Inauguraci prezidenta Donalda Trumpa doprovázely protesty. Den po jeho jmenování pochodovalo ulicemi severoamerických měst za práva žen dva a půl milionu lidí. Podle odhadů se jednalo o dosud největší politickou protestní akci v dějinách USA. Záběry žen, které zaplnily americká náměstí, ve večerním vysílání televizní stanice CNN vystřídala panelová diskuse složená téměř výhradně z mužů. Mezi devíti odborníky, kteří měli významnou událost analyzovat, byla pouze jedna žena – přispěvatelka stanice Kirsten Powers.
Pochodem podle organizátorů nic nekončí. Pod heslem „Ženská práva jsou lidská práva“ chtějí ve své kampani pokračovat.
Solidární akce s americkými protesty se konaly rovněž v desítkách světových metropolí, mimo jiné i v Praze. Cílem protestu byla nejen ochrana práv žen a jejich rodin, ale také boj za reformy imigračního zákona a zdravotnictví. Demonstrace se dále stavěly za práva LGBTQ komunity, za rovnost ras, svobodu vyznání či práva pracujících. Důležitým tématem byla také ochrana životního prostředí, které Trump „vyhlásil válku“.
Organizátoři pochodu se otevřeně hlásí k odkazu protestu, který do historie vstoupil jako „Pochod na Washington za práci a svobodu“. Během něj v roce 1963 Martin Luther King v projevu Mám sen předznamenal zrovnoprávnění Afroameričanů. Mimo to protest navázal na odkaz akce Million Woman March z roku 1997, která měla za cíl mimo jiné upozornit na opomíjení specifických problémů afroamerických žen, které čelí dvojité diskriminaci – rasové i genderové. Pochodem podle organizátorů nic nekončí. Pod heslem „Ženská práva jsou lidská práva“ chtějí ve své kampani pokračovat.