Foto ErAnger, Pixabay, CC0 1.0
Všudypřítomná nespokojenost se současnou vládou má ekonomické i politické důvody. Dosavadní ekonomický útok na českou vědu a výzkum je tak jen jednou z mnoha ukázek špatného vládnutí, kterým trpí celá společnost a ekonomika. Vláda ohlásila 10procentní škrty v investicích do vědy a výzkumu. Útok na rozpočty univerzit, Akademie věd a veřejných výzkumných institucí bychom mohli brát prostě jako tupé škrtací opatření v řadě jiných.
Nový útok ministryně Heleny Langšádlové na autonomii veřejných výzkumných institucí (zřízených Akademií věd nebo ministerstvy) je ale politickým útokem. Z Maďarska víme, že ekonomické oslabování vědy je předehrou dalšího dějství: jejího politického ovládnutí. To se právě bohužel děje.
Tato vláda či její liberální strany přitom údajně hodlaly bránit orbánovským tendencím v Česku a volaly po transformaci Česka z montovny do mozkovny. Snaha ekonomicky podlomit a politicky ovládnout českou vědu je tak smutným selháním a protimluvem současné vládní koalice. Ohrožuje ale i naši demokracii a společnou prosperitu na léta dopředu.
Politické ovládnutí české vědy po maďarsku
Podstatou tohoto politického útoku je novela zákona 341/2005, která reformuje veřejné výzkumné instituce (v.v.i.), přezdívané podle své zkratky jako „vévéíčka“. Tento zákon útočí na autonomii nezávislých institucí, které byly původně zřízeny ministerstvy. Ty mají povinnosti vůči svým zřizovatelům, ale také mají svoji rozhodovací autonomii pro provádění základního i aplikovaného výzkumu ve veřejném zájmu. A právě o tu mají být nyní připraveny. Je proto jasné, proč je reforma připravována narychlo, v tajnosti a probíhá nestandardním způsobem.
Zákon nás vede do Maďarska. Orbánův útok na maďarskou Akademii věd a s ní spojené sítě institucí se udál velmi podobně. Probíhal legislativní reformou, jež tyto instituce připravila o autonomii a podřídila je speciální komisi vedené vládními úředníky. Je lehké si představit motiv takové reformy v zemi, jíž chce navěky vládnout Orbánova státostrana. Motivem bylo podřídit výzkum a vývoj tomu, co si zrovna Orbán a jeho státostrana myslí. Z výzkumu a vědy pro veřejný zájem se takto lehce stává nástroj vládní, potažmo stranické propagandy.
Po maďarském vzoru hrozí, že do budoucna tyto instituce zaplní političtí trafikanti, konformističtí ideologové a různí lobbisté.
Langšádlové novela je bohužel pokračováním snah této vlády stranicky ovládnout český stát. Jak poukazuje spolek Fórum věda žije!, zákon hodlá razantně oslabit samosprávu a autonomii těchto institucí. Rozhodování o jejich managementu, misi, rozpočtu a zprostředkovaně i personálním obsazení tímto podřídí politickému vedení ministerstev. Jedním z argumentů pro reformu je, že direktivnější vliv ministerstev na tyto instituce povede k efektivnější spolupráci. Ministerstva přitom na něco takového nejsou administrativně připravena. Zákon tak spíše pouze umocní nedávné politické ovládnutí ministerstev. Kvůli nedávné změně vedou ministerstva spolu s ministrem již jen političtí náměstci, a to namísto nepolitických a úřednických náměstků. Zmíněná reforma tak může vést ke stranickému ovládnutí veřejných a výzkumných institucí.
Názorový konformismus a stranické zájmy proti ústavě
Kvůli změnám hrozí přinejmenším úpadek do názorového konformismu. Tyto instituce budou produkovat výzkum a prosazovat na veřejnosti expertní názory, které poslouží politickým stranám u moci, nikoli potřebám ministerstev, natož veřejnému zájmu. Jde přitom o instituce, které se mimo jiné zabývají sociální politikou, přírodním prostředím, zahraniční politikou, školstvím, energetikou nebo dopravou. Jejich experti a expertky kombinují akademický výzkum s aplikovaným výzkumem pro ministerstva a vstupy do médií. Pracují totiž ve veřejné instituci a pro veřejný zájem, nikoli pro zájem konkrétní strany u moci či obhajobu úzkoprsosti jejích ministrů.
