Po dvaapadesáti letech bojů a čtyřech letech mírových jednání se kolumbijští představitelé dohodli s Revolučními ozbrojenými sílami Kolumbie (FARC) na „definitivním“ příměří. Podle Amnesty International si boje od roku 1964 vyžádaly 263 tisíc obětí na životech a vyhnaly z domovů 6,6 milionů lidí. Dohoda, která ukončí nejdelší ozbrojený konflikt v Jižní Americe, platí od dnešní půlnoci.
Dlouhá jednání dospěla ke zdárnému konci, když se 23. července v Havaně setkal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos s velitelem FARC Rodrigem Londoñem, přezdívaným Timočenko. Setkání se účastnil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun a prezidenti Kuby, Venezuely a Chile. Vládní souhlas s příměřím je milník v historii Jižní Ameriky i přesto, že boje utichly už před rokem, když FARC vyhlásily jednostranné příměří a kolumbijské jednotky přestaly útočit. Podle deníku Guardian přivedla povstalce k jednacímu stolu patnáct let trvající ofenzíva podporovaná Spojenými státy.
Udržení míru mezi vládou a FARC je podmíněné zkrocením pravicových polovojenských jednotek, které ohrožují opoziční politiky, lidskoprávní aktivisty nebo odboráře.
Prezident Juan Manuel Santos nazval dohodu „začátkem konce utrpení, bolesti a tragédie války“. FARC má ještě podmínky příměří potvrdit během interní „konference“ v polovině září, Kolumbie dohodu stvrdí v referendu, které proběhne 2. října. Podle televize teleSUR dohoda obsahuje pět základních bodů:
1. Povstalci mají ukončit násilí a odevzdat zbraně OSN.
2. Bude ustaven Mírový tribunál, který má vyšetřit případy obětí občanské války a zajistit, aby se konflikt nemohl opakovat.
3. Dojde k navrácení pozemků lidem, kteří byli během války přesídleni.
4. FARC se stane standardní politickou organizací a bude kandidovat ve volbách do kongresu v roce 2018.
5. Vláda bude spolupracovat s FARC na vymýcení obchodu s drogami, který živil občanskou válku.
Mír není možný bez rozdělení pozemků
Podle komentátora Daniela Kovalika bude hlavní zkouškou mírového procesu začlenění povstalecké organizace do parlamentní politiky. FARC totiž naposledy souhlasily se složením zbraní v osmdesátých letech, kdy chtěly vstoupit do politiky prostřednictvím strany Vlastenecký svaz. Mír ukončily pravicové polovojenské jednotky spojené s armádou, které povraždily tři tisíce členů strany včetně prezidentských kandidátů.
Během posledního roku byli zavražděni čtyři levicoví aktivisté z různých místních grassrootových organizací. Velitel povstalců Londoño to komentoval na Twitteru: „Pokud chceme dojít ke smíření, tak toto je špatná cesta.“ Za vraždami pravděpodobně stojí zločinecké skupiny spojené s obchodem s drogami, které se snaží udržet nadvládu nad územími, kde aktivisté působí. Podle Guardianu jen za rok 2015 mají na svědomí životy třiašedesáti politicky angažovaných lidí.
Udržení míru mezi vládou a FARC je podmíněné zkrocením pravicových polovojenských jednotek, které ohrožují opoziční politiky, lidskoprávní aktivisty nebo odboráře. Častými oběťmi násilí jsou také chudí afrokolumbijští a domorodí obyvatelé, kteří jsou vytlačováni z oblastí s velkým nerostným bohatstvím. Prezident Santos zatím přišel s neúspěšnou pozemkovou reformou, která vedla k navrácení pouze jednoho procenta pozemků ukradených domorodcům. Podle Kovalika nemůže v zemi, která je tak rozdělená chudobou, nastat mír bez spravedlivého rozdělení pozemků a nerostného bohatství.