Foto Petr Zewlakk Vrabec
V návrhu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) byla z rámcového vzdělávacího programu vyřazena výchova k solidaritě mezi lidmi, k nenásilnému řešení konfliktů a spolupráci. Ze vzdělávacího programu zmizelo rovněž posouzení využívání energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí. Z výuky chemie byla vyřazena dvě témata vztahující se k ekologii – otázka kyselých dešťů a znečištění vody a vzduchu. Redukce v přírodopise opět míří především na téma životního prostředí – v plánu už nenajdeme příklady narušení rovnováhy ekosystému, vznik půdy nebo příklady systémů organismů. Naopak přibyly hodiny informatiky.
Petra Daniše, ředitele environmentálně zaměřené organizace TEREZA, chystané vypuštění několika ekologicky zaměřených očekávaných výstupů z rámcových vzdělávacích programů (RVP) samo o sobě tolik netrápí. Kromě průřezového tématu environmentální výchovy jich tam podle něj bylo stejně málo. „Učitelé, kteří chtějí, si čas na probírání těchto témat stejně najdou. Více mě znepokojuje to, že změny působí nahodile, proběhly za zavřenými dveřmi a nedoprovází je srozumitelná komunikace. Ani pracovní skupiny odborníků podílející se na přípravě takzvané velké revize RVP o současných zásazích vůbec nevěděli. I proto jsou všichni tak naštvaní. Je naprosto zásadní, aby plánovaná velká revize proběhla transparentně a se zapojením širší odborné komunity,“ říká Daniš, podle nějž jde o špatný precedens, který by se neměl opakovat.
Rozhodnutí bez konzultace s odborníky
Alarmem oslovení odborníci se shodují na tom, že ministerstvo tentokrát cíleně jednalo bez zapojení participativních skupin, jejichž odborníci a odbornice na změně pracovali roky. „Vypustit výuku o solidaritě a nenásilném řešení konfliktů zrovna v době pandemie je nevhodné,“ řekl Alarmu Miroslav Hřebecký, ředitel organizace EDUin. Hřebecký upozorňuje také na vypuštění obvyklých participativních skupin: „Způsob provedení revize a její komunikaci vnímám jako maximálně nešťastné, potřebné revizi informačních a komunikačních technologií to udělá medvědí službu. Celá úprava je v podstatě prosazená silou shora a velmi chatrně opřená pouze o dílčí názor Asociace ředitelů základních škol. Dosavadní mravenčí práce pracovních skupin v jednotlivých oblastech RVP jako by vůbec neexistovala, tato uskupení byla naopak odstřižena.“ Podle informací Alarmu byly participativní skupiny z rozhodování vyřazeny na pokyn ředitele odboru základního vzdělávání Jaroslava Faltýna. Ten měl zaměstnance Národního pedagogického institutu telefonicky instruovat, aby změny s odborníky tentokrát neprojednávali.
Podle Centra pro demokratické učení potřebuje výchova k občanství ve škole dostatečnou hodinovou dotaci, péči a pozornost. „Je to složitý a dlouhodobý proces. A současně naprosto nezbytný, aby mladí lidé nepropadali frustraci ze své role ve společnosti a nehledali následně jednoduchá, extrémní řešení. Ale česká škola s nimi pracovat příliš neumí a MŠMT teď ukazuje, že ani nechce, aby s nimi pracovala,“ uvádí v prohlášení ředitel Tomáš Halzbauer. Na nekoncepčnost změn rámcového vzdělávacího plánu si stěžuje i Fyzikální pedagogická společnost. „Myslela jsem, že je to hloupý vtip. Zmizela řada témat, která propojovala chemii s normálním životem − ekologická témata, chemické havárie, zásady správné výživy,“ uvedla pro Hospodářské noviny učitelka chemie Iva Roháčová ze Základní školy Bobrová u Žďáru nad Sázavou.
Změny musejí být transparentní
Podle Ministerstva školství by důvodem k revizi měly být společenské změny, které se intenzivně promítají do vztahů mezi lidmi a do potřeby žáků identifikované sociologickými a psychologickými výzkumy. Poslední změny ale žádnými výzkumy nedokládá. Podle strategií vzdělávací politiky ČR od roku 2030+ mělo dojít k celkovému zúžení obsahu učiva, ale zároveň se měly zmírňovat rozdíly ve vzdělávání, k čemuž vypuštění solidarity podle odborníků zřejmě nepřispěje.
Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd sepsala společné stanovisko, adresované ministru školství Robertu Plagovi a Jindřichu Fryčovi. To upozorňuje na absenci transparentnosti a participace při jednání ministerstva. Text podepsalo třináct zástupců vzdělávacích organizací. Odkazují se především na zmíněnou Strategii 2030+, v níž je kladen důraz na aktivní občanství a porozumění sociálním, ekologickým i environmentálním strukturám. Vzdělávání by podle tohoto zásadního dokumentu mělo také vést ke společenské soudržnosti a prosazování demokratických hodnot.