Primárky v Jižní Karolíně hlásí návrat „dědečka“ Joea Bidena

Po slabém startu v prvních třech státech hrozilo, že v Jižní Karolně definitivně zkolabuje kampaň bývalého viceprezidenta Joea Bidena. To se však nestalo. Co to znamená pro Bernieho Sanderse?

V sobotu proběhly ve Spojených státech další demokratické primárky. Tentokrát v Jižní Karolíně, která je specifická tím, že asi tři pětiny zdejších voličů demokratů tvoří Afroameričané. Jižní Karolína je tak prvním výrazně nebělošským státem (více než Nevada z minulého týdne, kde zase volí větší počet Hispánců). Jak ukazovala většina průzkumů, naprosto s přehledem tu vyhrál bývalý viceprezident Joe Biden, který získal 48 procent hlasů. Biden kandiduje na prezidenta už potřetí, nyní ale vůbec poprvé v některém ze států vyhrál primárky. Daleko za ním skončil Bernie Sanders s 20 procenty. Tito dva si jako jediní z Jižní Karolíny odvážejí nějaké delegáty (33 a 11), ostatní relevantní kandidáti propadli.

Začíná se končit?

Na relativní úspěch v Jižní Karolíně sázel miliardář Tom Steyer, který ve státě investoval značnou část svých financí. Nakonec ale získal jen něco přes 11 procent hlasů a svoji kampaň po neuspokojivém výsledku ukončil. Podle očekávání tu dopadli špatně rovněž Pete Buttigieg, Elizabeth Warren a Amy Klobuchar (přibližně 8, 7 a 3 procenta). U všech se propad očekával, protože nebyli schopni získat podporu právě mezi Afroameričany.

Pro Bernieho Sanderse Jižní Karolína znamená první opravdu výraznou prohru. Není však fatální.

Nabízí se tak ukončení jejich kampaní, ale není pravděpodobné, že se tak stane před nadcházejícím úterým, kterému se přezdívá Super Tuesday – ten den se totiž hlasuje ve 14 státech a bude se rozdělovat více než třetina delegátů. Ani jeden ze zmíněných kandidátů se každopádně netváří, že by kampaň chtěl ukončovat. „Jsem hrdý na hlasy, které jsme získali, a jsem odhodlaný zasloužit si každý další hlas,“ řekl z pódia Buttigieg.

Warren se vyslovila poměrně bez obalu: „Chceme před sjezdem strany získat každého delegáta, jak to jen půjde,“ řekla po ohlášení jihokarolínských výsledků. Uvidí se, zda bude takto rozhodná i po úterku. Jedním ze států, kde se v ten den volí, je totiž její domovský Massachusetts a v posledních dnech tam podle průzkumů získává náskok Bernie Sanders. Pokud by Warren nebyla schopná uhájit svůj vlastní stát, jen těžko by se mohla tvářit jako relevantní kandidátka. Podobně se bude lámat chleba pro Amy Klobuchar, která v úterý potřebuje vyhrát ve své domovské Minnesotě. Ta pro jistotu po primárkách v Jižní Karolíně neměla žádný projev.

Bernieho první škobrtnutí

Pro Bernieho Sanderse znamená Jižní Karolína první opravdu výraznou prohru. Není však fatální. A především byla i přes Bidenovo klopýtání celkem očekávatelná. Po velmi špatných výsledcích teď některá média přezdívají Bidena „Comeback Grandpa“ – jde o narážku na Billa Clintona, který v roce 1992 sice úplně propadl v Iowě, ale silný výsledek v New Hampshire mu vysloužil přezdívku „Comeback Kid“ a postupně ho vynesl až do Bílého domu. Druhá věc je, že záhy přijde zmíněné Super Tuesday, které je daleko důležitější a dnešní výsledek přemaže. Pro Sanderse je zásadní, že si z Jižní Karolíny na rozdíl od většiny svých rivalů odváží aspoň nějaké delegáty. Naopak pro Bidena je nevýhodné, že před úterým už nestihne posílit narativ, že je „zpátky a ve formě“. Navíc v řadě úterních států už nějakou dobu probíhá „early voting“, tedy v podstatě korespondenční hlasování.

Podobně jako v předchozích státech se v Jižní Karolíně opakovala zvýšená volební účast, která překonala nízkou úroveň z roku 2016 a pohybovala se okolo rekordních čísel z roku 2008. Větší množství voličů by přitom teoreticky mělo hrát do karet Sandersovi – proč tedy nevyhrál? Jižní Karolína byla vždy pevně v Bidenových rukou. Po propadech v úvodních státech se sice Sanders Bidenovi na chvilku přiblížil, většinu času tu ale bývalý viceprezident vedl o desítky procent.

Bidenovi v Jižní Karolíně také pomohla podpora, kterou mu krátce před primárkami vyjádřil zdejší vlivný kongresman Jim Clyburn. Za jeho výhrou stojí převážně starší Afroameričané – jednak díky Clyburnovi, jednak díky vazbě na Baracka Obamu. Starších voličů přišlo v Jižní Karolíně výrazně více než těch mladších: 70 procent hlasujících mělo přes 45 let. Podobně jako v jiných státech přitom platí, že čím mladší volič, tím pravděpodobnější je, že podporuje Sanderse. Pokud chce Sanders vyhrát, musí se mu tedy podařit dostat do volebních místností větší počet mladých voličů. Oproti tomu jen pětině voličů Bidena v Jižní Karolíně bylo pod 45 let. Jihokarolínský elektorát je navíc výrazně méně nalevo než voliči v předchozích státech – polovina voličů se tu označovala za umírněné až konzervativní, kdežto v předchozích státech tvořili tito voliči pouze třetinu.

Pozdní záchrana před Super Tuesday

„Ještě před několika dny prohlašovali novináři tuto kampaň za mrtvou. Nyní jsme díky vám, díky srdci demokratické strany, vyhráli. Vyhráli jsme mocně a jsme naprosto naživu,“ oslavoval Biden v Jižní Karolíně. Jeho výhra ho posílila také v očích donorů. Podle informací stanice CNBC se mu už teď podařilo přetáhnout některé dosud nerozhodnuté a také část těch, kteří dosud podporovali Klobuchar a Buttigiege. Finanční injekce ale Bidenovi s výsledky na Super Tuesday příliš nepomůže, protože je nestihne do té doby příliš využít. Oproti Jižní Karolíně, kde vedl Biden velkou kampaň, se státům, ve kterých se bude volit v úterý, Bidenova kampaň i z důvodu nedostatku financí příliš nevěnovala.

Nepříliš příznivou zprávou jsou výsledky z Jižní Karolíny pro Michaela Bloomberga, který se primárek bude poprvé účastnit právě v úterý. Hlavní smysl jeho kampaně je jednoznačně stát se náhradou za klopýtajícího Bidena, jehož kampaň teď ožila. Bloomberg sice utrácí mnoho peněz za kampaň, jinak se ale v posledních týdnech příliš nepředvedl – především kvůli nepovedeným výkonům ve dvou televizních debatách. V průzkumu mezi jihokarolínksými voliči mu sympatie vyjádřilo pouze 26 procent dotázaných, zatímco antipatie 66 procent.

Dobrým signálem pro Bloomberga není ani konec kampaně Toma Steyera. Druhý miliardář sice utratil za celou kampaň „jen“ 250 milionů (tedy oproti Bloombergovi ani ne polovinu), ale v Jižní Karolíně, na kterou se výrazně soustředil, neuspěl. Možná si demokratickou nominaci přece jen nelze koupit horentním utrácením.

Bidenova kampaň se teď bude snažit využít znovunalezenou životnost a tlačit na Buttigiege, Klobuchar, Warren i Bloomberga, aby své kampaně ukončili, a nedělili tak centristické hlasy. Je však velmi nepravděpodobné, že by na to někdo z nich přistoupil před dalším, úterním kolem. A i pak je možné, že ti kandidáti, kteří na to budou mít peníze, zůstanou ve hře, aby ubrali delegáty Berniemu Sandersovi při přípravě na červencový sjezd strany v Milwaukee, kde se bude vybírat demokratický kandidát. S každým dalším dnem to tak vypadá, že sjezd bude opravdu divoký.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies