Foto Tran Nhu Tuan, Pexels, koláž Alarm
Upozornění: Tento text obsahuje znepokojivý popis drastických pseudoléčebných praktik.
„Jsme v čase klimatické krize?“ zeptal se Šimon Žďárský charismatického lídra koalice Přísahy a Motoristů Filipa Turka, který svůj politický program staví především na odporu proti politice ochrany klimatu. „Ne. Nejsme!“ odpověděl razantně Filip Turek. „Ale máme tu nějaké zprávy, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu, který mluví o těchto věcech… Proč si myslíš, že to víš lépe než odborníci?“ nenechal se odbýt Šimon Žďárský. „A ty máš pocit, že tu neexistuje 1800 vědců, včetně laureátů Nobelových cen, kteří tvrdí, že to není pravda a že se jedná o korupci ve vědě?“ s poťouchlým úsměvem odpověděl Turek. „Takže je to korupce ve vědě?“ zeptal se překvapený Žďárský. „Myslím, že z velké části určitě ano,“ odpověděl Turek. Za současným oteplením prý stojí jiné faktory než emise skleníkových plynů.
Vědecký konsenzus založený na desetiletích zkoumání a stovkách studií se podle tohoto poutavého vyprávění opírá o podvod vědců a vědkyň. To je ovšem velmi závažné obvinění, které pokud by bylo pravdivé, znamenalo by snad nejsofistikovanější spiknutí, jaké kdy svět viděl – globální, desítky let trvající a působící napříč kontinenty i vědeckými obory s tisícovkami odborníků a odbornic.
Na druhou stranu by to byla také skvělá zpráva, protože by problém klimatické krize byl okamžitě vyřešen. Bohužel, pokud se podíváme na zdroje, o která svá tvrzení Filip Turek opírá, zjistíme, že to v naprosté většině případů jsou aktivistické či politické spolky lidí, jež se pouze maskují jako expertní či vědecká tělesa a zpravidla v nich nefigurují lidé s odpovídajícím vzděláním nebo výzkumným zaměřením. Jejich argumentace z vědeckého výzkumu selektivně a manipulativně vybírá části, které pak zjevně překrucují. Navíc mají prokazatelné vazby na fosilní průmysl a zřetelně slouží ekonomickým zájmům svých fosilních sponzorů.
Vykašlat se na klimatickou politiku zrovna v tuhle chvíli je podobně chytré jako dělat si klystýr toxickým bělidlem.
Není to ale první údajné spiknutí vědy, které Turek pomáhal odhalovat. Filip Turek figuruje jako vydavatel knihy Paraziti v nás, která obviňuje lékařskou vědu z naprostého nepochopení vzniku nemocí a představuje řadu fantastických konceptů, jež mají odhalovat jejich „skutečné příčiny“. Podle knihy za téměř všechny nemoci může vědou nerozeznané masivní zamoření parazity a těžkými kovy. Patogeny prý také vznikají samovolně v těle „pleomorfismem“, kdy se běžná, neškodná bakterie sama změní (například překyselením organismu) na patogenní. Roušky jsou tudíž „nanic“, protože nemocí se nenakazíte od ostatních, ale vzniká ve vašem těle. Nebo se zde dozvíte, že vakcíny způsobují autismus. Podobně jako dnes Turek tvrdí, že klimatická věda není schopna rozeznat skutečné příčiny klimatické změny, podle knihy Paraziti v nás, lékařská věda není schopna rozeznat skutečné příčiny nemocí. A i zde před námi tyto poznatky kdosi tají.
Kniha ovšem představuje řadu „zázračných procedur“, jako je používání biorezonančních přístrojů nebo třeba pití zředěného toxického bělidla. Takové metody ale lékařská věda neuznává nebo před nimi varuje. Přesto publikace vyzdvihuje skvělé výsledky odborníků a odbornic, kteří jsou z nějakých záhadných důvodů umlčováni. O koho jde?
Jsou to lidé jako Hulda Clark, která byla odsouzena za vytváření podvodných schémat na klamání lidí. Kniha také šíří práci Jima Humbla, který tvrdil, že pití zředěného žíravého bělidla dokáže vyléčit v podstatě jakoukoliv nemoc, včetně neléčitelných forem rakoviny nebo HIV. Nebo zde vidíme člověka vinícího očkování z autismu: antivaxerského krále šarlatánů Andrease Kalckera, který také propaguje pití naředěné průmyslové dezinfekce, a dokonce radí tuto nebezpečnou látku podávat autistickým dětem (někdy dokonce prostřednictvím klystýrů). Bohužel charisma těchto šarlatánů řadu lidí přesvědčilo, aby tyto praktiky testovali na sobě nebo na svých dětech, a zoufalá snaha objevit zázračnou léčbu některé dohnala k mnohaměsíčnímu týrání vlastních dětí.
Kniha Paraziti v nás je součástí širšího hnutí šířícího paniku z parazitů a komunity, která se kolem publikace zformovala. Komunita samotná je pečlivě vytvářena, pěstována a udržována byznysem souvisejícím s prodejem údajně antiparazitických činidel, která v lepším případě vůbec neúčinkují, v horším jsou vyloženě nebezpečná. Ostatně Turek kromě vydání knihy Paraziti v nás v roce 2016 založil firmu Zapper Club. Dnes se snaží od svého podnikání i vydání knihy distancovat a zodpovědnost přenést na svou sestru Terezu. Nicméně záznamy z obchodního rejstříku ukazují, že firmu založil on a roky v ní figuroval, stejně jako tiráž knihy ukazuje, že ji vydal. Není se co divit, že se svoji roli snaží popřít, kniha Paraziti v nás je totiž plná úplných fantasmagorií. Zapper Club se zase zaměřoval na poskytování léčby zázračnými instrumenty – „zappery“ či „plazmovými generátory“ – a poskytoval antiparazitické poradenství a terapie. Zapper Club také prodával zdraví škodlivé produkty jako toxická bělidla nebo masti rozkládající tkáň.
Pokud se podíváme na obchod s falešnými léčebnými preparáty a Turkovo vyjadřování ke klimatické politice, najdeme překvapivě mnoho styčných bodů. Ale pojďme se na obojí podívat podrobněji.
Kdo vás straší parazity
Sebevědomý Filip Turek je v debatách a rozhovorech jako ryba ve vodě. Jako lídra kandidátky ho protlačil vůdce Motoristů Petr Macinka, člen tiskového odboru Institutu Václava Klause. Turek s přirozeným šarmem válcuje debaty a viditelně nervózního jsem ho zahlédl snad v jediné situaci, a to když se ho zeptali na zappery. Co to je? Jsou to zařízení, kterým jsou přisuzovány zázračné schopnosti. Dokáží prý vyléčit jakoukoliv formu rakoviny, HIV/AIDS, ale také lupénku, autismus, Parkinsonovu chorobu, cukrovku, astma, ulcerózní kolitidu a jiné choroby. Jsou prý bez negativních vedlejších účinků, bez invazivní či bolestivé terapie. Stačí si sednout a na zapperu naladit správnou frekvenci. Vše je následně zázračně vyřešeno. Skvělé, že? Jediný problém je, že tuto léčbu z nějakých záhadných důvodů nechtějí platit pojišťovny. A také je doporučováno celou rodinu včetně domácích mazlíčků vzít do speciálních zařízení, jako byl Turkem založený Zapper Club.
Zappery vynalezla kanadská alternativní léčitelka Hulda Clark, která tvrdila, že s jejich pomocí dokáže vyléčit prakticky všechny nemoci. Ve své knize Lék na všechny druhy rakoviny tvrdila, že za téměř všemi nemocemi stojí paraziti, které nikdo kromě ní nedokáže odhalit. Podle Clark má každý organismus „svoji frekvenci“, kterou vysílá, a když zjistíte jakou, můžete ji obrátit proti němu, a tak ho zničit. Vydala obsáhlý seznam frekvencí, které mají na patogeny účinkovat.
Clark je fascinující osoba. Nejen, že vyvinula fantastické zařízení, které neinvazivně dokáže diagnostikovat parazitární infekce a příčinu celé řady onemocnění na základě velmi zevrubně (ale také nesprávně či hrubě zjednodušeně) vyložených fyzikálních principů, ale dokázala objevit i převratné zařízení, které tyto patogeny bez vedlejších účinků neinvazivně zničí. Těch objevů je taková řada a s tak fantastickými výsledky, že se vnucují dvě otázky: Proč Hulda Clark nedostala Nobelovu cenu? A proč už zappery nejsou v každé klinice a na každém onkologickém oddělení? Má to totiž pár háčků.
„Zapper byznys“ se stal globálním fenoménem. I v Česku a na Slovensku existuje řada subjektů, které s těmito fantaziemi podnikají. Reportážní cyklus Jana Tuny A dost ukazuje, jak zapper byznys funguje v praxi. Investigativní novinář sleduje, jak se figurantka přihlásila do jednoho zapper centra na diagnostiku parazitů.
„Ukazuje se na míše a na hlavě. Ukazuje se naegleria fowleri. To je taková bakterie, která právě pochází z klimatizace. A ona je právě hodně agresivní na nervovou soustavu. Ta vyrábí neurotoxin… A ten je bohužel smrtelný,“ oznámila frekvenční terapeutka figurantce, která byla ve skutečnosti parazitoložkou. „Neděste se. Na to jsou frekvence. Na to jsou frekvence, zabírají na to dobře,“ uklidňovala figurantku terapeutka. Figurantka pak byla instruována, aby přivedla celou rodinu, včetně domácího mazlíčka. Kromě toho naměřil biorezonanční scanner na tři desítky dalších patogenů. Po biorezonančním vyšetření šla figurantka na kontrolní vyšetření skutečnými diagnostickými metodami, kde nebyl nalezen ani jeden z nich. Dobrá zpráva pro ni, protože naegleria fowleri způsobí smrt v jednotkách dnů. V Česku byla nicméně zaznamenána naposledy v šedesátých letech v Ústí nad Labem. Nakazilo se 16 lidí a všichni zemřeli.
To ovšem nebránilo terapeutce předstírat ničení parazitů „plazmováním“. A sice plazmovým generátorem – přístrojem, u kterého není známý princip, podle něhož by měl „biorezonanční“ mechanismus patogeny ničit. V interview pro dokument o biorezonanci dokonce výrobci biorezonančních přístrojů tvrdili, že princip fungování sami neznají. Údajný vynálezce je totiž po smrti a oni pouze slepě kopírují jeho vynálezy. Jiné aspekty fungování zase nebyly tázajícím se vědcům ochotni sdělit, protože se prý jedná o obchodní tajemství. Pokud vás zajímá pozadí biorezonančních teorií více, doporučuji vynikající rozbory Patrika Kořenáře Věda versus biorezonance a Jak je to s biorezonancí.
Celé schéma přitom funguje díky vyvolání paniky z parazitů, tedy šíření poplašných zpráv. Jedním z výrazných počinů byla právě Turkem vydaná kniha Paraziti v nás, v níž se se dočtete, že za všemi známými nemocemi stojí jiné příčiny, než tvrdí „běžná věda“. Knihu napsala jeho matka Eleni, která podobně jako Clark tvrdila, že ve skutečnosti existují víceméně jen dvě příčiny chorob: zamoření parazity a těžkými kovy. To je samozřejmě naprostý nesmysl, jak varovala celá řada institucí nebo třeba pracovníci Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Ti varovali i před Turkem vydanou knihou. Když se pokusili fantastická zjištění Clark ověřit, zjistili, že udávané „frekvence“ na dané patogeny při nezávislých laboratorních pokusech nemají žádný vliv. V lékařství se tedy zappery neuchytily. Uchytily se ale velmi dobře na „šedém trhu“.
Úspěch stojí na tom, že zoufalým lidem Clark ve své knize sebevědomě slibuje stoprocentní účinnost léčby třeba i pokročilé rakoviny. Protože tato tvrzení se nezakládají na pravdě, netrvalo dlouho a Clark čelila obviněním z podvodů, před kterými musela utéct do Mexika. Zappery samotné byly v USA a dalších zemích postaveny mimo zákon jako nástroj podvodného jednání. Samotná Clark, která tvrdila, že objevila lék na všechny druhy rakoviny, zemřela v Mexiku roku 2009 – na rakovinu. V Turkem vydané knize ovšem Clark není podvodnice, ale disidentka, která je za svoje unikátní poznatky nespravedlivě pronásledována.
Dáte si „savo“ od Turka?
Pokud jste ale těmto tvrzením uvěřili, byl tu pro vás Zapper Club, který Filip Turek založil v roce 2016 a ve kterém se dle všeho angažovala jeho rodina, především matka Eleni a sestra Tereza. Firma poskytovala široké spektrum služeb. Je libo si „naměřit patogeny“ (za tisíc korun na osobu)? Pořídit houby proti rakovině? Koupit švýcarský měřič patogenů F-Scan 4 za 158 tisíc korun nebo domácí plazma generátor Athon 7 za 490 tisíc korun (doprava a zaškolení zdarma)? Firma Filipa Turka tu byla pro vás! V Zapper Clubu jste se mohli „léčit“ plazmovými generátory či zappery (200 Kč/hodina za Zapper, 1500 Kč/hodina za plazmový generátor), tedy přístroji, které na tyto patogeny nemají žádný vliv. To ale nevadí, protože odhalené patogeny ve skutečnosti stejně nemáte.
Ale plazmováním a zappováním to nekončilo. Zapper Club prodával řadu dalších bizarností. Podle knihy Paraziti v nás či přednášky Turkovy matky na Youtube, se prý v hlubokém oceánu nacházejí zdroje zvláštní vody, která má stejné vlastnosti jako krevní plazma. Turková na přednášce tvrdila, že při pokusech vypumpovali krev ze psa a nahradili ji touto mořskou vodou – a pes spokojeně žil! Tuto mořskou vodu s názvem „Quinton“ Turková doporučuje pít všem.
Nutno říct, že to je zřejmě relativně neškodné v porovnání s dalšími věcmi, které šly na Turkově e-shopu pořídit. K nejagresivnějším patřila toxická žíravá průmyslová bělidla a dezinfekce. Turkova matka byla nadšenou propagátorkou MMS, tedy chemického roztoku, který se obvykle používá pro průmyslovou úpravu vody nebo jako průmyslové bělidlo. Jeho používání nemá žádné pozitivní zdravotní dopady, naopak je vysoce nebezpečné i v malých dávkách, působí totiž poleptání tkáně a někdy se může po požití uvolňovat plyn, který poleptá i plíce. Konzumovat MMS není příliš odlišné od toho, kdybyste pili ředěné savo. Zdokumentováno je mnoho závažných zdravotních dopadů, včetně úmrtí dospělých i dětí, kterým přípravek podali jejich rodiče. Zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce z roku 2010 říká: „Případ MMS je ukázkou naprosto bezohledného hazardování s lidským zdravím, přípravek slibuje konzumentům nemožné, jeho užíváním si však lidé mohou ublížit.“ Tento a další nebezpečné přípravky přitom léta prodával Turkův e-shop, jak ukazuje Internet Archive.
S nápadem pít žíravé bělidlo přišel důlní inženýr a bývalý scientolog Jim Humble, který o sobě tvrdil, že náhodou objevil zázračný lék, když se potřeboval vyléčit z malárie. Podle některých zdrojů o sobě Humble tvrdil, že je miliardu let starý bůh z galaxie v Andromedě, který byl vyslán na Zemi, aby zachránil lidi. To by leckteré jeho nápady vysvětlovalo. Video, v němž to měl prohlašovat, jsem ovšem nedohledal. V Turkem vydané knize se každopádně obsáhle vysvětluje, jaké úžasné účinky pití bělidla má. I Eleni Turkovou prý ochránilo před malárií.
„Na pana Humbla hledím jako na anděla v klobouku s velkým poselstvím, které nám předává. Měla jsem to štěstí setkat se s ním osobně a můžu vám říct, že takových lidí, jako je on, je na světě skutečně málo. Tento člověk šíří osvětu po celém světě s nezištným úmyslem proto, aby na světě nebylo zbytečně tolik utrpení v nemoci a zbytečných úmrtí. Zamyslete se nad tím, co z toho pan Humble má, když si koupíte v obchodě chloritan sodný a kyselinu citronovou,“ píše Turková v knize. Eleni Turková roztok podle svých tvrzení pila dvakrát denně při výletech do Afriky a tím byla chráněna proti malárii. Na stránkách Zapper Clubu ho vychvalovala také Turkova sestra Tereza s tím, že pití bělidla má pečlivě otestované sama na sobě.
V USA se začala popularita MMS řešit po úmrtí Sylvie Fink, které nabídli přátelé MMS jako prevenci malárie. Nedlouho po požití se jí udělalo zle, během dne začala trpět průjmem, nevolností a začala zvracet. Na obalu roztoku však stálo, že tyto příznaky jsou normální, a dokonce jsou důkazem, že směs MMS funguje. „K večeru už to s ní začínalo být vážné. A to už jsem si uvědomil, že trpí otravou. To mě bude pronásledovat do konce života,“ řekl její manžel Doug Nash. Nash výrobce roztoku zažaloval, a ten byl v roce 2011 odsouzen na čtyři roky vězení za propagaci „toxické chemikálie jako zázračného léku“.
Samotný Humble na své stránce tvrdí, že umí vyléčit prakticky všechny nemoci známé lidstvu, včetně HIV, rakoviny, roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby a podobně. K šíření svého evangelia pití toxického bělidla dokonce založil „Církev zdraví a uzdravení Genesis II“, jejímž je arcibiskupem. S touto církví objížděl Humble svět a zaměřoval se převážně na chudé a nevzdělané, které přesvědčoval k pití naředěného bělidla. Další vyšetřování rozkrývalo mezinárodní struktury, které šířily nesmyslné zprávy o zázračných uzdraveních. Nedávno bylo v USA několik lídrů této církve odsouzeno za prodej MMS k dvanácti letům vězení.
„Já si myslím, že by tady měl být neregulovanej, klidnej trh, kterej si to sám určí, jo, pokud je to legální,“ řekl Filip Turek, jehož firma tento přípravek také prodávala, v rozhovoru pro StandaShow (můžete najít na TalkTV.cz). To je samo o sobě problematické, protože šířením falešných informací o „zázračných lécích“ jsou lidé klamáni. Šarlatáni se často zaměřují na zoufalé lidi nebo na ty, kteří nemají dostatečné vzdělání. Oklamáním jim pak působí nevratné újmy. Bohužel jsou zdokumentované i případy, kdy jsou tyto dryáky podávány malým dětem. A děti bohužel hrají hlavní roli i v jednom z nejhorších případů týrání dětí, o kterých jsem slyšel. Týrání, které doporučuje Andreas Kalcker, další propagátor MMS.
Týrání autistických dětí
V Turkem vydané knize je Andreas Kalcker představen jako „vědec, biofyzik, který vše, co dělá, zakládá na logice věci“. Kniha dále popisuje Kalckerovu logiku léčby autismu. Podle Kalckera se jedná o „vakcinační parazitózu“. Děti totiž prý mají parazity, kteří reagují na očkování. Údajně je má zahnat hlouběji do tkání. Na straně 89 se poté doslova píše: „Nejsou důkazy, že očkování funguje. Regresivní autismus je kombinace očkování a parazitů.“ Nicméně podle knihy je autismus je léčitelný – pokud začnete děti nalévat savem: „Uzdravených z autismu je díky protiparazitálním protokolům a oxidu chloričitému dnes již 133 dětí.“
Bohužel tuto šílenost řada zoufalých rodičů vzala vážně. Investigativní novináři z německé veřejnoprávní televize ARD roku 2015 navštívili semináře Andrease Kalckera a Jima Humbla. Reportéři se dali do řeči s přítomnými matkami autistických dětí: „A jak ji donutíš k tomu klystýru?“ ptá se reportérka. „Když máš dost pevnou vůli a ukážeš jí, že to jinak nejde, tak se přestane bránit,“ říká matka s tím, že toxickou látkou provádí klystýr každé dva dny a dřív ještě častěji.
Rodiče uvěřili Kalckerovi, že po klystýrech z dětí začnou vycházet paraziti, kteří měli po vakcinaci údajně způsobovat autismus. Když dali reportéři fotky údajných parazitů zhlédnout lékařům, ti identifikovali sliznici střeva, která se následkem naleptávání toxickou substancí začala odlupovat. Matky si všimly, že se děti po klystýrech začaly chovat jinak. Není se co divit, řekl v reportáži dětský psychiatr Michael Shulte-Markwort, takové jednání se nedá nazvat jinak než mučení. A bohužel se často odehrává celé měsíce. Tento fenomén je bohužel zřejmě globální, jak dosvědčují i reportáže ABC News nebo CBC News, které zdokumentovaly další případy. Na věci je nejstrašnější, že autistické děti mají často problém s komunikací, takže se o jejich týrání nemusí nikdo ani dozvědět.
„Vidíte rodiče, kteří se svěřují: ‚Začali jsme tohle dávat dítěti, a začalo dostávat horečku a zimnici a zvrací.‘ A oni řeknou: ‚Zdvojnásob dávku! To je důkaz, že to funguje. To dostává všechny ty zlé viry a parazity pryč z těla.‘ Jsem tím naprosto zhrozena. A myslím, že se to rodí ze zoufalství a ze strachu. Ti rodiče se upřímně snaží vyléčit své děti. Nemyslím si, že je nenávidí. A nemyslím si, že mají zlé srdce. Bojí se o ně, a nejsou dostatečně vzdělání… Obávám se, že ty děti jsou mučeny,“ řekla April Griffin, sama matka autistických dětí, která se o šokujícím podávání MMS dozvěděla a zapojila se do boje proti těmto strašlivým praktikám.
Pokud však víme, že něco prokazatelně škodí, nedostatek vzdělání není tím pravým problémem. Problémem je, že dotyční se samovzdělali za použití naprosto šílených materiálů a knih, které šíří nebezpečné klamy – jako třeba ta, kterou vydal Filip Turek. Tyto knihy jsou totiž běžně k dostání v knihkupectvích. Řada šarlatánů předstírá, že jsou vědecké či lékařské kapacity. Užívání MMS přitom může způsobit závažné zdravotní problémy, zvracení, průjmy, těžkou dehydrataci, ale i akutní selhání jater nebo ledvin, zvláště pokud rodiče tuto látku podávají dětem. Na Slovensku například rodiče tuto látku podali osmiměsíčnímu dítěti. Horší případ se odehrál v Argentině, kde na následky požívání MMS zemřel pětiletý chlapec, kterému látku také podali jeho rodiče. V souvislosti s tímto případem je Kalcker také vyšetřován.
Zdokumentovány byly ale i další problematické praktiky. Kalcker například doporučoval reportérům v utajení, kteří tvrdili, že trpí rakovinou, aby se vyhnuli léčbě doporučené lékařem, oddalovali ji, jak jen to půjde, a mezitím užívali MMS. Na základě těchto šokujících odhalení Kalcker čelí vyšetřování v řadě států světa.
Ostatně pro podobné praktiky nemá ospravedlnění ani sám Turek: „Pokud někdo řekne: ‚Udělej si roztok ze sava a vyléčí ti to rakovinu‘, tak to by mělo být trestné podle mě,“ řekl moderátor Stanislav Hruška v rozhovoru s Turkem. „No jasně, to je šílený!“ ochotně mu přikývl Filip Turek.
Pití MMS se stalo fenoménem během covidové pandemie, kdy lidé zoufale hledali všechny možné způsoby, jak se proti pandemii chránit. To katapultovalo do centra zájmu i alternativní medicínu a popularizovalo pití bělidla nebo požívání veterinárních antiparazitik jako léčbu či prevenci covidu. Používání těchto preparátů vedlo v řadě případů k závažným zdravotním dopadům a někdy dokonce ke smrti. V té době se i byznys Filipa Turka dostal do hledáčku úřadů, mimo jiné Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Na to si dnes Turek stěžuje jako na nepodloženou šikanu státních úřadů, které ho prý potrestaly drakonickou pokutou za chybu v příbalovém letáku.
V Zapper Clubu jste si ale mohli koupit i jiné úžasné věcičky. Například takzvanou Černou mast, také propagovanou Jimem Humblem. Jedná se o agresivní přípravek, který spálí a rozloží kožní tkáň a zanechá po sobě silný černý strup. Některými šarlatány (jako je Adrian Jones, jehož knihu Černá mast – pro léčení rakoviny jste si v e-shopu Turkovy firmy mohli také pořídit) býval doporučován k léčbě rakoviny kůže nebo prsu a v některých případech vedl k drastickým následkům. V jednom případě v Německu muži používání masti rozežralo lebku, když si léčil poměrně snadno operovatelnou formu rakoviny.
Dnes se Filip Turek snaží od Zapper Clubu a knihy Paraziti v nás distancovat. Prý s tím neměl nic společného. Veřejné registry však ukazují, že ji založil, figuroval v ní do minulého roku a zpočátku fungoval jako jediný jednatel. A ačkoliv to, že by knihu Paraziti v nás vydal, opakovaně popřel, je uvedený v tiráži a jako vydavatel je zmiňován i v poděkování. Pravda ovšem je, že běžný chod byznysu zřejmě obstarávaly jeho matka a sestra (a podle některých vyjádření ještě teta). Turek sám, pokud je mi známo, pití bělidla, zappování, odčervování a podobné prapodivné praktiky nepropagoval.
Lze si samozřejmě představit možnost, že firmu založil pro svou sestru a dál se v ní neangažoval, nebo že knihu vydal matce, aniž by pořádně věděl, co v ní píše. (Na můj e-mail s žádostí o vysvětlení neodpověděl.) Nicméně ani to by ho nezbavovalo zodpovědnosti za to, co jím založené a vydávané subjekty představují. Vzhledem k závažnosti ohrožení zdraví a životů, které z působení firmy i knihy plyne, je trochu překvapivé, že Turek tuto svou minulost náležitě nevysvětlil. Ještě zajímavější ovšem je, že můžeme najít celou řadu paralel mezi tímto byznysem a Turkovou argumentací proti politice ochrany klimatu.
Kdo tady vlastně chyběl ve škole?
„Oni tvrdí, že planeta se otepluje jenom kvůli lidem, což je lež (…) Ale ono samozřejmě je těžké v těch krátkých formátech lidem vysvětlit, že chyběli ve škole,“ tvrdil Filip Turek v rozhovoru o lidech, kteří požadují politiku na ochranu klimatu, v rozhovoru s Gabrielou Sedláčkovou. Podle Turka totiž lidské aktivity nemají na klima skoro žádný vliv. Jak si tedy současné prudké oteplení vysvětluje? Zmiňuje vliv přírodních faktorů, jako je posun kontinentů, proměnu geomagnetického pole, činnost vulkánů nebo odlesňování. U geomagnetického pole přitom nemáme k dispozici výzkum, který by ukazoval, že by bylo spojené s klimatickou změnou. Není známý ani fyzikální princip, na jehož základě by se tyto změny měly dít. Posun kontinentů vliv na klima má, ale ve škálách milionů let (kontinenty se posouvají rychlostí v pouhých jednotkách centimetrů za rok), současné oteplení tedy vysvětlit nedokážou. Turek upozorňuje i na vliv vulkánů. Ty chrlí jak oteplující skleníkové plyny, tak ochlazující aerosoly. Ohřívajících plynů přitom vyprodukují jen nepatrný zlomek ve srovnání s tím, kolik jich vyprodukuje člověk. Rok vulkanických emisí vyprodukuje zhruba tolik skleníkových plynů, kolik lidé vypustí za několik dní. Ochlazující vliv vyprodukovaných aerosolů je naopak značný a citelný, nicméně krátkodobý, protože poměrně rychle klesnou k zemi. Odlesňování jistě citelný vliv na klima má, tam však Turek popírá sám sebe, protože odlesňování je způsobené lidskou činností.
Poměry mezi přírodními a antropogenními faktory jsou dobře vidět na následujícím grafu. Jedná se o průměr z výsledků nejpokročilejších současných modelů fyzikálního modelování (CMIP 6 ensemble), které jsou schopné zpracovat podíl jednotlivých složek. Tyrkysová křivka zahrnuje pouze přírodní faktory, světle hnědá jak antropogenní, tak přírodní faktory. Černá linka potom ukazuje skutečně naměřené teploty. Je patrné, že známé přírodní procesy nedokážou současné oteplení vysvětlit. Podrobnější přehled jednotlivých antropogenních a přírodních působení na klimatický systém velmi pěkně ukazuje, že emise oxidu uhličitého z lidské činnosti mají suverénně nejsilnější vliv na oteplování.
Odkud to Turek má?
Pro to, že je současné oteplení z naprosté většiny antropogenního původu, existuje obrovské množství důkazů. Filip Turek je ale označuje za „korupci ve vědě“. Turek se přitom odkazuje na organizace, jako jsou Nongovernmental International Panel on Climate Change (NIPCC) nebo Clintel, které považuje za renomované odborníky na klima. Těmi ale rozhodně nejsou. NIPCC byl založen známým popíračem všeho možného (od škodlivosti kouření přes závažnost ozonové díry nebo kyselých dešťů po klimatickou změnu) Fredem Singerem ve spolupráci s Heartland Institute, který je dlouhodobě financován fosilním průmyslem. NIPCC vznikl jako zdánlivě odborná protiváha k Mezivládnímu panelu pro změny klimatu (IPCC). Nicméně když se na práci NIPCC podíváme, zjistíme, že plní podobnou roli jako Hulda Clark v byznysu se zappery. Pojďme se podívat na příklady.
NIPCC ve své zprávě z roku 2009 tvrdí, že žádné oteplování ve skutečnosti neexistuje: „Přinášíme důkazy z vysoce kvalitních satelitních dat, že za posledních 29 let nevidíme žádné oteplování.“ To je přitom v rozporu s tím, co říká sám Turek, který se vehementně brání tomu, že by popíral realitu globálního oteplování. Ta je podle Turka neoddiskutovatelná. Fred Singer, hlavní autor zprávy NIPCC, na kterou se Turek odkazuje, ovšem tvrdí: „Od roku 1979 naše nejlepší měření ukazují, že se klima mírně ochlazuje. Rozhodně se neotepluje.“ Když si přečtete jeho knihu Hot Air, Cold Science, dozvíte se, že údajné oteplování je pouze podvodem s měřením. To je zajímavé, protože v knize Nezastavitelné globální oteplování tvrdil opak: tedy že se Země otepluje a že s tím nemůžeme nic dělat! Za oteplování podle Singera můžou přírodní cykly, které se opakují každých 1500 let. Přitom jen rok po vydání knihy prohlásil: „Nevidíme žádné oteplování, data ze satelitů a radiosond neukazují žádné oteplení!“ Oteplení neukazují podle Singera ani teploty oceánů. A pak vysvětluje veřejnosti, že tání ledovců je pouze důkazem toho, že se otepluje! Přitom jindy tvrdil, že ledovce netají, ale rostou.
Zprávy NIPCC používají řadu manipulativních technik, jejichž poměrně zřetelným cílem bylo vytvořit v debatě o klimatu zmatek, a tak zabránit regulaci fosilních donorů. Nutno říct, že to učinily s velkým úspěchem.
Samotné NIPCC ve stejné zprávě sice na první straně existenci oteplení popřelo, ale o dvě strany dál, o těch samých datech tvrdí pravý opak. Oteplování prý ukazují, ale menší než data z pozemních stanic. Obě metody měří něco trochu jiného a výsledky se lehce liší. U pozemních stanic měříme blíže u povrchu země, zatímco satelitní data velmi komplikovanou analýzou mikrovlnného spektra odvozují podstatně větší část troposféry. Podívejme se ale na jednotlivá data. Začněme teplotami odvozenými ze satelitních měření, které NIPCC považuje za nejdůvěryhodnější.
A takhle to vypadá, pokud se podíváme na jednotlivé zdroje dat vedle sebe. Data Met Office, NASA a NOAA jsou z pozemních stanic. RSS a UAH jsou data ze satelitů. Světle modrá linka ukazuje o něco menší trend oteplování než data z pozemních stanic. Rozhodně se však nedá mluvit o tom, že by data neukazovala dlouhodobý rostoucí trend.
Data se tedy zdají být zřejmá. Jak teplota oceánů, tak atmosféry nad pevninou zřetelně rostou. Takže ochlazování, kde jsi? Nevíme. Podle Singera se nicméně jedná o politicky motivované vědecké spiknutí, které má za cíl zavést větší kontrolu nad lidskými životy. Nebyla to u Singera nová myšlenka, v roce 1994 podobně napadal zprávu o škodlivosti kouření: „Vědecké standardy byly vážně porušeny za účelem vypracování zprávy, která by ospravedlnila politickou agendu, a to zákaz kouření.“ Studie byla podpořena lobbistickou organizací tabákového průmyslu částkou 20 tisíc dolarů.
Singer se tak postupně mýlil v problematice škodlivosti kouření, ozonové díry, kyselých dešťů i klimatické změny a vysloužil si přezdívku „dědeček fejkové vědy“. V článku My Adventures in the Ozone Layer v National Review v roce 1989 například tvrdil, že atmosféričtí vědci přehánějí závažnost ozonové díry, protože chtějí větší prestiž, granty na výzkum a popularitu. Toho se prý chytají socialističtí luddité, kteří nenávidí technologie a soukromé korporace a ve skutečnosti chtějí všechny uregulovat k smrti. A v Česku byl Fred Singer jedním z hlavních inspiračních zdrojů Václava Klause, který jeho argumentaci do velké míry přejal. Podobně jako Turek, když tvrdí, že klimatická politika je ve skutečnosti řádění „zelených Khmerů“.
Clintel a Nobelovy ceny
Ale NIPCC není jediným zdrojem vědomostí, o něž se Turek v oblasti klimatu opírá. Pravidelně odkazuje na petici World Climate Declaration od organizace Clintel. To je petice podepsaná několika tisícovkami lidí, která tvrdí, že neznáme příčiny globálního oteplování, že je věda nejistá a že oxid uhličitý je potrava pro rostliny, takže s oteplováním vlastně nemáme problém. Tato petice má být důkazem, že ve vědě panují pochyby o příčinách globálního oteplování.
První, co člověka zarazí, je fakt, že se jedná o petici. Věda se přece peticemi nedělá. Platí Archimedův zákon na základě peticí? Podepsal Albert Einstein petici za přijetí teorie relativity? Ne. Petice je sice legitimní, ale politický nástroj. Samotná petice neříká o situaci ve vědě vůbec nic. Když mluvíme o vědecké shodě na antropogenním oteplení, mluvíme o výsledcích vědeckého výzkumu nebo o názorech lidí, kteří mají v tématu odbornost.
Podle petice se na změně klimatu podílejí lidské i přírodní faktory. To je sice pravda, ale jak jsme viděli výše, lidské faktory jsou ty, které stojí za naprostou většinou pozorovaného oteplení. Petice dále mylně deklaruje, že klimatické modely nejsou dostatečně přesné. Modely přitom velmi dobře předpovídají budoucí teplotu již několik desítek let. Dalším argumentem petice je, že oxid uhličitý je potravou pro rostliny. To je také pravda, ale v kontextu debaty zcela irelevantní. Podrobný rozbor tvrzení petice si můžete přečíst na Climate Feedback, kde ji v oboru vzdělaní odborníci hodnotí jako „neobjektivní, prezentující selektivně vybraná data, nepřesnou a zavádějící“.
Podívejme se podrobněji na jeden konkrétní příklad z prezentace prezidenta Clintelu Guuse Berkhouta, která petici doprovází. Berkhout uvádí graf vývoje teploty za posledních dvanáct tisíc let. Současné oteplením zde vypadá jako nevýznamné. Proč? Protože v grafu vůbec není. Berkhout si pomohl malým trikem – současné oteplení prostě vůbec neukázal. Bod 0 s označením „Present day“ totiž neoznačuje současnost, jak bychom se mohli domnívat. V paleoklimatologii se často nulou označuje rok 1950, který slouží jako referenční bod pro „současnost“. Tak je to i v tomto případě. Zároveň jde o značně neaktuální data. Graf je upravenou verzí grafu z učebnice pro studenty, kterou napsal roku 1995 německý klimatolog Christian Dietrich Schönwiese.
Odhad byl schematický a načrtnutý rukou pro hrubou představu. V tu dobu byl paleoklimatologický výzkum globální teploty v plenkách a odhad se opíral o analýzu ledovcového jádra vyřezaného mezi lety 1963–1966 v Grónsku poblíž vojenské základny Spojených států v Camp Century. Současné oteplování tam tedy zachyceno být nemohlo, protože se z velké části odehrálo po roce 1975. Podíváme-li se rovněž na původní verzi grafu, najdeme nejednu zajímavost. Původní graf totiž zahrnuje i předpokládané prudké oteplování, které Schönwiese označoval jako „antropogenní superteplé období“.
Prezident Clintelu Guus Berkhout je profesor akustiky a geofyziky v důchodu, který začal svoji kariéru již v roce 1964 ve fosilní korporaci Shell. Po dvanácti letech ji opustil a přešel do akademického prostředí. Nicméně na univerzitě v 80. a 90. letech vyvíjel technologie pro nalézání nových fosilních nalezišť s granty od fosilního průmyslu. K tomuto účelu také založil Delphi Consortium, které provádí průzkum pro desítky fosilních korporací včetně BP, Shell nebo Chevron.
Petice je podložená řadou podobně zavádějících a manipulujících tvrzení a grafů, to jí ale nebránilo, aby získala popularitu. Filip Turek připomíná, že tuto petici podepsali i dva laureáti Nobelovy ceny. Tak to na tom něco musí být, ne? Pojďme se na ně podívat.
