V městských čtvrtích Los Angeles vypukl koncem loňského roku tyfus, nemoc šířená krysami a dalšími zvířaty, které infikovaly blechy. V Seattlu se objevil streptokok skupiny A, bakterie Shigella, která je původcem bacilární úplavice, a také žloutenka typu A. Ta se rovněž rozšířila v Novém Mexiku, Ohiu a Kentucky převážně mezi lidmi bez domova a uživateli drog. Odborníci zabývající se veřejným zdravím hovoří o krizi, která se snadno může ještě více rozšířit. „Naše krize bydlení se postupně stává krizí veřejného zdraví,“ řekl v únoru guvernér Kalifornie Gavin Newsom v reakci na výskyt žloutenky v San Diegu, syfilidy v Sonomě a tyfu v Los Angeles.
Podle kalifornského oddělení veřejného zdraví se v loňském roce objevilo 172 případů tyfu. Počty onemocnění se v posledních letech značně zvýšily, podobně jako postupně rostou počty lidí na ulici.
Přízvisko „středověké“ si nemoci získaly právě proto, že se v té době šířily mezi lidmi žijícími v podmínkách podobných těm, v nichž se nyní nacházejí lidé bez domova. Ti jsou navíc obzvlášť náchylní k onemocnění, protože jejich imunitní systém je oslaben konstantním stresem, podvýživou a spánkovou deprivací. Řada z nich navíc trpí duševním onemocněním nebo závislostí na alkoholu či drogách. „Hygienická situace je zkrátka otřesná,“ říká lékař Glenn Lopez, který se stará v Los Angeles o pacienty bez domova. „Je to prostředí jak z třetího světa. Lidé jedí a spí v oblastech kontaminovaných výkaly.“ Zároveň ale dodává, že pokud si někdo myslí, že je před infekcemi chráněn, mýlí se.
Podle kalifornského oddělení veřejného zdraví se v loňském roce objevilo 172 případů tyfu. Počty onemocnění se v posledních letech značně zvýšily, podobně jako postupně rostou počty lidí na ulici. Zhruba 553 tisíc lidí se v roce 2018 ocitlo v situaci, kdy neměli kam jít. Podle zdravotníka Jeffreyho Duchina situaci nahrává nedostatek dostupného bydlení a zdravotní péče nebo jen pro mnohé finančně nedostupné veřejné záchodky a místa, kde by se mohli umýt. Řada lidí pak trpí horečkami a různými kožními infekcemi. V New Yorku, kde většina lidí bez domova nežije přímo na ulici, ale v různých přístřešcích, k vypuknutím těchto infekcí nedochází. Na druhou stranu se tu objevuje například tuberkulóza, která se šíří vzduchem, a nikoli pomocí hlodavců v přelidněných oblastech plných odpadků a výkalů.
Když vypukla v Kalifornii žloutenka, byly nařízeny rozsáhlé vakcinace, vyčistily se ulice a byly nainstalovány sanitační stanice pro základní hygienu na místech, kde se lidé bez domova koncentrují. Podle zdravotníků a zástupců bezdomovců je ale potřeba systémová změna v podobě dostupného bydlení a zdravotní péče. Těmto nemocím lze předcházet, v současné situaci je ale prý obtížné řadu lidí dostat na kliniky, protože nemají důvěru v nynější systém zdravotnictví.