Foto Cesar Viteri, Unsplash
„Ekvádor se stal státem, který selhal,“ napsala na sociální sítě na začátku srpna bývalá hlava státu Rafael Correa. Příspěvek se na platformě X objevil po úspěšném atentátu na prezidentského kandidáta Fernanda Villavicenciu, který se odehrál v hlavním městě Quitu 9. srpna. Nešlo ale v poslední době o první ani poslední úspěšný útok na ekvádorského politika.
Politicky nepříliš zkušený Villavicencio nevstupoval do voleb jako favorit. Ekvádorské veřejnosti byl ale dostatečně známý. Silný kritik již zmíněného prezidenta Correy se proslavil svými investigativními reportážemi zaměřujícími se na korupcí prorostlou státní správu. V jedné z nich odhalil úplatkářské schéma, na jehož vrcholu stál právě levicový populista Correa. Bývalý prezident byl nakonec v roce 2020 odsouzen k osmi letům vězení, do kterého ale nenastoupil. Už v době rozsudku totiž pobýval v Belgii, odkud pochází jeho žena.
Z pohledu Villavicencii šlo o jisté zadostiučinění. Sám za Correovy vlády čelil obvinění z pomluvy. Trestem nakonec bylo osmnáctiměsíční odnětí svobody, před kterým v roce 2014 investigativní novinář utekl do exilu. Villavicencio tak během tří let pobýval na domorodém území Sarayaku v Amazonii a také v peruánské metropoli Limě. Do své rodné země se mohl vrátit až v roce 2017, kdy Correu vystřídal v prezidentském křesle Lenín Moreno. Po návratu se ještě chvíli věnoval investigaci (spolupracoval například s deníkem The Guardian), brzy se ale přesunul do politiky. V roce 2020 díky úspěšné kampani usedl v národním shromáždění a letos se rozhodl usilovat o nejvyšší post v zemi.
Atentát
Heslo kampaně „Es tiempo de valientes“ (Je čas odvážných) ale jakoby předznamenalo Villavicenciův konec. Několik dní před atentátem 59letý kandidát řekl v televizním vysílání, že mu pravidelně chodí výhrůžky smrtí. Část z nich měla pocházet od uvězněného vůdce gangu Los Choneros Alfonsa Macíase alias Fita. Právě drogové kartely se staly jedním z terčů kampaně zavražděného politika.
Vyhlídky země, kde demokracii nedůvěřuje 87 procent populace, zůstávají neradostné.
I z toho důvodu Villavicenciu během kampaně doprovázela ozbrojená ochranka. Ani to ale nepomohlo. Kandidát minulý týden zemřel na následky střelných poranění. Útočník, jak ukazují záběry na sociálních sítích, využil momentu, kdy politik nastupoval po volebním mítinku do vozu, a vypálil několik ran z automatické zbraně. Villavicencio po třech ranách do hlavy zemřel na místě.
Současný prezident země Guillermo Lasso v televizním projevu oznámil, že i přes atentát budou volby probíhat podle plánu. Lasso v zemi vyhlásil třídenní státní smutek a také dvouměsíční výjimečný stav, kdy na hlasovací proces bude přímo ve volebních místnostech dohlížet armáda. „Shodli jsme se, že tváří v tvář ztrátě vlastence a bojovníka by se volby neměly přesunout, ale naopak by se měly konat a demokracie by tím měla být ještě posílena,“ uvedl Lasso. Atentát na Villavicenciu odsoudili všichni jeho volební soupeři. Zavražděného politika pak ve volbách nahradí jeho kandidátka na viceprezidentku a ekologická aktivistka Andrea González.
Politici terčem gangů
Krátce po atentátu více než čtyři tisíce vojáků a policistů provedly razii ve věznici, kde pobýval Macías. Ozbrojené složky zde zadržely zbraně, munici i výbušniny a došlo k přemístění „Fita“ do věznice La Roca s nejvyšší ostrahou. Zde si odpyká zbytek svého 34letého trestu za pašování a distribuci drog a objednávku vražd. Ve vězení je vůdce gangu Los Choneros od roku 2011.
V souvislosti se smrtí prezidentského kandidáta pak policie zadržela šest osob kolumbijské národnosti, sedmá zemřela při přestřelce bezprostředně po atentátu. Na vyšetřování se podle stanice CNN podílí i americká FBI. Kdo si vraždu objednal, ale zatím úřady neuvedly.
Mezitím došlo k dalšímu atentátu na ekvádorského politika. V pondělí podlehl střelným zraněním člen strany bývalého prezidenta Correy Občanské revoluční hnutí (Movimiento revolución ciudadana). Smrt Pedra Brionese oznámila na sociálních sítích kandidátka strany na hlavu státu Luisa González.
„Ekvádor zažívá své nejkrvavější období. Může za to neschopná vláda, která dovolila, aby kontrolu ve státě převzaly mafie,“ uvedla na sociální síti X favoritka prezidentských voleb. Šlo už o třetí vraždu politika v zemi za poslední měsíc. Už 26. července totiž došlo k vraždě starosty přístavního města Manta Agustína Intriaga. Střelce dosud policie nedopadla.
Z „ostrova klidu“ je peklo
Ekvádor byl přitom dlouho považován za „ostrov klidu“ mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, tedy Kolumbií a Peru. Podíl na tom měl experiment zmiňovaného exprezidenta Correy, který v zemi v podstatě zlegalizoval zločinecké gangy.
Ty se mohly přetvořit v něco na způsob kulturního sdružení, zaregistrovat se ve vládním systému a žádat o granty nebo se účastnit sociálních programů. Země díky tomu dosáhla rapidního snížení počtu vražd. Poslední roky je ale situace opačná.
Zatímco v roce 2018 byl průměrný počet vražd na sto tisíc obyvatel těsně pod hranicí šesti, tedy jeden z nejnižších v rámci Latinské Ameriky, v roce 2022 se vyšplhal na více než trojnásobek (22 vražd na sto tisíc obyvatel). V letošním prvním půlroce pak policie zaznamenala 3568 vražd, tedy téměř dvojnásobek oproti stejné době v roce 2022.
Většina aktuálního násilí a trestné činnosti je pak podle analytiků řízena přímo z věznic, které nejsou pod kontrolou úřadů a zločinecké skupiny si z nich udělaly své základny. Ekvádor se díky svým přístavům stal v posledních letech největším exportérem kokainu z Peru, Kolumbie a Bolívie. Nelegální činnosti v zemi také nahrává přechod místní ekonomiky na dolar, který proběhl na začátku tisíciletí.
Podle bývalého velitele rozvědky ekvádorské armády plukovníka Maria Pazmiña v ekvádorských přístavních městech neoperují už jen mexické kartely, ale i brazilské gangy, a dokonce i albánská mafie. Všechny tyto skupiny se starají o dodávky kokainu na evropský a severoamerický trh.
Souboj kartelů o Ekvádor
Ekvádor se na základě posledních událostí podle odborníka na drogové kartely a autora substacku Narco Politics Iona Grilloa nachází uprostřed války mezi dvěma největšími mexickými kartely. La Sinaloa a Jaliscans aktuálně bojují o nadvládu nad drogami proudícími do a z ekvádorských přístavů. Obě zločinecké skupiny ke kontrole nad jednotlivými regiony využívají lokální mafie, jako jsou Los Choneros nebo Los Lobos (obě skupiny podezřelé ze smrti Villavicencii).
Grillo mimo jiné uvádí, že díky předchozím zkušenostem lze v Ekvádoru vidět podobné znaky jako dříve v Kolumbii nebo Brazílii. Jde o země s velkými sociálními rozdíly, nefunkční justicí, rozsáhlými černými trhy a problémy, jakým je například nelegální těžba dřeva nebo zlata.
Často chaotické situace využívají právě zločinecké skupiny, které následně prostřednictvím uplácení nebo vyhrožování zvyšují svou politickou moc. Ta je přitom často opřená také o polovojenské skupiny, píše Grillo.
Situaci navíc kartelům značně ulehčila pandemie covidu. Zločinecké skupiny se zaměřily na často opomíjené části společnosti, na něž pandemie tvrdě dopadla. Do jejich řad tak vstupují nezaměstnaní mladíci i hladovějící děti, informuje agentura AP. V regionu se v souvislosti s pandemií a nárůstem kriminality vžil termín „vacuna“, tedy v překladu vakcína. Ta ve slangu kartelů znamená formu výpalného, tedy posílení imunity proti zločinu.
Neradostné vyhlídky
Vzhledem ke stále rostoucí poptávce po kokainu a jeho rekordní produkci v sousední Kolumbii blízká budoucnost pro Ekvádor nevypadá příliš růžově. Jedním z výsledků mírových jednání mezi kolumbijskou vládou a Revolučními ozbrojenými sílami Kolumbie je totiž otevření tamního trhu mexickým kartelům.
Dá se tak očekávat, že význam Ekvádoru ve světovém obchodu s drogami bude nadále růst. Nakolik situaci změní zvolení nové hlavy státu, ale zůstává otázkou. První kolo prezidentských voleb čeká zemi už 20. srpna, případné druhé kolo 15. října.
Průzkumy naznačují, že po všech událostech je největším tématem bezpečnost. Na toto téma sází i největší favorité, levicová kandidátka Luisa González, konzervativec Otto Sonnenholzner, bývalý voják Jan Topić a zástupce domorodých obyvatel Yaku Pérez. Bez ohledu na novou hlavu státu však vyhlídky země, kde demokracii nedůvěřuje 87 procent populace, zůstávají neradostné.
Autor je novinář.