Soud poslal Chelsea Manning znovu do vězení. Nechce vypovídat v kauze WikiLeaks

Whistleblowerka Chelsea Manning odmítá neveřejně svědčit před velkou porotou – pravděpodobně v kauze zakladatele WikiLeaks Juliana Assange.

Bývalá armádní zpravodajská analytička Chelsea Manning byla v pátek znovu uvězněna, protože odmítla vypovídat před velkou porotou vyšetřující WikiLeaks. Federální soud ve virginské Alexandrii rozhodl, že z vězení nebude propuštěna, dokud nesvolí k výpovědi nebo dokud velká porota neukončí svou činnost (doba jejího trvání je 18 měsíců). Manning odmítá svědčit kvůli tomu, že proces je neveřejný a vše důležité už prý řekla před válečným soudem v roce 2013. V prohlášení zveřejněném ještě před pátečním slyšením se odvolávala na první, čtvrtý a šestý dodatek americké ústavy – tedy na svobodu slova, ochranu před zatčením bez důvodných podezření a právo na veřejné přelíčení před nestrannou porotou –, a prohlásila, že je připravena čelit jakýmkoli následkům svého rozhodnutí.

Natasha Lennard na serveru The Intercept vidí v rozhodnutí Manning „akt rezistence vůči vládní represi a snahu chránit svobodný tisk“. Manning poskytla v minulosti velké množství válečných a diplomatických dokumentů týkajících se konfliktů v Iráku a Afghánistánu serveru WikiLeaks, který je v roce 2010 zveřejnil, za což byla odsouzena na 35 let. V roce 2017 jí bývalý prezident Barack Obama udělil milost. Během prvních dnů prezidentství ji Donald Trump na Twitteru prohlásil za „zrádkyni, která neměla být nikdy propuštěna z vězení“. Lennard v rozhodnutí federálního soudu vidí snahu vlády znovu whistleblowerku za každou cenu kriminalizovat.

„Neexistuje nic, čím bych přispěla k tomuto případu, a odmítám se vystavovat nebezpečí a participovat na těchto predátorských praktikách,“ reagovala Manning na předvolání, které se podle The New York Times s největší pravděpodobností týká osoby Juliana Assange. Velké poroty jsou uzavřeny veřejnosti a tisku a jsou kontroverzní součástí amerického soudního systému. Kritika obvykle zdůrazňuje fakt, že jejich členové nereprezentují komunitu a nejsou dostatečně kvalifikovaní, jelikož to po nich není vyžadováno. Omezují ústavní práva občanů, například zmíněný šestý dodatek. Neplatí zde pravidla jako u běžného soudu, nemůžou zde být přítomna média a veřejnost a prokurátoři vnikají do soukromí předvolaných. V minulosti sloužily velké poroty také k zastrašování, a to zvlášť v případě whistleblowerů. Podle advokátky Manning Moiry Meltzer-Cohen „mohou velké poroty být – a v dějinách často byly – využívány prokurátory ke schraňování informací, na něž nemají právo, jako je například zákonná a ústavně chráněná politická aktivita“.

Právníci požadovali pro Manning domácí vězení, aby jí jakožto transgender ženě, která se v minulosti potýkala s vážnými zdravotními problémy souvisejícími s jejím uvězněním, byla zajištěna adekvátní zdravotní péče a bezpečnost. Meltzer-Cohen prohlásila soudní rozhodnutí za kruté. Nejde o trest za nějakou ilegální činnost, ale o donucovací prostředek. O její twitterový účet se nyní starají její přátelé a dobrovolníci a zároveň vznikl účet ChelseaResists s aktuálními informacemi týkajícími se případu. Zároveň byla spuštěna sbírka, která jí má vypomoci se vzniklými finančními výdaji.

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image