Musíme se omlouvat za staré vtipy? Co zmůže odstranění seriálů Fawlty Towers a Mighty Boosh?

Některé televize se rozhodly ze svých nabídek stáhnout staré seriály a filmy, ve kterých padají urážlivé vtipy. Pokus zpětně vylepšovat minulost ale může nadělat víc škody než užitku.

John Cleese se dočkal. Za posledních pár let, během kterých aktivně kritizoval politickou korektnost, asi leckoho napadlo, že se dřív nebo později bude chtít někdo vymezit právě proti humoru britské komediální skupiny Monty Python. Jako první se teď s tímto gestem vytasil multitelevizní operátor UKTV spadající pod BBC, který odstranil ze své nabídky epizodu seriálu Fawlty Towers (Hotýlek) nazvanou The Germans (Němci.) Postava vysloužilého majora v ní při svém blábolení používá staré hanlivé označení pro černochy a hoteliéra Basila Fawltyho (Cleese) vyvede ve stejné epizodě z míry černošský doktor.

Odstranění seriálů budí dojem, že cílem bylo změnit popkulturní odraz minulosti tak, aby působil lépe nebo alespoň méně znepokojivě. To ale dost dobře nejde.

Cleesova reakce byla zatím v porovnání s jeho obvyklými výstupy docela klidná. Komik si posteskl, že lidé mají „různé druhy smyslu pro humor“ a že „někteří chápou, že komediálním postavám nevkládáte do úst nesmysly proto, že byste jim věřili, ale protože si z nich chcete dělat legraci. Když jsou ale lidé moc hloupí na to, aby jim došlo, že postava majora je v seriálu coby stará fosilie určená pro výsměch, co se s tím dá dělat?“, řekl Cleese médiím.

Hlavně nefňukat

Jeho komentář dává smysl, obvykle je to ale s britskou legendou humoru horší. Příležitost říct svůj názor na politickou korektnost nevynechává nikdy a téměř vždy jeho výstupy znějí jako spílání starého muže světu, který se příliš změnil. Je pochopitelné, že se snaží uhájit si svobodu dělat humor na účet všech bez výjimky a zároveň ho rozčiluje nálepka „problematický“, kterou seriál, který napsal ve dvojici s Connie Booth, dostal. Jeho projevy však prozrazují mentalitu člověka, který náleží k té nejprivilegovanější skupině a do nikoho jiného se neumí (a ani nechce) vcítit.

„Představě, že lidé mají právo být chráněni před negativními emocemi a situacemi, které je mohou urazit, nefandím,“ vyslovuje absolvent Cambridge a legenda televizního humoru stanovisko, se kterým se dá velmi snadno ztotožnit – pokud jako on (nebo podobně naladěný kolega Terry Gilliam) patříte k určité výseči populace. Takové, která kvůli svému původu nikdy nemusela snášet žádné urážky, nemá ve své historii genocidu, ani zotročení, není zvyklá na postavení občanů druhé kategorie, nemá nižší plat než kolega vykonávající stejnou práci a tak dále. Pokud to štěstí máte, můžete být dost dobře připraveni na to, vysmát se jakémukoli humoru na vaši adresu. Pokud ovšem stejně jako většina vašich příbuzných nemůžete sehnat bydlení a práci kvůli barvě pleti, asi se fórkům na adresu své pracovitosti nebudete smát. Ani když vám vysoký běloch v saku vysvětlí, že jsou přece srandovní. Komik tak se svým kázáním působí sám jako fosilie – muž ze starých časů marně bojující o to, aby zůstalo všechno při starém. Titulky některých deníků typu „Cleese by měl přestat fňukat, komedie je dnes už jiná než za časů Pythonů“ jsou tak vlastně druhem arogance, které by měl rozumět.

Cancel culture

Dalo by se taky namítnout, že se dohromady nic moc nestalo. Obhájci svobody humoru mívají při podobných událostech, jako je krok UKTV, tendenci mluvit o cenzuře, jako by šlo o nařízení shora, které seriál vymaže ze všech koutů internetu. Zatím je ale pořád dostupný všude jinde. Zmizela jen jedna epizoda na základě rozhodnutí jedné televizní služby, která pravděpodobně očekává, že část publika gesto ocení. Jde tedy do určité míry o marketingový tah. Je nicméně potřeba dodat, že Fawlty Towers nebyl v posledních týdnech jediný seriál, který to schytal. Ze služby BBC iplayer, Netflix a Britbox bylo odstraněno Little Britain, mimo jiné kvůli epizodám s tzv. blackfacem, Netflix ze stejného důvodu stáhl Mighty Boosh a nepokoje vyvolané zabitím George Floyda policistou Derekem Chauvinem v Minneapolisu vedly i k rozhodnutí nenatáčet další sezonu přes třiceti let běžícího reality seriálu Cops. Zobrazování policejních zásahů v černošských čtvrtích nebývají v tomto pořadu zrovna fér, policisté jsou v něm vždycky ti dobří.