První z nich je John Clauser. Za co dostal Nobelovu cenu? Za výzkum v 70. letech na poli kvantové mechaniky, tedy v tématu, který nemá prakticky žádnou souvislost s klimatologií. Clauser také nikdy nedělal žádný výzkum v klimatologii, meteorologii, v dané oblasti nepublikoval žádný článek, dokonce ani nespecifikoval svoje námitky vůči klimatickému výzkumu, kromě toho, že se dle něho jedná o velké spiknutí globální elity. Clauser své prohlášení proti klimatické vědě učinil při vstupu do CO2 Coalition. Turek tuto organizaci prezentuje jako nezávislou vědeckou instituci, kterou ovšem není. Je to nezisková organizace, která při svém založení za své poslání deklarovala informování o významných přínosech fosilních paliv a oxidu uhličitého. Aby ne, když CO2 Coalition zakládal William O’Keefe, bývalý výkonný ředitel American Petroleum Institute (API), nejmocnější organizace zastupující zájmy fosilního průmyslu ve Spojených státech, spolu s Rogerem Cohenem, bývalým manažerem výzkumného oddělení ExxonMobil, a také Lorraine Cohen, bývalou marketingovou manažerkou tamtéž. Ředitelem této neziskovky je Gregory Wrightstone, certifikovaný ropný geolog, který pracoval pro fosilní průmysl 35 let. CO2 Coalition je také spolufinancována Charlesem Kochem, vlastníkem fosilního petrochemického giganta Koch Industries a jedním z největších sponzorů hnutí šířící dezinformace o klimatu.
Pojďme se však podívat na druhého laureláta Ivara Giaevera. Ten má jistě větší vhled do klimatické problematiky. Ostatně Nobelovu cenu dostal za výzkum v 60. letech na poli… polovodičů a supravodičů! Jistě, někdo by mohl namítnout, že polovodiče nemají s klimatem vůbec nic společného. Nepochybně nás však přesvědčí to, jak Giaever shrnuje svoji expertizu: „Globální oteplování mě moc nezajímá (…) Ale v roce 2008 jsem se zúčastnil panelu o globálním oteplování a musel jsem se o tom něco dozvědět. A strávil jsem asi den, možná půl dne na googlu.“
Za půl dne na googlu se Giaever rozčílil natolik, že se zapojil do celé plejády klimapopíračských projektů a obdob petice Clintelu. Jeho podpis najdeme na Heidelberském apelu, Oregonské petici a dalších. Oregonská petice se mimochodem nechvalně proslavila tím, že ji doprovázel podvržený článek budící dojem, že pochází z prestižní vědecké publikace. Podobně jako u Freda Singera se jedná o „skeptika obecného“, který nevěří v závažnost klimatické změny, kyselých dešťů, ozonové díry. Všechno je to náboženství a alarmismus! V roce 2008 prohlásil: „Jsem skeptik. Jsem z Norska, tak proč bych si měl dělat starosti? (…) Obávali jsme se kyselých dešťů (…) Ozonová díra byla v novinách (…) Globální oteplování se stalo novým náboženstvím.“ Šlo by pokračovat dál a dál, ale myslím, že to stačí.
Odčerví Turek klima?
Mezi prodejem nebezpečných chemikálií k domácí léčbě a Turkovým odporem proti politice ochrany klimatu, lze najít překvapivě mnoho paralel. V obou případech se budují fantazijní světy s využíváním pseudovědeckého jazyka. K vyléčení nebezpečných chorob se stačí nechat „plazmovat“, „zappovat“, či dokonce pít bělidlo. V oblasti klimatické krize zase nemusíme měnit průmyslové technologie či být šetrnější při hospodaření v zemědělství. Stačí zatočit s alarmistickými vědci, politiky a neziskovkami. Hotovo.
V obou případech se odkazuje na jakési geniální undergroundové vědce, kteří se ale při bližším pohledu ukážou jako šarlatáni. V obou případech je nám předkládán fantazijní svět, ve kterém je na dosah pozoruhodně jednoduché a dostupné řešení jinak složitého problému s řadou obtížných voleb a rizik. A v obou případech před námi toto dokonalé řešení temné síly tají.
Podle Turka nesmyslným bojem za snižování emisí podřízneme větev evropského průmyslu. Jeho kampaň staví na tom, že automobilový průmysl ohrožují elektromobily z Číny, ale i USA. Čína do elektromobility mohutně investuje minimálně dvě dekády, protože si elektromobilitu vytyčila jako strategickou prioritu. Tyto investice vycházejí z vědomí toho, že přechod k nízkouhlíkové energetice je globální megatrend. Ostatně naprostá většina zemí světa se k rychlé dekarbonizaci zavázala podepsáním Pařížské dohody. Ty země, které budou v nových technologiích úspěšné, tak pravděpodobně získají dominantní postavení na novém trhu. Naopak ty, které uvěří v to, že klimatická krize neexistuje, a budou se držet svých starých dobrých postupů, dost možná skončí jako Nokia s tlačítkovými telefony. To je zcela reálný problém, kterému evropský (nejen) automobilový průmysl čelí.
V posledních letech přitom můžeme vidět další zneklidňující zprávy o rychle rostoucích globálních teplotách. Problematika klimatické změny se stává nepřehlédnutelnou, a pokud důrazně nezareagujeme, velmi pravděpodobně se stane velmi nebezpečnou. Příležitostí pro řešení klimatické krize přitom rychle ubývá. Každý další rok znamená větší náklady, více nebezpečí a větší destabilizaci klimatu. Vykašlat se na klimatickou politiku zrovna v tuhle chvíli je podobně chytré jako dělat si klystýr toxickým bělidlem.
Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), napsal knihu Továrna na lži.