Společenská stabilita v Česku je ohrožena

Mezinárodní síť Social Watch předkládá zprávu o stavu udržitelného rozvoje v České republice.

Mezinárodní síť Social Watch předkládá v pondělí 11. července v sídle OSN v New Yorku stínovou zprávu o naplňování cílů udržitelného rozvoje, která zahrnuje i kapitolu o České republice. Při té příležitosti proběhla v Praze tisková konference, na které autoři a autorky české pobočky Social Watch seznámili novináře s obsahem české i mezinárodní zprávy. Ačkoliv Úřad vlády ČR zahájil proces přípravy implementace Cílů udržitelného rozvoje, které schválil Summit OSN k udržitelnému rozvoji světa, dosavadní politická praxe má k udržitelnosti na všech rovinách ještě dost daleko. Česká zpráva pod názvem Ekonomika roste, ale společenská stabilita je ohrožena k tomu uvádí několik velmi důležitých připomínek.

Chudoba a levná práce

Na českém trhu práce stále panuje neuspokojivá situace. Především jde o vývoj mezd a pracující chudobu. Česká republika dnes nevykazuje vysokou nezaměstnanost, a to ani v rámci národní metodiky evidence úřadů práce. Nicméně v souvislosti s vysokým hospodářským růstem v roce 2015 (4,7 procenta) je počet lidí evidovaných na úřadech práce (přes 400 tisíc) alarmující a naznačuje hlubší sociální problémy. Teprve současná vláda se pustila do zvyšování minimální mzdy, která patřila k nejnižším v Evropské unii a která nebyla řadu let valorizována. Minimální mzda je ovšem stále hluboko pod hranicí pracující chudoby, která se navíc dotýká více než čtvrtiny pracujících žen.

Minimální mzda je stále hluboko pod hranicí pracující chudoby, která se navíc dotýká více než čtvrtiny pracujících žen.

Česká republika je jednou ze zemí Evropské unie s nejvyšším rozdílem v odměňování žen a mužů. Výpadky v práci v podobě rodičovské dovolené, práce na kratší úvazek či s nestandardní formou pracovní smlouvy se promítají do nižších průměrných platů žen a následně také do nižších důchodových dávek žen. Dalším problémem je dlouhodobé rozšíření patologických jevů, jako jsou exekuce za bagatelní částky, neregulovaná lichva, korupce na všech úrovních, nepotismus a také dobývání renty, které zesílilo zejména v letech pravicových vlád. Ty se totiž snažily vytvořit prostor pro privatizaci celé řady veřejných služeb či veřejných sektorů, například v podobě „outsourcingu“ úřadů práce soukromým agenturám.

V České republice dále hrají velkou roli firmy se zahraničním vlastníkem. Odliv prvotních důchodů proto v roce 2014 dosáhl téměř půl bilionu korun. K zacyklení v pozici závislé ekonomiky dále přispívá to, že české dceřiné firmy jsou takzvanými příjemci ceny a že velká část české produkce má podobu montáže či přímo práce ve mzdě. I díky výraznější aktivitě odborů je však patrné, že model založený na levné práci, podhodnoceném kurzu a silném vlivu firem se zahraničními vlastníky se dnes již vyčerpal. Faktor levné práce ukotvuje technologické zaostávání, které neumožňuje zvyšování životní úrovně a brzdí konvergenční proces České republiky k vyspělým zemím.

Rostoucí napětí

Současná vláda bohužel prolomila stanovené územní limity těžby uhlí a rezignovala na zlepšování životního prostředí v severních Čechách. Ministerstvo průmyslu a obchodu prosazuje otevírání ztrátových a rizikových uranových dolů. Výjimky snížily poplatky za zábory půdy a jedná se o dalším omezování ochrany zemědělské půdy před zničením. Omezování recyklace, s nímž vláda začala v celostátní koncepci, pokračuje i na úrovni krajů. Od roku 2001 také roste vývoz zbraní a vojenského materiálu, který je z velké části způsoben vyzbrojováním nedemokratických a diktátorských zemí. Česká republika se tak přímo podílí na zvyšování napětí ve světě a na porušování lidských práv.

V České republice rovněž roste společenské napětí, které souvisí s uprchlickou krizí v Evropě. Počty uprchlíků v Česku jsou zcela zanedbatelné, strach vzniká zejména na základě informací z jiných států, které se překroucené, zveličené či přímo vymyšlené šíří po českém internetu a dokonce i v hlavních médiích. Protiuprchlické hnutí věnuje velkou pozornost islámu, který ovšem nevnímá jako náboženství, ale jako nenávistnou ideologii, jež se neslučuje s českou ústavou. Politici tyto nálady buď podporují, anebo se jim staví jen vlažně a neochotně, což situaci ještě zhoršuje.

V České republice také roste množství incidentů ze strany policie vůči alternativně žijícím lidem a proti občanům obecně. Nejvíce se však policejní moc soustředí na takzvaný levicový extremismus, za který je označováno i vystupování proti rasismu.

Vládní i opoziční politici v souvislosti s odmítáním uprchlíků veřejně deklarovali snahu zvýšit takzvanou rozvojovou pomoc s tím, že se bude pomáhat příjemcům přímo na místě, a zabrání se tak migraci. Nakonec ale zůstalo jen u slov a ke zvýšení rozpočtu na rozvojovou spolupráci nedošlo.

Celá zpráva je k dispozici ke stažení na webu socialwatch.cz

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies