Foto Gage Skidmore, Flickr (CC BY-SA 2.0)
To nejdůležitější na začátek: Joe Biden je zpět. Znamená to konec pro Bernieho Sanderse? To ani náhodou. Jednoduché to ale teď opravdu mít nebude. Z demokratických primárek se stal souboj právě Sanderse a Bidena, který teď má po svém zmrtvýchvstání jasnou narativní výhodu. Otázkou je, jestli a jak dlouho si ji udrží.
Včera se v USA volilo ve 14 státech. Vezměme to od těch, kde nebyly výsledky tak neočekávané: Biden jasně vyhrál v Alabamě, Arkansasu, Oklahomě, Severní Karolíně, Tennessee a Virginii. Sanders s převahou vyhrál v Coloradu, Utahu a ve svém domovském Vermontu. V Maine ještě v tuto chvíli není jasně dopočítáno, průběžně tu těsně vítězí Biden. Potud se žádná překvapení nekonají. Špatným signálem jsou pro Sanderse především Massachusetts a Minnesota, ve kterých zvítězil Biden.
Střed se sjednotil
Minnesota je domovským státem senátorky Amy Klobuchar, která zde v průzkumech ještě nedávno vítězila. Po jihokarolínských primárkách odstoupila jak ona, tak Pete Buttigieg a oba posléze podpořili Bidena. Taková podpora je samozřejmě celkem ošemetná: když kandidát ukončí kampaň, nepřechází nutně voliči k těm, které jim doporučí odstupující. Nebylo tedy nepředstavitelné, že by Sanders mohl Minnesotu získat pro sebe. To se nestalo, prohrál asi o devět procent. Biden dokázal evidentně vytěžit z konce kampaní Buttigiega a Klobuchar více.
Jednoznačně největším příběhem Super Tuesday je konsolidace středových hlasů u Bidena. Ten si v podstatě nemohl přát lepší výsledek.
Příklad svých kolegů nenásledovala Elizabeth Warren, která je právě ze státu Massachusetts. Na rozdíl od Klobuchar v něm ani v posledních týdnech nevedla, předehnal ji Sanders. V úterních primárkách tu ale nakonec zvítězil Biden, což opět dobře ilustruje, jak se po zúžení pole kandidátů překresluje mapa. Při pohledu čistě na výsledky je překvapivé, že Warren ještě stále neodstoupila, a to ani po mizivých aktuálních výsledcích. I ve svém vlastním státě přitom skončila třetí a obecně se vždy pohybuje mezi třetím a pátým místem.
Velkou roli v tom, kdo ukončí, nebo neukončí kampaň, nehrají ale jenom výhledy na budoucí výsledky, ale také peníze. Ty jak Klobuchar, tak Buttigiegovi docházely. Je jasné, že na ně zároveň byl vyvíjen tlak ze strany Bidenovy kampaně a jeho spojenců. Buttigieg Bidena například nepodpořil hned poté, co odstoupil, ale až po několika hodinách. Mezitím mu měl prý telefonovat Barack Obama a je otázkou, jestli tento telefonát nemohl být rozhodující. Obama přitom veřejně Bidena nepodpořil, naopak ho údajně před začátkem kampaně přesvědčoval, že kandidovat nemá.
Kampaň Elizabeth Warren na tom také nebyla finančně nejlépe. Senátorka v minulosti kritizovala takzvané superPACy, což jsou zjednodušeně řečeno kontroverzní organizace, prostřednictvím kterých se ve Spojených státech lijí peníze do politických kampaní. Do nedávna spolu se Sandersem patřila k ostrým kritikům tohoto způsobu financování, ale před volbami v Nevadě najednou otočila a přijala podporu PACu s názvem Persist. Americkou levicí byla za tento krok hojně kritizována. Není proto asi pravděpodobné, že brzy ukončí kampaň, když už si kvůli jejímu financování nadělala nepřátele.
