Prodám dům i s cikány, zn. levně


Příklady z několika měst ukazují, jak závažné problémy přináší spekulace a diskriminace na trhu s nemovitostmi a jak důležitý je odpor proti nim.

Barbora Šimková

Za pouhého dva a půl milionu můžete rozhodnout o osudu obyvatel devíti bytů, jako bonus k nákupu získáte i sociální dávky některých z nich. Makléř Robert Hesse z realitní kanceláře ERA Sever inzeruje, že prodá dům v Děčíně. Není to ale podle Hesseho ledajaká nemovitost: „Dům je obsazen zčásti cikánskými nájemníky. Dávky na bydlení chodí přímo majiteli.“ Tato bezelstná formulace dobře ukazuje, jak běžnou součástí trhu s nemovitostmi je etnická diskriminace a obchod s chudobou. Nájemníci se v případě, že se pronajímatel rozhodne prodat jejich střechu nad hlavou, mohou ocitnout v obrovské nejistotě.

Romové a chudí z kola trhu s obydlím zpravidla vypadnou jako první a jen těžko hledají důstojnou cestu zpět.

Obavy z budoucnosti svírají víc něž stovku rodin, které žijí v okolí brněnské ulice Bratislavská. Developerská firma Fidurock Brno, která domy koupila od společnosti Dolfin R.E., jim totiž nečekaně odmítla prodloužit nájemní smlouvy na příští rok. Podle Iniciativy Chceme bydlet! se firma Dolfin v minulosti pokusila o nelegální vyklizení obyvatel. Ti však kvůli svému původu nejsou schopni najít si náhradní bydlení. Podle jejich výpovědí denně obvolávají realitní kanceláře a musejí odpovídat na otázku, jaká je jejich etnická příslušnost. Pokud jejich jméno zní romsky nebo mají znatelný přízvuk, následuje rychlá výmluva a odmítnutí pronájmu.

Míru diskriminace na trhu s bydlením i na trhu práce dokládá experiment centra CERGE-EI. Výzkumníci vytvořili tři fiktivní zájemce o byt a zaměstnání, Čecha, Asiata a Roma, za které odpovídali na inzeráty. Trojice zareagovala na 1 800 nabídek ze čtyř hlavních portálů nabízejících byty. Podle získaných dat musejí cizinci odeslat v průměru dvakrát víc odpovědí než Češi, aby si mohli byt vůbec prohlédnout.

Kdo je v právu?

Obyvatelé domů navíc často neznají svoje práva, čehož vlastníci využívají, aby se mohli nepohodlných nájemníků zbavit. Podle zkušeností terénních pracovníků se v nájemních smlouvách běžně vyskytují takzvané doložky přímé vykonatelnosti. Majitel pak může nájemníka bez soudního rozhodnutí vystěhovat nebo provést exekuci. Sociální pracovníci se v Brně setkali s případem muže, kterému dokonce vyměnili zámek od bytu, zatímco uvnitř spal. Majitel domu se tím dopustil trestného činu porušování domovní svobody a neoprávněného zásahu do práva k bytu.

Spekulace s nemovitostmi se však nedotýkají jen příslušníků menšin. V podobné nejistotě se může ocitnout v podstatě kdokoli, kdo svůj byt sám nevlastní. Své o tom vědí obyvatelé 770 bytů na sídlišti Písnice v Praze-Libuši, které jejich vlastník, polostátní firma ČEZ, hodlá prodat ve veřejné soutěži. V Písnici žijí především starousedlíci, mnozí z nich jsou již v důchodovém věku a dnes neví, jak s nimi nový vlastník naloží. Bojí se, že dojde k navyšování nájmů, výpovědím či zhoršení správy budov. Snadno se totiž může stát, že v soutěži zvítězí spekulanti, kterým jde pouze o rychlý zisk. Sdružení nájemníků Moje Písnice se snaží soutěž zneplatnit, prodej napadnout u soudu, a docílit tak toho, aby sídliště zůstalo v majetku státu nebo bylo převedeno na obec.

Vysát a zahodit

Oprávněnost obav obyvatel Písnice dokládá situace na Ostravsku, kde byla donedávna největším vlastníkem bytů firma RPG byty. Ta se snažila vytěžit zisk z nemovitostí pravidelným zvyšováním nájmů a minimálními investicemi do bytového fondu, své rozkladné působení navíc zesilovala vytvářením segregovaných lokalit. Podle místního sdružení Probuď domy dokonce RPG byty využívá služeb pochybných neziskových organizací jako svých bílých koňů. S jejich pomocí pak pronajímá údajné sociální byty těm nejchudším, kteří dostanou nejistou podnájemní smlouvu a jsou neustále pod dohledem. Miliardář Zdeněk Bakala údajně společnost RPG byty prodal investičnímu fondu Blackstone, který je nechvalně známý tím, že programově vysává zisk ze sociálně zdevastovaných regionů.

Příběhy makléře Hesse, firem Dolfin, Fidurock, ČEZ i RPG mají jedno společné – zájmy arogantních majitelů domů jsou v nich nadřazeny nad životy lidí, kteří je obývají. Zisk podnikatelů je přednější než budoucnost nájemníků. Nakonec nehraje roli barva kůže ani to, kdo platí, nebo naopak neplatí nájem, podpis jedné kupní smlouvy může nenávratně změnit osudy tisíců lidí bez ohledu na jejich postavení nebo etnicitu. Romové a chudí ale z kola trhu s obydlím zpravidla vypadnou jako první a jen těžko hledají důstojnou cestu zpět.

Na druhé straně stojí angažovaní obyvatelé, kteří společně hledají způsoby, jak si nenechat vzít střechu nad hlavou. V Brně se zformovala iniciativa Chceme bydlet!, ČEZu komplikují kšefty lidé ze sdružení Moje Písnice a v Ostravě se rozvíjí spolek Probuď domy!. Dotčení lidé se postupně učí hájit své právo na město, ve kterém žijí.

Autor je redaktor A2larmu.

 

A2LARM