Policisté v USA loni zabili víc lidí než teroristé

Zpráva o policejním násilí ukazuje, že americká policie zabila v roce 2017 přes 1 100 lidí. Před soudy se dostane pouhé jedno procento případů.

Kdo má rád chaoticky blikající záblesky, běhání mrazu po zádech a silvestrovská noc mu nestačila, může se podívat na mapu serveru Mapping Police Violence (Mapování policejního násilí). V chronologické souslednosti na ní vyskakují případy, kdy policisté Spojených států někoho zabili. V loňském roce (k 26. prosinci 2017) měli na svědomí 1 129 mrtvých. Průměrně tak americká policie zabila denně tři lidi. Poměrně zarážející je fakt, že ze všech těchto případů se bude před soudem zodpovídat z podezření ze spáchání trestného činu pouhopouhých dvanáct policistů.

Pokud by policie nezabila lidi, kteří nikoho neohrožovali střelnou zbraní, dožilo by se letošního Silvestra 632 Američanů, i kdyby ho měli strávit za mřížemi.

Přitom 631 takových incidentů nastalo v situacích, kdy policie prošetřovala podezření ze spáchání nenásilného činu, nebo v momentě, kdy nebyl hlášen žádný prohřešek proti zákonům. Dalších 87 lidí policie zabila při šetření dopravního přestupku. Adekvátnost policejních zásahů výrazně zpochybňuje i fakt, že 147 obětí u sebe nemělo žádnou zbraň. Mezi neozbrojenými oběťmi čtyřicet osm Afroameričanů, třicet čtyři Hispánců, dva Indiáni a Asiaté, padesát bělochů a jedenáct neidentifikovaných). Právě Afroameričané jsou co do srovnání s jejich zastoupením v populaci nejčastější obětí tohoto druhu policejního násilí. Zatímco v americké společnosti tvoří třináct procent, zpráva hovoří o tom, že sedmadvacet procent zabitých byli Afroameričané.

Zabíjení neozbrojených Afroameričanů se stalo hlavním popudem k nezávislému mapování policejního násilí. Nejznámějšími případy byly zabití sedmnáctiletého černocha Trayvona Martina koordinátorem floridské policie v roce 2013 a zastřelení Michaela Browna o rok později ve Fergusonu. Data ve zprávě o loňském násilí americké policie jsou výslednou kompilací od té doby vedených databází, dále veřejných záznamů, mediálních zpráv a také informací listu The Washington Post. Bližší pohled na jednotlivé zdroje navíc ukazuje, že téměř všechny uvádějí mnohem vyšší čísla zabitých. Předložený počet 1 129 obětí je totiž nejnižší doložené číslo, s nímž autoři zprávy kvůli zachování věrohodnosti pracují.

Střelecké dostihy

Kromě rasového podtextu zpochybňují uvedené statistiky přiměřenost policejních zásahů i z dalších důvodů. Největším problémem je zcela zřejmé nadužívání střelby. Policie loni zabíjela střelnou zbraní v 92 procentech případů. Zbylá úmrtí mělo na svědomí použití taseru, fyzické násilí, případně policejní auto. Alarmující je skutečnost, že 95 obětí zemřelo po policejní střelbě na jedoucí vozidlo. Mnoho odborníků na trestní právo i samotné americké ministerstvo spravedlnosti přitom doporučují na řidiče vůbec nestřílet z důvodu následného ohrožení dalších účastníků dopravního provozu nekontrolovatelným vozidlem. Navzdory tomu většina amerických policejních oddělení své příslušníky k tomuto typu zásahu nabádá.

Z 603 lidí, kteří měli střelnou zbraň a byli zastřeleni policisty, jich pětina během zásahu nikoho neohrožovala a policisté nemuseli reagovat střelbou. Jak ovšem prozrazují samotné policejní statistiky, průměrný americký policajt stráví sedmkrát víc času tréninkem střelby než výcvikem pacifikace pachatele bez použití zbraně. Z toho vyplývá, že pokud by policie nezabila lidi, kteří nikoho neohrožovali střelnou zbraní, dožilo by se letošního Silvestra 632 Američanů, i kdyby ho měli strávit za mřížemi.

Nejvíce nelichotivě ale vyznívá srovnání s oběťmi teroristických útoků. V loňském roce takto ve Spojených státech zemřelo 105 lidí, a to včetně téměř šedesátky obětí střelce při říjnovém masakru v Las Vegas. Je tedy desetkrát pravděpodobnější, že občana USA zabije vlastní policie než teroristé.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies