Foto tacowitter, Flickr, CC BY 2.0 Deed
Moc srovnatelnou se svými konkurenty (i spojenci) z Mexika nebo Brazílie si v posledních letech vydobyly drogové kartely v donedávna relativně klidném Ekvádoru. Vlna násilí, která provázela už loňské prezidentské volby, se tentokrát přelila do ulic, kde do střetu s kartely zamířila armáda i policie. Zásadní pro aktuální vývoj bylo nedělní zmizení lídra gangu Josého Adolfa Macíase přezdívaného Fito z věznice v ekvádorském Guayaquilu. Po zmizení hlavy kartelu Los Choneros vyhlásil Noboa v zemi výjimečný stav. Ten bude platit po dobu minimálně šedesáti dnů.
V regionu Latinské Ameriky není boj státu s narkomafiemi nikterak výjimečný. Do bojů s kartely nasadily armádu v minulosti Mexiko nebo Salvador, až Ekvádor ale střet s gangy označil za „vnitřní ozbrojený konflikt“.
Zatímco se do pátrání po Macíasovi zapojily asi tři tisíce policistů a vojáků, podařilo se z vězení uprchnout dalšímu narkobaronovi. Z věznice ve městě Riobamba ve středním Ekvádoru uprchlo přes třicet odsouzených včetně Fabricia Colóna, jednoho z lídrů dalšího zločineckého gangu Los Lobos. Mezitím ve věznicích, z velké části ovládaných kartely, vypukly nepokoje a ozbrojencům z řad gangů se podařilo proniknout i do živého vysílání stanice TC, kde vyhrožovali moderátorům a dalším pracovníkům. „Řekněte jim, že máme bomby,“ zaznělo ve vysílání od členů gangu Los Tiguerones. Policie nakonec všech třináct útočníků zadržela.
Vyhlášení války
Kartelům se ale v uplynulých dnech po celém Ekvádoru podařilo získat značný počet rukojmí, mezi nimiž jsou převážně policisté nebo příslušníci vězeňské stráže. V úterý se pak na sociálních sítích objevily brutální záběry usmrcení několika zajatých příslušníků bezpečnostních sil.
V reakci na únosy, přestřelky i několik bombových atentátů tak prezident Noboa podepsal dekret, který boj s gangy označil za vnitrostátní ozbrojený konflikt. Do ulic vláda nasadila kromě policie i armádu, která má za cíl „neutralizovat“ příslušníky kartelů, které prezident označil za „narkoteroristy“. Na faktické vyhlášení války ze strany vlády kartely reagovaly zintenzivněním svých útoků.
V zemi v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu mimo nasazení armády došlo také k uzavření všech škol minimálně do konce týdne. Na území celého státu také platí zákaz vycházení, který trvá mezi jedenáctou hodinou večer a pátou hodinou ranní.
https://twitter.com/agusantonetti/status/1744823103614505367?s=20
Nesplněné prezidentské sliby
Prezidenta, který vzešel z loňských říjnových voleb, čeká obtížná mise. Teprve šestatřicetiletý podnikatel, který do politiky vstoupil až v roce 2021, navíc kvůli předčasným volbám povládne jen do konce původního mandátu svého předchůdce Guillerma Lassa, tedy do května 2025. Ekvádorcům Noboa po svém zvolení slíbil, že zemi vrátí „úsměv a mír“. Už samotná politická situace po jeho nástupu do čela země však naznačovala, že návrat to bude dlouhý a obtížný. Nový prezident a jeho strana totiž v Národním shromáždění nezískali dostatečný počet křesel, a musejí se tak spoléhat na vládnutí široké a nesourodé koalice.
V druhém kole prezidentských voleb syn slavného banánového magnáta mimo jiné uspěl právě díky slibům týkajících se posílení bezpečnosti v zemi. V kampani Noboa slíbil bojovat s kartely, které jsou v Ekvádoru podle analytiků řízeny právě z věznic, jež zločinci zcela ovládli. Noboův plán spočíval v tom přesunout nejmocnější zločince do vězeňských lodí na moři nedaleko ekvádorských břehů a zaměřit se na přístavy, odkud kartely rozesílají drogy do světa.
Od roku 2021 bylo v ekvádorských věznicích hlášeno více než 400 úmrtí vinou střetů mezi znepřátelenými gangy. Alarmující je pak počet zaznamenaných vražd. V roce 2023 překonala země svůj historický rekord v počtu vražd číslem 7878, z čehož pouze 584 vražd bylo objasněno. Loni tak počet vražd v přepočtu na sto tisíc obyvatel vzrostl na 46,5, tedy osminásobek dat z roku 2018.
Obtížný boj a „pštrosí vejce“
V regionu Latinské Ameriky není boj státu s narkomafiemi nikterak výjimečný. Do bojů s kartely nasadily armádu v minulosti Mexiko nebo Salvador, až Ekvádor ale střet s gangy označil za „vnitřní ozbrojený konflikt“. „Pro boj s gangy je zapotřebí mít vejce jako pštros,“ uvedl Noboa poté, co dal armádě možnost nakládat s příslušníky gangů jako s nepřítelem státu.
Hlava státu se tak odklonila od původní strategie představené ještě při začátku voleb. Během kampaně totiž Noboa sliboval, že bude bojovat proti organizovanému zločinu především posílením sociální záchranné sítě a investicemi do vzdělání. Po vraždě kandidáta na prezidenta a bývalého investigativního novináře Fernanda Villavicencia ale Noboa upřednostnil větší pravomoci pro ozbrojené složky a navýšení rozpočtů pro policii i armádu. Přísná politika vůči kartelům nicméně namísto jejich potlačení ještě více podnítila jejich odpor, všímá si server Insight Crime. Tvrdší postup navíc zatím nepřináší takové úspěchy, jaké Noboa a jeho vláda očekávali.
Vrchní velení ekvádorské armády ve čtvrtek 11. ledna uvedlo, že za poslední den armáda zadržela 329 příslušníků kartelů a zabila pět „teroristů“. Celkem přitom počet členů všech 22 drogových kartelů v zemi odhaduje vláda na dvacet tisíc, jak uvádí novinář zabývající se narkomafiemi Ioan Grillo.
https://twitter.com/x_geopolitical/status/1745127515331461526?s=20
Ráj pro zločinecké skupiny
Proti ekvádorským kartelům tak podle odborníků, jakým je právě Grillo, strategie, kterou představil salvadorský prezident Nayib Bukele, nebude účinná. Aktuálně jeden z nejpopulárnějších politiků regionu, který na boji proti zločinu postavil svou autoritářskou vládu, se totiž podle Grilla utkal s hůře vybavenými i organizovanými skupinami. Přesto i Salvador nadále prodlužuje svůj nouzový stav.
Armáda a policie také na rozdíl od gangů, které spolupracují s mexickými kartely, nejsou podle analytiků připraveny na boje ve městech. Právě kooperace místních zločineckých skupin se zahraničními spojenci spolu s geografickou polohou stojí za zhoršující se situací v jihoamerické zemi. Ta totiž leží mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru. „Ekvádor hraje již nějakou dobu ústřední roli v přepravě kokainu jak do Spojených států, tak do Evropy,“ řekla stanici BBC Mundo výzkumnice z Národní rady pro vědecký a technický výzkum Argentiny Carolina Sampó. „Připočteme-li k tomu slabost státu a nedostatek zdrojů státních institucí, znamená to, že se Ekvádor bohužel stal prostorem nejen pro tranzit drog, ale také prostorem, ze kterého se přímo operuje.“
Náladu a situaci v zemi navíc silně poznamenala pandemie covidu. Zločinecké skupiny se zaměřily na opomíjené části společnosti, na něž pandemie tvrdě dopadla. Do gangů tak vstupují nezaměstnaní mladíci i hladovějící děti. Země s velkými sociálními rozdíly, nefunkční justicí a rozsáhlými černými trhy je pro fungování podobných organizací ideální, komentoval už loni poměry v Ekvádoru Grillo.
Bílý prášek pro Evropu
Ekvádor se díky již zmíněným aspektům stal hlavní vývozní branou kokainu do Evropy. Zásilky bílého prášku, často skryté v krabicích s banány, jichž je Ekvádor největším vývozcem na světě, míří podle evropských celníků nejčastěji do Rotterdamu a Belgie. Dlouhodobě zde funguje spolupráce s evropskými zločineckými organizacemi. Na vině je jak liberální vízový režim, který Ekvádor vůči Evropě praktikoval, tak chybějící velký kriminální hráč. „Srbské a albánské kartely si asi před deseti lety uvědomily, že mohou získávat a přepravovat kokain z Ekvádoru do Evropy s minimálními problémy, protože policie byla slabá. Albánci a zločinci z bývalé Jugoslávie mohli cestovat bez víz a země byla navíc považována za neutrální území bez velkého kartelu u moci,“ vysvětlil serveru Vice News pod příslibem anonymity jeden z evropských celníků.
Zatímco část Latinské Ameriky se kvůli cennému bílému prášku zmítá ve spirále násilí, spotřeba kokainu v Evropě rok od roku roste. V roce 2022 se na základě analýzy odpadních vod jeho spotřeba zvýšila ve 37 ze 65 sledovaných měst, naopak ke snížení došlo jen v deseti případech. V roce 2021 členské státy EU zabavily rekordních 303 tun kokainu, uvádí Evropská zpráva o drogách z roku 2023. Téměř 75 procent z toho bylo zachyceno v Belgii (96 tun), Nizozemsku (72 tun) a Španělsku (49 tun). Nejčastěji dodávky pocházely z Brazílie, Ekvádoru a Kolumbie.
Autor je spolupracovník redakce.