Trump má koronavirus. Co bude dál?

Krátce po odstartování ostré fáze prezidentské kampaně se Donald Trump i jeho žena nakazili koronavirem. Jak může tento fakt ovlivnit volby?

Předně bych řekl, že jakkoliv je Trump (mimo jiné kvůli svému věku) v relativně rizikové skupině, je to přece jenom prezident Spojených států a nikomu na světě se v nemoci nedostane takové péče jako právě jemu. To ale neznamená, že nemá smysl klást si otázku, co by se stalo s prezidentským úřadem a volbami, kdyby se jeho stav přeci jen zhoršil. Američané a Američanky si nového prezidenta volí až 3. listopadu. Nacházíme se ale v situaci, kdy už více než dva miliony Američanů odeslalo svoje hlasy prostřednictvím pošty. Co se tedy teď může dít? Některé aspekty jsou jasnější, jiné méně.

Čas tlačí všechny

Nejjasnější je, co se ve chvíli vážnější krize stane s prezidentským úřadem. Kdyby ho prezident nebyl schopen vykonávat, přechází jeho moc na viceprezidenta, tedy Mikea Pence. Ten má zatím testy negativní, ale mimo ohrožení rozhodně není. Ale i pak je vše na papíře jednoduché – Spojené státy mají pevně danou nástupnickou řadu, za Pencem se nachází předsedkyně sněmovny Nancy Pelosi.

Složitější je to s volbami. Kdyby se něco podobného stalo před sjezdem obou stran (které proběhly v srpnu), jednotliví delegáti by mohli prostě zvolit jiného kandidáta. V případě republikánů by to pravděpodobně byl opět Mike Pence, ale na rozdíl od samotného úřadování to není jisté. Delegáti v tom mají v takovém případě dost volnou ruku.

Jelikož už ale sjezdy proběhly, je všechno jinak. Ani jedna ze stran by nezvládla v tak krátké době uspořádat nové primárky. Rozhodnutí koho nominovat by tedy spočívalo v rukou stranických struktur republikánů (respektive demokratů, kdyby se něco obdobného přihodilo Bidenovi). Republikáni by v rámci svých pravidel teoreticky mohli uspořádat nový sjezd a nechat delegáty hlasovat znovu, vzhledem k časové blízkosti voleb je to ale nepravděpodobné. V případě obou stran je opět nejpravděpodobnější, že by nominaci získal současný viceprezidentský kandidát (tedy Pence, nebo v případě demokratů Kamala Harris). Už jen kvůli tomu, aby se stranický aparát vyhnul obvinění z toho, že delegitimizuje celý proces. Jisté to ale není.

Volit volitele

Co by se stalo se zmíněnými dvěma miliony hlasů, které už Američané odeslali? Je na nich přece Trumpovo (potažmo Bidenovo) jméno. Ani volební lístky, které budou odesílat další miliony Američanů v následujících týdnech, se už nestihnou přetisknout. V zásadě to v rámci amerického systému zas tak nevadí. Do hry totiž vstupuje systém takzvané Electoral College.

V rámci ní Američané v jednotlivých státech de facto nevolí přímo prezidentského kandidáta, ale několik volitelů za svůj stát, kteří pak odevzdají hlas danému kandidátovi. Nebo tedy alespoň za normálních okolností. Úmrtí jednoho z kandidátů by takovým případem opravdu nebylo. Se samotnými už natištěnými volebními lístky by tedy až takový problém nebyl. Jakkoliv si lze představit nejrůznější soudní tahanice, věci jsou na papíře stále poměrně jasné.

Nejkomplikovanější situace nastává po volbách. Ty jsou, jak jsem zmiňoval, 3. listopadu, ale obzvláště letos (kvůli pandemii koronaviru) bude enormní množství hlasů odesláno poštou. Pravidla se liší stát od státu, ale v některých úřady nemohou korespondenční lístky otevřít před samotným dnem voleb a očekává se tak, že výsledky budou známy později, než jak tomu bylo při předchozích volbách.

Volitelé v rámci Electoral College se letos scházejí 14. prosince, aby definitivně odvolili své kandidáty a předali výsledky americkému Kongresu. Pokud by některý z kandidátů zemřel po volbách, daná strana by vybrala náhradního kandidáta (podobně jako jsem popisoval před chvílí, tedy bez sjezdu) a pak by volitelé hlasovali případně pro něj. Pravděpodobně by opět obě strany stanovily kandidátem Mikea Pence, respektive Kamalu Harris, a volitelé by pro ně pravděpodobně hlasovali stejně, jako by předtím hlasovali pro Trumpa, nebo Bidena. Všechno jsou to ale velmi spekulativní úvahy.

Může přijít i chaos

Největší chaos by podle všeho nastal, kdyby některý z kandidátů zemřel po hlasování volitelů, ale zároveň předtím, než výsledky schválí Kongres. To se má stát v prvním týdnu roku 2021. Ano, teoreticky by Kongres mohl prostě schválit předchozí výsledky a nechat úřadovat viceprezidentského kandidáta. Kdyby se ovšem Kongres neshodl na jasném vítězi voleb, musel by o následujícím prezidentovi rozhodnout stát. O prezidentovi by Sněmovna reprezentantů rozhodovala v chaotickém a bezprecedentním hlasování, v jehož rámci by každý stát unie měl jen jeden hlas (o viceprezidentovi by rozhodoval Senát).

Doufejme tedy, že se nic takového nestane. Trump byl v pátek večer vrtulníkem převezen do nemocnice Waltera Reeda, podle vyjádření Bílého domu ale pouze preventivně, v nemocnici bude nadále vykonávat úřad a dočasné předání moci do rukou viceprezidenta není v plánu. Alespoň zatím Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je přitom mortalita i v nejrizikovější skupině lidí nad sedmdesát let „jen“ asi 5,6 procenta – a vzhledem k Trumpovu postavení se o prezidentovu lékařskou péči není třeba bát.

Velkou otázkou je ještě to, co bude jeho onemocnění znamenat pro potvrzení jeho nominantky Amy Coney Barrett k Nejvyššímu soudu. Republikáni ji chtěli stihnout prosadit do voleb, ale vzhledem k tomu, že Trump rozhodně nebyl nejopatrnější a s Barrett se vídal (stejně jako celá řada senátorů), není zdaleka jasné, jestli se kvůli nejrůznějším karanténám celý proces nezpomalí.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies