Foto Rawpixel, CC0 1.0
V pátek vydal Mezinárodní soudní dvůr (dále ICJ) předběžné rozhodnutí ke stížnosti Jihoafrické republiky ve věci obvinění Izraele z páchání genocidy v Pásmu Gazy. Soud ve svém verdiktu nařídil Izraeli, aby zabránil genocidním aktům páchaným na palestinských obyvatelích, ale zdržel se nařízení příměří, které by tuto válku dočasně zastavilo.
Když 29. prosince 2023 Jihoafrická republika obvinila Izrael z páchání genocidy a předložila ICJ v Haagu oficiální stížnost, jednalo se o historickou událost. Je příznačné, že stát Izrael přivedla před Mezinárodní soudní dvůr právě Jihoafrická republika, tedy země, která v minulém století prošla cestou apartheidu a kolonizace. Izrael někdejší apartheidní jihoafrický režim podporoval a nyní na okupovaných palestinských územích provozuje systém, který k němu nemá příliš daleko. Tento systém již několik desetiletí na Západním břehu porušuje mezinárodní úmluvy a rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Od počátku izraelské operace bylo zabito nejméně 26 tisíc palestinských civilistů, z toho nejméně 10 500 dětí.
Toto rozhodnutí ICJ je pouze předběžné. Soud rozhodoval, zdali má kompetenci tuto stížnost posoudit, jestli je podnět JARu „pravděpodobný“, a jaká případná opatření je nutno nařídit, aby nedocházelo k porušování mezinárodního práva. Finální verdikt, který určí, zda Izrael ve dnech následujících po 7. říjnu v Pásmu Gazy spáchal genocidu, bude oznámen až v řádu několika let. Během této doby bude ICJ dále sbírat důkazní materiály a očitá svědectví. I tak se však jedná o průlom v palestinském úsilí o nezávislost a svobodu.
Předsedající soudkyně ICJ Joan E. Donoghue ze Spojených států v pátečním slyšení oznámila, že je v kompetenci soudu projednat tento případ a že Jihoafrická republika může legitimně vznést tuto stížnost proti Izraeli. Soud tímto zamítl dva hlavní argumenty nejčastěji zmiňované ze strany izraelských představitelů. Soud se jasně vyjádřil, že se jedná o důležitý případ a že je potřeba situaci v Gaze řešit. Materiál přednesený jihoafrickým týmem, který mimo jiné obsahoval výroky vrcholných izraelských politiků a komentátorů, ale také videa ze sociálních sítí z Pásma Gazy, splňuje kritéria spadající pod Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948.
Klid zbraní musí zajistit jiní
Ve svém vyjádření soud dále nařídil Izraeli, aby všemi dostupnými prostředky zabránil genocidním aktům proti palestinským občanům, aby předcházel jakýmkoliv veřejným projevům podněcování ke genocidě a aby takové jednání případně potrestal. Izrael nadále musí obnovit nezbytné služby napříč Pásmem Gazy a zajistit přísun humanitární pomoci civilistům. Objem potravin, vody, elektřiny, pohonných hmot a lékařských a hygienických prostředků byl Izraelem do Pásma Gazy zásadně omezen. Izrael má totiž kontrolu nad dovozem těchto produktů.
Vojenská okupace Gazy, která probíhá od roku 2005, má také dopad na dostupnost internetu a od vypuknutí bojů došlo již několikrát k výpadkům signálu napříč zmíněným územím. Světová zdravotnická organizace též varuje, že nedostatek léků, potravin a čisté vody, může v blízké budoucnosti vést k významnému nárůstu onemocnění a úmrtí.
Izrael také musí zaručit ochranu důkazních materiálů, které se týkají obvinění z páchání genocidy. Navíc je po uplynutí jednoho měsíce povinen předložit zprávu, ve které prokáže plnění všech těchto nařízení. Soud se ovšem zdržel nařízení klidu zbraní v Pásmu Gazy. Příměří mezi hnutím Hamás a Izraelem bylo jednou z hlavních nadějí jihoafrických představitelů v Haagu a propalestinských aktivistů po celém světě. Od počátku izraelské operace bylo zabito nejméně 26 tisíc palestinských civilistů, z toho nejméně 10 500 dětí. Katastrofální humanitární situace napříč Pásmem Gazy, které je podrobováno nejničivějšímu bombardování od války ve Vietnamu, je nadále prohlubována systematickým ničením uprchlických táborů, infrastruktury a nemocnic. Nařídit příměří však není v kompetenci ICJ.
Příměří může nastat pouze mezi dvěma nebo více stranami ve vojenském konfliktu. Jedná se o politický krok, za který se musí nadále lobbovat u volených politických představitelů po celém světě, ne však u Mezinárodního soudního dvora. Ten pouze posuzuje, zda Izrael páchá genocidu na civilistech v Gaze. Civilisté nejsou viníky tohoto konfliktu, ale jeho obětmi. Kdyby ICJ nařídil příměří, de facto by tak upevnil kolektivní odpovědnost palestinských civilistů za hrůzy 7. října.
Jak závěry vymáhat?
Odpovědnost za nastolení příměří mají nést politické subjekty, státy, které nadále financují brutální izraelskou válku, nikoliv však soud, který má za cíl odsoudit genocidní akty. Tím, že Mezinárodní soudní dvůr shledal stížnost JARu proti Izraeli jako pravděpodobnou a tím, že označil humanitární situaci civilistů v Gaze za urgentní a katastrofální a následně nařídil Izraeli zabránit dalším genocidním aktům, splnil svou prozatímní povinnost jednat.
Otázkou ale nadále zůstává, zda Izrael uposlechne a splní nařízení ICJ. Zatímco palestinský velvyslanec při OSN rozhodnutí ICJ uvítal, mluvčí amerického ministerstva vnitra nebyl ochotný komentovat otázku, zda by měl Izrael rozhodnutí soudu uposlechnout. Dle mluvčího by Izrael měl nadále dodržovat mezinárodní lidská práva, ale prozatím odmítl přijmout rozhodnutí soudu. Dle americké vlády je označení izraelské ofenzivy v Gaze za genocidu nemístné. Rozsudek poté odsoudil sám premiér státu Izrael Benjamin Netanjahu a označil ho za „diskriminaci proti Izraeli a jeho právu na sebeobranu“.
Celou situaci komplikuje i osočení UNRWA ze spolupráce na teroristických útocích ze 7. října. Na základě informací předložených izraelskými tajnými službami, se dvanáct pracovníků této humanitární organizace mělo buď přímo podílet na útoku Hamásu, nebo jej podporovat. Tento teroristický čin měl na svědomí zhruba 1200 izraelských životů a byl hlavním impulsem k počátku současné války v Gaze. Toto osočení je zatím nepodložené a je nyní prozkoumáváno interně Spojenými národy. Už teď ale několik západních zemí, včetně Spojených států a Velké Británie, ukončilo svou finanční podporu UNRWA. Situace na Blízkém východě tedy nadále zůstává nejistá. Přestože jsou rozhodnutí ICJ právně závazná, neexistuje metoda, jak je po zapojených státech vymáhat. Jestli Izrael uposlechne rozsudek soudu je stále otevřenou záležitostí.
Autor studoval politologii a arabistiku na Univerzitě v Manchesteru.