Foto Apolena Rychlíková
Německý Spolkový ústavní soud v Karlsruhe rozhodl ve čtvrtek 15. dubna s okamžitou účinností o neústavnosti berlínského opatření, které od června 2019 zmrazilo ve městě ceny nájmů. Důvody, které uvádí, nejsou obsahové – nejde tedy o to, že by zákon například nepřiměřeně zasahoval do vlastnických práv –, nýbrž formální: městská spolková země Berlín podle soudu překročila své legislativní kompetence, neboť regulace v této oblasti náleží centrální, čili spolkové politické úrovni.
Šedesát metrů za deset tisíc
Centrální vláda dala v roce 2015 spolkovým zemím možnost přijmout zákony k omezení nájemného ve smyslu stanovení a dodržování v daném místě obvyklých nájmů, tedy „nájemní brzdy“; berlínská „nájemní poklička“, jak se právě zrušenému opatření říká, toto vymezení nepřípustně překračuje. Připomeňme, že opatření berlínského senátu – ovládaného sociální demokracií, Die Linke a Zelenými – zakonzervovalo od předloňského léta výši nájmů s tím, že pro různé kategorie bydlení (zejména podle stáří bytu) určilo, jaký je nejvyšší přípustný nájem. Jednalo se přitom zhruba o cenovou hladinu roku 2013, který byl identifikován jako začátek nepřiměřené expanze nákladů na bydlení. U staveb postavených před rokem 1918 se jednalo třeba o výši 6,45 eur na metr čtvereční bez poplatků. To znamená, že se berlínským zákonodárcům zdálo necelých deset tisíc jako adekvátní nájem u šedesátimetrového bytu. Ti, jejichž nájem tyto ceny překračoval o více než pětinu, měli dokonce nárok nejen na konec dalšího zdražování, ale i na snížení na tuto hladinu. Teprve od příštího roku mělo být možné výši nájmů zvedat o inflaci.
Všichni, jimž se nájem na základě nyní neplatného opatření snížil, musí bez dalšího vyzvání rozdíl doplatit. Před tím koneckonců varovali sami tvůrci zákona, kteří si byli od počátku vědomi hrozící vlny žalob, a doporučovali, aby si lidé ušetřené peníze radši odkládali stranou. Zatímco velký nájemní koncern Vonovia již ohlásil, že se doplatků vzdá, jiný berlínský gigant, nechvalně proslulá Deutsche Wohnen, proti níž se jmenovitě obrací paralelně probíhající berlínská vyvlastňovací kampaň, bude chybějící nájemné požadovat zpět. Firma, která v Berlíně vlastní přes sto tisíc bytů, ale tvrdí, že se bude snažit k vymáhání přistupovat citlivě. Zároveň ještě není zcela jasné, co bude na berlínském trhu s bydlením následovat – zda se regulace do cen nájmů vepíše, nebo naopak zase raketově vyskočí nahoru.
Očekává se také, že výsledek soudního přezkoumání způsobí v odbojném Berlíně velkou vlnu nevole: opatření koneckonců podporovalo přes sedmdesát procent jeho obyvatel, mezi nájemníky a nájemnicemi (kteří tvoří většinu obyvatelstva) jich bylo ještě o deset procent víc. Celá kauza by tak mohla vést k ještě větší angažovanosti a ještě radikálnější snaze vyvlastnit velké koncerny podnikající v segmentu nájemního bydlení, kterou představuje hlavně iniciativa Deutsche Wohnen & Co. enteignen. Ta obratem prohlásila, že dnešní soudní rozhodnutí už v podstatě jiné řešení bytové krize v Berlíně nepřipouští. Iniciativa začala v únoru tohoto roku sbírat podpisy pro druhé kolo své kampaně usilující o vyhlášení referenda. Bude-li úspěšná a podaří-li se jí sesbírat sedm procent hlasů berlínských voličů a voliček, mohlo by se referendum konat ještě letos na podzim spolu s volbami do zemského parlamentu v Berlíně.
Autorka je spolupracovnice redakce.