Zdroj: Ondřej Bělíček
Nová studie Oxfam, zaměřená na ekonomické nerovnosti ve společnosti, potvrdila to, o čem se už nějakou dobu hovoří. Majetek superbohatých v důsledku několika navzájem propojených krizí, které drtí svými důsledky lidi po celém světě, trhá rekordní výše. Superbohatí využívají dopady krizí ve svůj prospěch a jejich majetek raketově roste.
Celkový majetek pěti nejbohatších lidí světa – Elona Muska, Bernarda Arnaulta, Jeffa Bezose, Larryho Ellisona a Marka Zuckerberga – se loni zvýšil o 464 miliard dolarů, tedy o 114 %, na 869 miliard dolarů. Zatímco miliony zaměstnanců po celém světě čelily krizi a v důsledku rostoucí inflace jim poklesly reálné příjmy, 148 největších společností světa dosáhlo zisku 1,8 bilionu dolarů, což je o 52 % více než v tříletém průměru, a vyplatilo tak akcionářům vysoké částky.
„Tato nerovnost není náhodná. Třída miliardářů se stará o to, aby jim korporace přinášely více bohatství na úkor všech ostatních,“ řekl dočasný výkonný ředitel Oxfam International Amitabh Behar. Oxfam vyzvala vlády, aby omezily moc korporací zrušením monopolů, zavedením daní z nadměrného zisku a bohatství a podporou alternativ, jako jsou formy zaměstnaneckého vlastnictví. „Moc korporací je využívána k vytváření nerovnosti ždímáním zaměstnanců a obohacováním bohatých akcionářů, vyhýbáním se daním a privatizací státu,“ uvádí Oxfam ve své studii.
Analýza Oxfamu také ukazuje, jak „válka proti zdanění“ ze strany korporací způsobila, že efektivní sazba daně z příjmu právnických osob klesla za posledních několik desetiletí zhruba o třetinu. „Po celém světě členové soukromého sektoru neúnavně prosazují nižší sazby daní, zaměřují se na mezery v zákonech, menší transparentnost a další opatření, jejichž cílem je umožnit společnostem přispívat do veřejných pokladen co nejméně,“ uvádí Oxfam.
Podobnou tendenci vidíme také v Česku, kde podle posledního žebříčku Forbesu raketově vzrostl majetek nejbohatších Čechů v čele s energetickými uhlobarony Danielem Křetínským a Pavlem Tykačem, zatímco zbytek společnosti se v důsledku energetické krize přiblížil chudobě a pasti dluhové spirály.