Těsný Texas
Největší včerejší porážkou je pro Sanderse Texas. Ještě po půlce února tu v průzkumech vyhrával Biden, obzvláště po Nevadě ale v texaských průzkumech začal stoupat Sanders. Demokratický socialista v mnohých proslovech sliboval, že Texas vyhraje. Už teď je jasné, že se mu to nepodařilo a předčasné chvástání ho bude stát pomyslné narativní body. Co se týče vyhraných delegátů, není to ale až tak fatální a Biden si jich odsud pravděpodobně neodveze zase o tolik více.
Texas zároveň dobře ilustruje demografické dělící linie primárek: Sanders vyhrává u voličů pod 45 let, Biden u těch starších. Sanders má silnou podporu u hispánských voličů všech věkových kategorií, Biden vyhrává u Afroameričanů s výjimkou těch mladších 30 let. Problém pro Sanderse představuje fakt, že se mu nedaří v mnoha státech přitáhnout dostatečný počet mladých voličů, aby Bidena porazil. Pokud se mu to nepodaří do budoucna zlepšit, primárky asi prohraje. Varovným signálem byla v tomto ohledu Virginie, kde byla volební účast celkem vysoká, ale Sanders z ní netěžil.
Dobrou zprávou jsou pro Sanderse výsledky z Kalifornie. Ta má nejvíce delegátů a Sanders si jich velkou část odveze. Mike Bloomberg tu lavíruje okolo hranice 15 procent (pod kterou nedostávají kandidáti žádné delegáty), a jestli skončí pod ní, získá jich Sanders ještě víc. Co se narativu primárek týče, představuje to ale problém. Kalifornie totiž leží na západním pobřeží, je tu velká populace a byly tu problémy v některých volebních místnostech (stejně jako v Texasu, čemuž se mimo jiné bude věnovat příští díl podcastu Redneck). Finální součet tedy bude hotový až celkem pozdě a zpětně mu bude věnovat pozornost menší počet lidí.
De facto konec Bloomberga?
Absolutním fiaskem bylo Super Tuesday pro miliardáře Mika Bloomberga. Kromě 14 zmíněných států se volilo také na území Americké Samoi. Pět ostrovů s 65 tisíci obyvateli přineslo Bloombergovi jeho jediné včerejší vítězství, což je na stamiliony, které utratil za kampaň, opravdu zoufalé. Pro představu: Bloomberg na kampaň celkově utratil podobné množství peněz, jako je hrubý domácí produkt souostroví. Ani on asi kampaň neukončí, protože do kapsy opravdu hluboko nemá a navíc otevřeně říká, že jeho jedinou cestou k nominaci není vítězství v primárkách, ale handlování na sjezdu demokratů v momentě, kdy z něho nevzejde jasný kandidát v prvním kole hlasování. (Ve středu odpoledne ohlásil Bloomberg, že kampaň pozastavuje – pozn. red.) Hlavním smyslem jeho kampaně ale měla být náhrada za strádajícího Bidena. Tento smysl se však po Super Tuesday vytrácí. Na Americké Samoi také získala zatím jediného svého delegáta kongresmanka Tulsi Gabbard.
Jednoznačně největším příběhem Super Tuesday je konsolidace středových hlasů u Bidena. Ten si v podstatě nemohl přát lepší výsledek: aktuálně vede na celkový počet delegátů, ale na přesné výsledky je potřeba počkat, až bude dopočítaná Kalifornie. Ještě před několika týdny se to nezdálo, ale demokraté se evidentně poučili z neschopnosti republikánů v roce 2016 sjednotit se za alternativním kandidátem k Donaldu Trumpovi. Ještě však dobojováno zdaleka není – rozdělit zbývá ještě něco přes 60 procent delegátů – a je samozřejmě otázkou, jestli se Bidenovi tento trend podaří udržet. Momentálně má rozhodně vítr v zádech. Další kolo primárek je příští úterý a nejdůležitějším státem, kde se ten den hlasuje, je Michigan. Tam v roce 2016 neočekávaně těsně vyhrál právě Trump.
Autor je redaktor Alarmu.