Miroslav Babka má jasno: „Sluníčkářky, je třeba je prohrábnout, zda nejsou musláckou spojkou…“ „Kolik nás to stálo???,“ ptá se Honza Hluštík. Petr Beneš tomu pak nasazuje korunu: „Brzo za nima dorazí jejich pákistánští manželé s rodinami a stanou se občany ČR, vítejte doma!“
Antonie Chrástecká a Hana Humpálová se po dvou letech věznění pákistánskými únosci dostaly na svobodu. Je skvělé, že jim to jako humánní společnost prostá barbarství východních krajů upřímně a ze srdce přejeme. Výše zmíněné příspěvky několika z mnoha internetových humanistů 21. století jsou jen malou ilustrací pestré palety oduševnělých diskusních příspěvků na hlavních zpravodajských serverech. Míra dojetí, kterou ve mně tyto projevy lidské radosti a solidarity vyvolávají, mi zabraňuje udělat si důkladnou rešerši jednotlivých přispěvatelů a podrobně zkoumat, jaké jsou jejich konkrétní politické postoje a preference. Obávám se, že bych to asi duševně neunesl. Přesto si směle troufnu provést jistou generalizaci, když tyto diskutující a zástupy podobně naladěných označím za okruh lidí, kterým konvenuje světonázor obránců demokracie a svobody sdružených kolem hnutí Islám v ČR nechceme. Věřím, že je tím nijak neurazím. Konečně, stanovisko na oficiálním profilu hnutí se těm výše uvedeným v hlavních bodech podobá (důležité je především shodné označování nepřítele, tzv. sluníčkářů – ale o tom později).
Kdo je skutečný nepřítel
Důležité je, že IVČRN bojuje za naše demokratické a humanistické hodnoty a jejich zachování proti tomu největšímu ze všech nepřátel lidské civilizace, rozumu a pokroku – proti islámu. Islám je totiž v prvé řadě ideologie (kdybyste to náhodou zapomněli, tak si to někam napište a podtrhněte). Nikdo sice neví, co to v tomhle případě vlastně znamená a jak to pojem islámu rozšiřuje, ale asi se bude jednat o magickou formuli, která mění metafyzickou podstatu všeho, na čem ulpí. Zkrátka, důležité je islám vyčlenit z množiny náboženství a zdůraznit, že se jedná o ideologii – a ideologie je tajemné a nebezpečné slovo, před kterým bychom se měli mít na pozoru.
Pro IVČRN jsou „sluníčkáři“ regulérní politická kategorie, do které spadají všichni lidé, kteří věří v ideje svobody vyznání a svědomí, v demokratickou správu společnosti, v ženskou emancipaci a základní rovnost všech lidí.
Na islámu je nejhorší to, že ohrožuje naši svobodu. Je totiž založen na tezích třináct století mrtvého pedofila (tady si můžete povšimnout geniality islamoklastů – i za tisíc let dokážou posadit vaše ztrouchnivělé ostatky na své sofa a přesně diagnostikovat vaše psychické nemoci a sexuální orientaci), jemuž se musí zbytek lidstva podřídit. Islám přece znamená „podřídit se“. Podřídit se rigidnímu patriarchálnímu řádu, který popírá a likviduje svobody vydobyté Evropany během staletí emancipačních bojů. Svobodu vyznání, ženská práva a emancipaci, základní rovnost všech lidí…
Nejhorší na tom všem je, že nám tu na Západě působí jakási pátá kolona – oni „sluníčkáři“. Pro IVČRN to, jak se zdá, není jen urážka, ale regulérní politická kategorie, do které spadají všichni lidé, kteří věří v ideje svobody vyznání a svědomí, v demokratickou správu společnosti, v ženskou emancipaci a základní rovnost všech lidí… Největším problémem sluníčkářů je, že si vůbec neuvědomují, že přesně takovéhle hodnoty a jejich obhajoba v dnešním světě (který oproti minulosti disponuje jen zlomkem zdrojů, a tak si luxus rovnostářství nemůže dovolit) přímo podporují islám, který nás chce o naše svobody připravit. Protože když mluvíte o nějaké univerzální míře rovnosti všech lidí, chtě nechtě to musíte vztáhnout i na muslimy.
A pak je tu ten pitomý boj s diskriminací a rasismem. Místo toho, aby se Romové celý život styděli za svou etnickou nedokonalost, ještě mají tu drzost nám diktovat, kde smí bydlet. A takhle to pokračuje snad ve všech oblastech. Když se mluví o emancipaci žen, jen se tím oslabuje vlastní kmen, protože žena je přece jen slabší a ve všech podstatných ohledech méně dokonalá kopie muže. V silné společnosti, která chce „musly“ porazit, musí být v čele pořádný alfasamec, bílý muž, který svede poslední bitvu. Žena by mu měla hlavně poskytovat řádný servis a rodit nové spolubojovníky. A kdokoli, kdo se proti takovému uspořádání společnosti staví, se jednoduše dopouští zrady.
A právě tím se Antonie Chrástecká a Hana Humpálová provinily. Kdysi o tom psali i v Reflexu. Žena by totiž sama neměla do drtivé většiny asijských zemí cestovat. Neměla by cestovat ani do Afriky a Jižní Ameriky. Tak to prostě dopadá, když nějaká naivní sluníčkářská holka vystrčí nos od plotny a jde do velkého a nebezpečného světa bez mužského doprovodu. Prostě když se nepodřídí. A pak to tu máte.
Spravedlivý řád
Celý únos byl vlastně jen spravedlivou odplatou za zradu na společnosti, které se obě cestovatelky dopustily. Jak v úvodu naznačuje Honza, součástí jejich trestu by mělo být i to, že náklady na své osvobození si pěkně do poslední koruny uhradí. Odpovědnost a pořádek především. I tak zde existuje nebezpečí, že obě slabé ženy podlehly vábení cizích samečků a mohly by nám do hnízda zavléct nějakou tajemnou hrozbu, a měly by se proto prověřit. Na fotografiích zveřejněných na internetu měly dokonce na hlavě šátky – což už je skoro přiznáním spoluviny. Vůbec mají štěstí, že ve zdraví vyvázly ze spárů nebezpečné ideologie a řádně poučené životem teď už vyjedou nanejvýš na Lipno.
Jejich příběh je lekcí pro všechna „sluníčka“, která snad konečně pochopí, co se stane, když přestanete jíst vepřo knedlo zelo a začnete zpochybňovat, že taťku má na veřejnosti dělat tatínek.
Místy už se mi začíná zdát, že skutečným nepřítelem nejsou muslimové, ale právě sluníčka. Oni ti muslové z Islámského státu a al-Káidy jsou vlastně takoví čestní nepřátelé: hrají za opačný tým, ale podle pravidel, jakých se snažíme držet i my. Kdo to všechno doopravdy kazí, jsou sluníčka, která se pokoušejí pravidla hry zpochybňovat – a to se tedy ve slušné společnosti nedělá! Místo toho, aby nám proti nepřátelům pomáhala všemi prostředky, pořád melou něco o rovnosti a svobodě – a s takovou to přece NÁŠ tým nutně projede.
Autor studuje na FF MU.