Manželství pro všechny: konzervativci se snaží obhájit, že si lidé nejsou rovni

Manželství pro všechny jako test Fialovy slušnosti.

Manželství pro všechny by mělo být schváleno, abychom byli všichni ušetřeni toho nekonečného utrpení, kdy musíme poslouchat nářek konzervativních poslanců, proč to nejde. Je to jako sledovat dítě s akutní kolikou, které trpí, vám je ho líto, ale nedokážete mu pomoci. Akorát že tady sledujeme dospělé lidi, utrpení si způsobují sami, vy jim nechcete pomoct, ani vám jich není líto. Jinak příměr sedí, stejně jako všechny ty příměry a metafory a srovnání, kterými fanoušci světa „bylo to tak vždycky“ zaplnili Sněmovnu.

Přijetí manželství pro všechny je také ve zvláštním zájmu KDU-ČSL, která nám při těchto debatách vždy do nejmenších detailů připomene, proč se soustavně pohybuje na hranici zvolení do Poslanecké sněmovny a proč je navzdory svému středovému a „hlavně nikoho neurazit“ programu pro většinu populace nevolitelná. Znovu tak její poslanci defilují prostorem a vysvětlují, proč jim jsou bližší postoje Tálibánu nebo Putinova Ruska než většiny současné Evropy. Je to tak absurdní, že se začali veřejně ozývat čelní politici této strany a omlouvat se za kolegy, jako to učinil jihomoravský hejtman Jan Grolich.

Debata o zrovnoprávnění lidí v České republice se vede tak dlouho a byla probrána z tolika stran, že nyní již leží důkazní břemeno na straně konzervativních odpůrců. Nutno dodat, že českých, protože boj proti rovnoprávnosti lidí už není ani v konzervativní části spektra v Evropě samozřejmým. Svět už prostě není, co býval, ani u konzervativců.

Výčet kuriozit – kdy jiné argumenty už na stole nejsou – můžeme ukončit lidoveckou poslankyní Pavlou Glasgowskou, podle níž si může každý muž bez ohledu na svou sexuální orientaci vzít za manželku ženu.

Ti jsou obvykle odsouzeni k tomu, že tak dlouho malují černé scénáře budoucnosti, pokud bude zavedeno XY, až je daná věc nakonec jednou zavedena, všichni jsou rádi a z černých scénářů se nenaplnilo nic. To už v minulosti ukázaly takové milníky, jako zavedení pitné vody, splachovacích toalet nebo vymýcení neštovic. Nic z toho evropskou civilizaci nerozložilo navzdory faktu, že takto se „žilo“ po staletí. Podobně Evropě prospělo zrušení otroctví, nevolnictví, roboty nebo zrovnoprávnění žen.

Vzdejte to, manželství patří všem a opak nelze obhájit

K uzákonění stejnopohlavních svazků už v tuto chvíli není co dodat a je na odpůrcích, aby přinesli relevantní argumenty v zemi, která je oficiálně nejateističtější v Evropě a v níž se podobně jako jinde polovina manželství rozpadne a polovina dětí se mimo manželství narodí.

Z debaty poslanců, pokud bychom byli ochotni vykřikování od řečnického pultu označit za debatu, je zjevné, že už odpůrcům osvícenství a evropské civilizace dochází dech. Jejich láteření by snad šlo shrnout do bodů: nechte nás být, my už jiní nebudeme.

A to pouze v tom lepším případě, protože mnoho poslanců tak nějak pochopilo, že s použitím rozumu při hájení svého nerozumu moc daleko nedojdou. Třeba takový poslanec Šimon Heller přišel s neortodoxním zdůvodněním: „Prostě u nás na jihu Čech je hovězí hovězí a kuřecí kuřecí. Všechno má prostě svůj název. Manželství je svazek muže a ženy.“

Kdybych chtěl být laskavý k produktům jeho chatrné neuronové sítě, šlo by nalézt paralely v dávných sporech nominalistů a realistů. Obě skupiny by si na postavení manželství mohly vylámat zuby, či naopak dokázat, že mají pravdu. Realismus by mohl tvrdit, že manželství coby pojem existuje, zatímco reálné svazky lidí a jejich dobové juxtapozice jsou nestálé a irelevantní. Nominalisté by mohli kontrovat, že jednotlivé varianty lidského soužití jsou natolik rozdílné, že nemá smysl trvat na tom, že existuje cokoli jako manželství. Oba směry by pak asi našly shodu na tom, že pojmy hlupec a Šimon Heller označují totéž.

Tento výlet nám připomněl, že jelikož Česká republika není izolovaný ostrov trůnící na dně černé díry, byť si tím jistý nejsem, a naopak by tak šlo leccos vysvětlit, národní boj o manželství ve světě, kde v každé zemi znamená manželství něco jiného, nemá už dávno žádný smysl. Můžeme sice klidně napsat do prvního bodu ústavy, že manželství tvoří jen muž a žena, ale bude to asi stejně platné jako si tam napsat, že je Země středem Sluneční soustavy.

Kompromisně by snad šlo ustoupit tlaku konzervativců a napsat někam na odvrácenou stranu naší základní listiny, že je hovězí hovězí a kuřecí kuřecí, s územní platností na jihu Čech.

Ústava vám s úzkostí ze světa nepomůže

O nic lépe si nevedli ani další stoupenci hovězího v Ústavě, třeba poslanec Aleš Dufek: „Navrhovaná definice, že manželství je svazek dvou lidí, dává oprávněnou obavu, že nastane zmatek v naší společnosti, že lidé budou chtít svazky třeba i více osob.“ Možná by pomohlo, kdyby měl každý člověk nárok na alespoň jeden mozek v hlavě, pak by snad ustal chaos v té Dufkově. Ale nejen v jeho.

Kdosi z ANO strašil 70 pohlavími, kdy se zdá, že počet hrozících pohlaví s každým dalším projednáváním zákona exponenciálně roste. Poslanec Munzar z ODS si zase myslí, že nyní děti v rodinách potkávají dva vzory, mužský a ženský, zatímco přijetím zákona by tento ideální stav světa zkolaboval. Možná by měl pan poslanec prosadit zákon, aby se o děti starali oba partneři rovným dílem, protože v současnosti ovlivňuje dítě z 95 procent času žena. Možná by také mohl prosadit zákaz fyzických trestů, protože pro podstatnou část dětí je vzorem života leda tak násilí. Jenomže jak se pak rychle ukáže, o děti jde jen, když se to zrovna hodí a nedává smysl současně.

Výčet kuriozit – kdy jiné argumenty už na stole nejsou – můžeme ukončit lidoveckou poslankyní Pavlou Glasgowskou, podle níž si může každý muž bez ohledu na svou sexuální orientaci vzít za manželku ženu. Tím je myslím výčet nových argumentů na stole uzavřen. I procházka po skládce komunálního odpadu přináší inspirativnější podněty.

Nakonec je třeba říct, že vláda má svého vedoucího a tato debata a případné další nepřijetí zákona o zrovnoprávnění lidí v České republice bude ostudou premiéra Petra Fialy, který za to ponese politickou i osobní odpovědnost. Pokud chce do politiky vnášet slušnost, pak by měl tuto nehoráznost ukončit a zasadit se o přijetí manželství stejnopohlavních párů. Hlasů na to má koalice více než dost v obou komorách parlamentu. Prezident proti nebude a lidovci snad poznají hovězí a světlo od tmy i v případě potvrzení, že jsou si lidé rovni také v manželství.

Autor je redaktor Alarmu.

Čtěte dále