Foto Pixabay, Creative Commons, CC0 1.0
Nedávná smrt těhotné Doroty na septický šok v nemocnici v Novém Targu vyvolala v Polsku opětovnou vlnu protestů. Jedná se o další smrt těhotné, u níž lékaři odmítli provést interrupci, ačkoliv jí odešla plodová voda a plod neměl šanci na přežití. Protesty, jež probíhají po celém v Polsku i v některých městech v zahraničí, tyto zbytečné smrti připisují přísnému protiinterrupčnímu zákonu. Ten od začátku roku 2021 povoluje umělé přerušení těhotenství pouze za dvou okolností: pokud je těhotenství výsledkem trestného činu, nebo pokud je ohrožen život či zdraví matky. V praxi ale lékaři v polských nemocnicích již několikrát tento zákon interpretovali natolik liknavě, že nezakročili včas a ohrožení života vyústilo ve smrt.
Pomohla média i aktivistky
Ženy, u kterých se během těhotenství objeví komplikace a musí být hospitalizovány, nemají v současném Polsku jistotu, že prioritou lékařů bude skutečně ochrana jejich života. To dokládají dva nedávné případy, které sice pro ženy skončily dobře, ale ukazují, jak nesmírně vyhrocená je situace kolem interpretace protipotratového zákona.
Dvaatřicetiletou Roksanu přijali minulý týden do nemocnice v Bydhošti ve 24. týdnu těhotenství poté, co jí odešla plodová voda. Podle vyšetření byl plod fatálně poškozen a neměl šanci na přežití. Lékaři se ale rozhodli čekat, až přestane plodu bít srdce. Žena, matka ročního syna, byla seznámena s osudem Doroty a začala se obávat, že ji může potkat to samé, pokud lékaři nebudou konat a těhotenství nepřeruší. Rozhodla se proto svou situaci medializovat. Zavolala do soukromé televizní stanice TVN, která 7. června vysílala o jejím případě reportáž. O případ se začala zajímat další média, s pacientkou se následně zkontaktovala právnička Nadace pro ženy a plánování rodiny, jež se dlouhodobě zasazuje o zmírnění protipotratové legislativy. Do případu se vložily i poslankyně Levice a místní radní. Lékaři nakonec přistoupili k interrupci.
V obavě o svůj život se proto Milena zkontaktovala s aktivistkami z organizace Aborcyjny Dream Team. Když se ženin stav výrazně zhoršil, poradily jí aktivistky, aby přestala přijímat podávané léky. Tím uspíšila samovolný potrat.
V minulém týdnu došlo k podobnému případu v nemocnici v Lodži. Tam byla ve 14. týdnu těhotenství hospitalizována Milena, které rovněž odešla plodová voda. Žena tvrdila, že lékaři nechtěli nijak postupovat a odkazovali se přitom na platnou legislativu. Místo toho jí podávali léky na udržení těhotenství. V obavě o svůj život se proto Milena zkontaktovala s aktivistkami z organizace Aborcyjny Dream Team. Když se ženin stav výrazně zhoršil, poradily jí aktivistky, aby přestala přijímat podávané léky. Tím uspíšila samovolný potrat.
Příliš úzká interpretace
Jak upozorňují aktivistky i média, lékaři v Polsku interpretují současný zákon velmi úzce, což vede až k otřesným případům zbytečné ztráty lidského života. V polské legislativě se přitom nic nepíše o tepu plodu. Právě na ten se ale lékaři nejčastěji odkazují, když vysvětlují, proč nemohou přerušit těhotenství. Polská společnost gynekologů a porodníků dokonce vydala v sobotu prohlášení, v němž se vyjadřuje k probíhající debatě. Obviňuje v něm média z honu a neopodstatněné kritice jejich práce.
Ne všichni gynekologové ale zákon interpretují stejným způsobem. Jak uvedla pro rádio TOK FM gynekoložka Gizela Jagielska, současný zákon nechává lékařům manévrovací prostor pro to, aby zachraňovali životy žen. Dle Jagielské se v zákoně nic nepíše o „bezprostředním ohrožení“ života. Naopak, zákon hovoří o ohrožení života či zdraví. Není tedy důvod s přerušením těhotenství čekat do momentu, kdy u pacientky začíná postupovat sepse.
K této interpretaci se překvapivě po smrti Doroty v Novém Targu připojil i ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Na pondělní tiskové konferenci připomněl, že každá Polka má právo na přerušení těhotenství, jsou-li její život či zdraví ohroženy. Podotkl navíc, že zdraví zahrnuje fyzický i psychický stav. Zároveň oznámil, že nemocnice v Novém Targu bude čelit právním a finančním důsledkům. Ombudsman pro pacienty Bartłomiej Chmielowec pak uvedl, že v případě Doroty došlo k porušení práv pacientky.
Narušená důvěra
V Polsku jsme nyní svědky situace, kdy jsou lékaři hnáni do pasti. Čelí totiž tlaku ze dvou stran. Drakonický zákon v nich vyvolává strach zakročit, a to i v momentě, kdy je třeba. V případě přerušení těhotenství při ohrožení života se zase obávají, že by je při odlišné interpretaci tohoto ohrožení mohla stíhat prokuratura. Za provedení nezákonné interrupce hrozí až tříleté odnětí svobody. Zároveň ale při zanedbání svých povinností, které zaštiťují oním zákonem, mohou být rovněž stíháni, jak naznačil ministr zdravotnictví. Pro lékaře tak zdánlivě neexistuje správné řešení. To ovšem neomlouvá aroganci, s jakou ve svém prohlášení gynekologové a porodníci přehlížejí vnímání situace pacientkami.
Má to jeden velmi podstatný a smutný důsledek: v oblasti gynekologie a porodnictví je v Polsku hluboce narušená důvěra mezi lékaři a pacientkami. Těhotné ženy s komplikacemi, které jsou přijímány do nemocnic, si nemohou být jisty, zda lékaři skutečně budou jednat v jejich zájmu, a ne pouze v zájmu plodu. A i pokud případy nakonec dopadají pro ženy dobře, jako tomu bylo u Roksany a Mileny, odnášejí si z nemocnice trauma, že se spravedlivého zacházení a respektu k vlastnímu životu nedočkaly automaticky. Je to smutný výsledek. Ať už totiž jsme zastánci toho, že plod od početí představuje lidskou bytost, nebo ne, v případech, kdy lékaři příliš dlouho otálejí se zákrokem, nakonec umírá i plod, i žena. A není přeci zcela jednoznačně lepší, aby alespoň jeden život byl zachráněn?
Autorka je spolupracovnice redakce.