Argument, že reforma povede k zvýšení efektivity samotných institucí s ministerstvy, nemá reálný základ. Deník N upozornil, že tyto výzkumné instituce si jako celek podle vládou nastavených měřítek (založených na mezinárodních standardech) vedou ve srovnání se zbytkem české vědy velmi dobře. Ministerstva nad nimi přitom již nyní mají dostatečnou kontrolu. Ministry a ministerskými úředníky dominované dozorčí rady sice zatím přímo nevybírají ředitele těchto institucí, ale ministr po výběrovém řízení ředitele jmenuje. Vedení ministerstev těmto institucím zatím nemůže přímo diktovat naprosto detailní účel jejich expertních výstupů. Ministerstva se ale spolupodílí na tvorbě dlouhodobé koncepce rozvoje. Tuto koncepci pak pravidelně hodnotí, což mu kromě jiných pravomocí dovoluje spolurozhodovat o jejich směřování.
Je nutné zdůraznit, že tyto veřejné výzkumné instituce jsou zřízeny původně ministerstvy, ale finance jim plynou z alokace státního rozpočtu pro vědu a výzkum. Vedle poskytování služeb svým ministerstvům a poskytování expertízy v médiích pro veřejnost jsou tak důležitou součástí české vědy a výzkumu.
Právě proto reforma jde proti české ústavě a mezinárodním závazkům Česka, jak opět upozorňuje Fórum věda žije!: Jde proti Listině základních práv a svobod ukotvené v české ústavě, protože omezuje autonomii těchto institucí, a tak svobodu jejich bádání. Právě kvůli této ústavou garantované svobodě bádání jde reforma i proti dřívějším právním stanoviskům vlády a nálezům Ústavního soudu. V neposlední řadě porušuje novela mezinárodní závazky Česka, které je signatářem Bonnské deklarace o svobodě vědeckého výzkumu. V ní se vláda zavazuje autonomii vědeckého bádání ve veřejném zájmu zvyšovat, nikoli snižovat.
Po maďarském vzoru hrozí, že do budoucna tyto instituce zaplní političtí trafikanti, konformističtí ideologové a různí lobbisté. Ministerstva budou dostávat takovou „expertízu“, jakou chce jejich politické vedení slyšet, nikoli nezávislou expertízu pro dobré vládní rozhodování. Na veřejnosti a v médiích budou experti a expertky těchto institucí přinejlepším pouze opakovat a obhajovat stranické názory a úzkoprsé zájmy ministra a jeho náměstků. Nebudou podporovat na nezávislém výzkumu založenou, a hlavně demokratickou veřejnou diskusi. Obojí jde proti veřejnému zájmu občanů jako daňových poplatníků.
Atmosféra normalizace
Tento článek píši anonymně jako výzkumník jedné z těchto veřejných výzkumných institucí, a to podle nezávislých měřítek jedné z těch velmi dobře hodnocených. Ta již čelila útokům na svoji autonomii, čemuž zatím zamezil zmíněný zákon č. 341/2005. Navzdory velmi dobrým hodnocením instituce proti ní politické vedení ministerstva zvolilo postup normalizační konfrontace s výše zmíněnými cíli. Lze si proto představit, co se může stát po reformě tohoto zákona. Čtenáři a čtenářky mohou bezesporu podotknout, že v článku obhajuji jen vlastní zájem a zájem vlastní instituce.
Jak jsem ale zdůrazňoval, tato reforma je součástí širšího dění, v němž nakonec tratíme všichni. Jde totiž cestou pokusů o ekonomické podlomení a stranické převzetí státní správy a veřejných institucí. Jak ukazuje dění v Maďarsku a Polsku, stát a veřejné instituce jsou na takové cestě lehce zadušeny a jejich zbytky slouží zájmům stran u moci. V případě výzkumných institucí to vše jde navíc proti svobodě bádání jako součásti ústavou chráněné a garantované svobody slova pro všechny. Jde tedy o náš společný zájem na zachování těchto svobod.
Ať jako voliči nebo nevoliči současné vládní koalice, všichni bychom měli dbát na tento společný zájem. Stojí na něm zachování politické plurality a stranické neutrality státu jako základu našeho demokratického soužití a dobrého vládního rozhodování. Zde zmíněná reforma ale otevírá dvířka orbánizaci Česka. Voliči současné vládní koalice by se mohli cynicky uklidňovat, že tyto vědecké výzkumné instituce budou přeci přeobsazeny ideology, lobbisty a trafikanty jimi volených stran. Po dalších volbách ale mohou být lehce přeobsazeny ideology, lobbisty a trafikanty v současnosti opozičních stran. Podlomováním autonomie a neutrality výzkumu a vědy jinými slovy tratí veřejný zájem a my všichni s ním.
Autor si z výše zmíněných důvodů přál zachovat anonymitu. Boj proti politickému ovládnutí českého výzkumu můžete také podpořit podpisem petice Braňme českou vědu.