V Americe a Británii se proto mluví o tzv. cancel culture. Ze stahování potenciálně urážlivého obsahu se podle mnohých může stát trend. Není to také tak dávno, co se za použití blackfaceu ve svých skečích omluvil moderátor Jimmy Fallon. Omlouvání známých osobností za staré vtipy, které dnes mohou vyznívat urážlivě, je v poslední době také častější. Zároveň se ale paradoxně nemusíme bát toho, že by byl zábavní průmysl ochotný se o politicky nekorektní humor nechat připravit. Americké univerzitní kampusy sice některé komiky skutečně v obavách z nekorektnosti nezvou (a někteří jiní komici kvůli tomu pozvání odmítají), chcete-li si však pustit stand-up v televizi, máte stále velmi širokou nabídku výstupů tvrdě nekorektních komiků. Od Louise C.K., který se nedávno vrátil na scénu, přes Davea Chappellea třeba k Sarah Silverman. Všichni dělají humor jako „za starých časů“ a mnohdy ještě více tlačí na pilu. Občas se zdá, že bez vtipů na translidi se v poslední době neobejde žádný stand-up komik.

Časy se mění

Pokud ale seriály odstraňuje BBC, která je pro mnohé další společnosti vzorem, je třeba brát cancel culture vážně. Britská veřejnoprávní organizace navíc k celé věci uvedla pouze to, že „časy se mění“, a víc ji nekomentovala. Nic dalšího nevzkázaly ani UKTV a Netflix. Obavy z obsahu vzniklého v době, kdy nebylo nevhodné pomazat si obličej černou barvou a hrát si před kamerou na černochy, přitom mohly vyústit v úplně jiné řešení – televize mohly tituly ponechat v nabídce a pouze je opatřit úvodním komentářem, popřípadě zařadit do speciální, kurátorované a komentované programové sekce. Jejich odstranění budí dojem, že cílem bylo změnit popkulturní odraz minulosti tak, aby působil lépe nebo alespoň méně znepokojivě. To ale dost dobře nejde.

Schopnost audiovizuálních děl konzervovat svoji dobu má význam i v případech, kdy nám jejich obsah dnes už nevyhovuje. Jak Mighty Boosh, tak Little Britain či Fawlty Towers nám některými pasážemi připomínají bělošský šovinismus, na který jsme dnes citlivější. Nemá však cenu předstírat, že to tak bylo vždycky. Dobrým příkladem, jak s kontroverzním obsahem naložit, je pár dní staré oznámení HBO. Ta stáhla film Sever proti jihu nostalgicky glorifikující otrokářský Jih s tím, že jej v budoucnu do nabídky vrátí spolu s výběrem dalších filmů dotýkajících se tématu otroctví a doplněním historického kontextu.

Právě o takových způsobech uvedení titulů, které jsou být z různých důvodů znepokojivé, mohla jindy tolik upovídaná a v poslední době velmi „woke“ BBC ztratit slovo. Instituce, která vysvětlováním programových změn vyvolaných proměnami doby, ať už jde o koronavirovou krizi nebo poptávku po větší diverzitě herců, obvykle věnuje spoustu času, se tentokrát zachovala nečekaně zkratkovitě. Prosté odstraňování sporného obsahu připomíná spíš praxi zlého policajta. Pokud chceme zranitelnou společnost uchránit před necitlivými vtipy z doby, kdy nám posmívání slabším nevadilo, těžko toho dosáhneme předstíráním, že staré křivdy lze jednoduše vymazat.

redakční doplnění: Operátor UKTV se po reakci Johna Cleese rozhodl oznámit, že v nadcházejících dnech epizodu Fawlty Towers do nabídky vrátí, ovšem až poté, co projde úpravami. Později dodal, že bude také doplněna potřebným kontextem.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies