm minimálně v jednom případu nabízela novinářům vybrané úniky ze spisu.
Autorka je redaktorka Alarmu.
Autor je redaktor E15 a spolupracovník Alarmu.