Foto slworking2, flickr (CC BY-NC-SA 2.0)
Před realitou požáry pustošeného západního pobřeží Spojených států není letos úniku. Apokalyptické snímky celých vypálených městeček, dramatických evakuací a hrdinské práce hasičů a příslušníků Národní gardy již několik týdnů plní deníky amerických i světových médií. Ačkoliv sezónní požáry samy o sobě nejsou na poměrně suchém západním pobřeží USA nijak výjimečným jevem, ty letošní jsou podle odborníků extrémní – jak co do počtu, tak do velikosti zasažených oblastí. Jen ve státě Kalifornie spálily požáry k 26. září téměř 15 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá rozloze Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje dohromady, a na hašení požárů se tu podílí téměř 17 tisíc hasičů. V sousedním státě Oregon muselo své domovy kvůli požárům opustit půl milionu obyvatel. Jen díky pokročilým systémům monitorování pohybu požárů a včasného varování jsou celkové počty obětí v nižších desítkách. Řada požárů je ale stále aktivní a sami hasiči přiznávají, že kvůli extrémnímu vytížení mnohé z těch, které bezprostředně neohrožují lidská obydlí, nechávají hořet.
Požáry takového rozsahu přirozeně zanechávají stopu i v ovzduší. Jedním z nejviditelnějších dopadů byla apokalypticky tmavě oranžová obloha způsobená popelem a kouřem v San Francisku a jiných oblastech amerického západu. Podstatně závažnějším dopadem je ale prudké lokální zhoršení kvality vzduchu. V polovině září se tak města Los Angeles, San Francisco, Portland a Seattle umístila mezi deseti městy s nejhorší kvalitou ovzduší na světě. Pobyt na čerstvém vzduchu a rekreace v přírodě, které mnoha Američanům nabízely bezpečný únik před restrikcemi pandemické situace, se tak kvůli požárům samy staly rizikovou záležitostí.
Příčina a následek
Co se příčin požárů týče, bezprostředním viníkem většiny aktivních požárů na západním pobřeží USA je lidská aktivita. Smutným příkladem je požár El Dorado, který byl způsoben neopatrnou manipulací s pyrotechnikou během tzv. gender reveal party, při které je rodině a přátelům odhalena informace o pohlaví budoucího potomka. Lidské příčiny většiny požárů jsou ale podstatně banálnější – horké saze z dieselových motorů, stromy padající na dráty elektrického vedení či neopatrní návštěvníci národních parků. Další část požárů má přirozené příčiny, především prudké bouřky.
K výjimečné ničivosti a rozsáhlosti požárů tohoto roku pak zásadně přispívají dva faktory – globální klimatická krize a konzervativní přístup amerických úřadů (federální Bureau of Land Management a Fire Administration a další úřady na úrovni jednotlivých států) k hospodaření s lesními porosty.
Když jeden kalifornský úředník poukázal na dopad globálního oteplování na místní lesy a požáry, Trump si jen odfrkl: „Ok. Ono se zase ochladí.“
Lidskou aktivitou způsobené dramatické oteplování planety zásadně přispívá k destruktivnosti požárů nejen na západním pobřeží USA, ale i v jiných regionech. Autoři metastudie více než stovky odborných publikací na toto téma dospěli k závěru, že globální změna klimatu výrazně zvýšila četnost a vážnost lesních požárů vlivem rizikové kombinace vyšších teplot, nižší vlhkosti vzduchu, menšího objemu srážek a zvýšené frekvenci větrných dnů. Například právě v Kalifornii se dle jiné nedávné studie od osmdesátých let minulého století počet dní se zvýšeným rizikem vzniku lesních požárů zdvojnásobil.
Spojitost mezi globální klimatickou krizí a americkými požáry je poměrně hojně diskutovaná, což se ale nedá říci o důsledcích proměny amerického lesního managementu po druhé světové válce. Jak ve své analýze dobře shrnuje Radomír Dohnal na serveru Ekolist, pravidelné lesní požáry byly dlouho přirozenou součástí mnoha kalifornských ekosystémů, díky níž docházelo k pravidelnému odstraňování suchého porostu a k vegetační obnově. Zajímavé je, že původní obyvatelé Kalifornie tisíce let spravovali rozsáhlé lesní porosty právě skrze kontrolované požáry (tzv. dobrý oheň) a v některých kalifornských rezervacích se tak děje dodnes.
Kalifornské úřady tento původní způsob hospodaření s lesními porosty kriminalizovaly již v roce 1850 s tím, že jde o primitivní a nemoderní metodu, a místní lesnictví se vydalo cestou absolutní prevence požárů. Došlo ke vzniku rozsáhlých extrémně suchých oblastí, které v případě požáru velmi rychle shoří. Z boje s požáry se stal lukrativní byznys – jen v Kalifornii bylo v roce 2017–2018 na boj s požáry vyčleněno tři čtvrtě miliardy dolarů, které zahrnují nákup nejmodernějších hasičských letadel a tučné kontrakty pro soukromé dodavatele.
Teprve ke konci 20. století došlo k částečnému přehodnocení politiky naprostého potlačování požárů, a to i díky zjištění, že na porostech zcela ochráněných od požárů nevyrůstají žádné nové sekvoje. I tak je v Kalifornii řízeně vypalován jen zlomek lesů z obavy před ztrátou kontroly nad požárem, který by mohl zachvátit čím dál tím rozsáhlejší kalifornská suburbia. Rozsáhlé kontrolované výpaly jsou podstatně běžnější praxí ve státech amerického jihu, jako je Georgia či Tennessee.
Trumpovy čisté prahy
Prezident Trump se tématu požárů několik týdnů zcela stranil a poprvé se ozval až na konci letošního srpna – během předvolebního vystoupení v Pensylvánii je okomentoval slovy: „Už zase začínají v Kalifornii. Říkal jsem jim: musíte si vyčistit před vaším prahem, musíte si vyčistit vaše lesy – je tam spousta let listí a popadaných stromů, které jsou tak hořlavé, že se zapálí po doteku.“ Trump se také nechal slyšet, že by bylo záhodno chtít po zasažených státech, aby nemalou federální pomoc s hašením a evakuací obyvatel zaplatily ze své kapsy.
Z těchto slov je jasné, které z výše uvedených hlavních příčin kalifornských požárů Trump přikládá větší váhu. Bylo to patrné i ze společné tiskové konference pořádané v polovině září při příležitosti Trumpovy návštěvy Kalifornie. Když jeden tamní úředník poukázal na dopad globálního oteplování na kalifornské lesy a požáry, Trump si jen odfrkl: „Ok. Ono se zase ochladí.“
Tyto požáry také rozdmýchávají dlouhodobé spory mezi federální vládou a jednotlivými státy, především pak Kalifornií, kterou Trump viní (a do značné míry oprávněně) z nedbalosti při správě lesních porostů a zpochybňuje (již méně oprávněně) spojitost mezi tamními požáry a globální klimatickou krizí.
Trumpovy postoje k požárům na západním pobřeží jsou bezesporu také ovlivněny tím, že všechny tři nejvíce zasažené státy – Kalifornie, Oregon a Washington – mají guvernéry z řad Demokratické strany a v prezidentských volbách stabilně volí demokratické kandidáty. Trumpovi se proto politicky velmi hodí vinit politiky a úřady těchto států z nedbalého zacházení s lesními porosty, což je ale hrubé zkreslení, protože velká část lesních porostů na západním pobřeží spadá pod přímou správu federální vlády – především jde o půdu rozsáhlých národních parků, které spravuje federální National Park Service. Například právě v Kalifornii je celých 58 procent všech lesů pod správou centrální vlády a jen tři procenta spadají pod Kalifornii samotnou.
Požáry zachvácený západ USA také dává Trumpovi příležitost získat politické a mediální body ve vyhrocené předvolební kampani. Požáry a vizuálně vděčný boj proti nim pro Trumpa představují možnost k zásadnímu vylepšení svého image, poškozeného nejen koronavirem. Možná právě proto Trump během téže návštěvy Kalifornie uspořádal pompézní předání vojenských ocenění sedmi příslušníkům federální Národní gardy, kteří se podíleli na letecké záchraně turistů z požárem zachvácených vrcholků Sierry Nevady.
Biden vrací úder
Demokratický prezidentský kandidát Joe Biden rozhodně nezůstal pozadu. V zářijový den, kdy Trump navštívil Kalifornii, Biden přednesl projev zdůrazňující spojitost mezi americkými požáry a „hněvem klimatické změny“. Biden také připomněl jiné stále častější projevy destabilizovaného klimatu – záplavy, tropické bouře či hurikány – a v přímé narážce na Trumpovu zdrženlivost k pomoci demokraticky volícím státům suše připomněl, že hurikány ani požáry se „nevyhýbají městům, jen proto, že volila tu či onu stranu“. „Dáte-li klimatickému žháři čtyři další roky v úřadu,“ zeptal se Biden, „budete překvapeni, pokud shoří ještě větší část Ameriky?“
Od této přímé kritiky Trumpa se pak Biden přehoupl k vlastnímu volebnímu programu, především pak k ambicióznímu návrhu masivních investic do obnovitelných zdrojů, úspor energie a dekarbonizace americké ekonomiky. Nemá přitom jít jen o ochranu před dalšími požáry a jinými přírodními katastrofami, ale i o příležitost vytvořit miliony pracovních míst a využít amerických univerzit k vývoji technologických inovací. Svůj proslov Biden zakončil poněkud patetickým provoláním: „Vím, že tohle můžeme zvládnout. Zvládneme to. Jsme USA. Viděli jsme světlo skrze hustý kouř. Nikdy se nevzdáme.“
Klimatická krize a americké volby
Ničivé požáry se tak staly pevnou součástí vyhrocené prezidentské volební kampaně. Problém je, že oba tábory tuto katastrofickou situaci interpretují ze zásadně odlišných, byť ne přímo protikladných, pozic. Biden v požárech vidí potvrzení globální klimatické krize a jednu z možností, jak americké voliče velmi efektivně vystrašit před možností Trumpova druhého volebního období. Strašení Trumpem-žhářem je ale přece jen ošemetné a může se Bidenovi vymstít. Bez ohledu na to, kdo listopadové volební klání vyhraje, k masivním požárům bude docházet i nadále. Bidenova klimaticko-apokalyptická rétorika bezpochyby bude rezonovat u mladších a levicovějších Američanů, je ale otázkou, do jaké míry osloví středové voliče a umírněné republikány, tedy skupiny, jejichž hlasy potřebuje Biden získat.
Trumpova slova o potřebě „zametání“ amerických lesů mohou znít zvláštně, ale je třeba přiznat, že je v nich zrnko pravdy. Intenzita a četnost letošních požárů na americkém západě jsou umocněny dlouholetou averzí amerických požárních sborů k používání řízeného vypalování za účelem průběžného odstraňování nahromaděných suchých porostů. Jenže vznášet tuto připomínku v momentě, kdy je třeba se soustředit na ochranu životů, je podpásovka – stejně jako také Trumpem řízená politizace materiální, personální a finanční pomoci, kterou federální úřady poskytují jednotlivým, požáry zasaženým státům.
Americké hořící lesy tak odhalují zásadní rozkol mezi Trumpovou administrativou a Bidenovou kampaní. Pro Trumpa jde především o problém špatného managementu lesních porostů jednotlivými státy, který nic neříká o klimatu jako takovém. Pro Bidena jsou požáry přímým důsledkem globálních klimatických změn a možností, jak vzbudit strach z dalších čtyř let pod Trumpovým vedením. Katastrofické požáry tohoto léta nicméně přispěly k tomu, že otázky ochrany klimatu budou hrát roli při rozhodování Američanů v blížících se volbách.
Autor je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.