Foto Kipp Teague, Flickr, Creative Commons, CC BY-NC-ND 2.0
Jen několik hodin poté, co americké letectvo rozbombardovalo přístav v Haiphongu a několik vietnamských přistávacích ploch, odvysílala televize NBC 9. února 1967 z politického hlediska nezanedbatelnou epizodu seriálu Star Trek. Epizoda s názvem Návrat Archonců světu představila Základní směrnici – nejdůležitější zásadu fiktivní Spojené federace planet a její Hvězdné flotily, která zakazuje jakékoli úmyslné zásahy a vměšování do života obyvatel, civilizací a kultur na neznámých planetách. Základní směrnice, stvořená v roce 1966 ve chvíli, kdy prezident Lyndon B. Johnson posílal do Vietnamu dalších sto tisíc vojáků, představovala přímou, i když dobře zamaskovanou, ideologickou výzvu momentálním krokům americké vlády.
„Základní směrnice není jen soustava pravidel. Je to filosofie… a velmi správná. Historie znovu a znovu dokazuje, že kdykoli se lidstvo vměšuje… bez ohledu na to, jak dobré úmysly při tom zásahu má, výsledkem je bez výjimky katastrofa.“
Základní směrnice, která je dodnes jedním z ústředních témat seriálu Star Trek, je v dnešní době ještě relevantnější. Vojenské eskapády s sebou vždy nesou spousty rozličných problematik, čímž ztěžují jakékoli pokusy o racionální debaty o svém přínosu. Byly americké invaze do Vietnamu nebo Afghánistánu například motivovány dobrými úmysly, ať už zadržováním totalitní ideologie nebo záchranou žen před radikálními islamisty? Nebo se na tyto úmysly jen apelovalo, aby poskytly politické krytí cynickým ekonomickým nebo strategickým motivům? Byly ony invaze špatné proto, že americká armáda utrpěla porážku? Nebo by byly špatné, i kdyby zvítězila?
Krása Základní směrnice spočívá v tom, že to klubko zmatků a klamu rozsekne. Na motivech útočníků, ať už jsou dobré, či špatné, ani trochu nezáleží. Základní směrnice použití pokročilejších technologií (vojenských i jiných) za účelem vměšování se do jakékoli komunity, národa či myslícího druhu zakazuje. Vlastně je celkem drastická: posádky Hvězdné flotily ji musí respektovat i za cenu vlastních životů.
Slovy kapitána Jamese T. Kirka, „tou nejvážnější přísahou, jakou musí kapitán hvězdné lodi složit, je, že než by porušil Základní směrnici, položí život vlastní i celé své posádky“. K tomu jeho následovník, kapitán Jean-Luc Picard, dodává: „Základní směrnice není jen soustava pravidel. Je to filosofie… a velmi správná. Historie znovu a znovu dokazuje, že kdykoli se lidstvo vměšuje… bez ohledu na to, jak dobré úmysly při tom zásahu má, výsledkem je bez výjimky katastrofa.“
Závod ve zbrojení a temný konec
Zakotvit takovou filosofii v mainstreamovém americkém seriálu, a navíc uprostřed největší eskalace války ve Vietnamu, byl odvážný tah. Jen těžko lze pochybovat o tom, že se jednalo o úmyslnou kritiku americké zahraniční politiky. V epizodě Principy moci (1968) vyčarovali scenáristé Star Treku federačního sociálního inženýra, který se snaží pomoct primitivní planetě v rozvoji tak, že jejím obyvatelům vštěpuje humanistické postoje a zároveň buduje stát s efektivitou, jakou dokáže dosáhnout jen autoritářský režim. Jeho dobře míněná intervence se zanedlouho rozpadne, když autoritářské vzorce, jež zavedl, vyústí v institucionalizovaný rasismus, a humanismus, který se pokouší pěstovat, je rozdrcen režimem prosazujícím genocidu.
Scenáristé Star Treku nebyli žádní naivní moralisté nebo izolacionisté. Chápali, že podobně jako další rigidní morální imperativy ani jejich Základní směrnici nelze uplatňovat přímočaře. Jenom objevit se v cizí zemi nebo na cizí planetě znamenalo už nějakým způsobem zasáhnout do chodu věcí. Ačkoli důstojníci Hvězdné flotily jsou, jak vidíme, připraveni zemřít spíš než porušit Základní směrnici, ve spoustě situací je jejich morální pobouření přiměje, aby si ji trochu upravili, případně ji úplně ignorovali. V Malé soukromé válce (1968) narazí na planetární občanskou válku, v níž jednu z protistran zásobují vyspělými zbraněmi úhlavní nepřátelé Federace, Klingoni. Jak mají federační důstojníci respektovat Základní směrnici, když ji jejich konkurenční supervelmoc ignoruje?
Rozhodnou se, že nejlepším způsobem, jak Základní směrnici dodržet, je ji porušit, a tak se pokusí srovnat pole tím, že druhou stranu vyzbrojí téměř identickými zbraněmi. Důsledkem tohoto kroku je závod ve zbrojení a ve Star Treku vzácně se vyskytující nešťastný konec.
Když na vás míří hlaveň cizí pistole
Ne všechna porušení Základní směrnice však vedou ke katastrofě. Díl Příchuť zkázy (1967) zobrazuje bizarní válku mezi dvěma planetami, jejichž vůdci se dohodli, že své bitvy budou simulovat na počítači, aby zabránili ustavičnému ničení infrastruktury. Lidé, kteří „zemřou“ v počítačové simulaci, jsou později odvedeni do komor smrti. Kirk, v přesvědčení, že riziko návratu k otevřené válce je lepší než pokračování těchto bezcitně simulovaných, ale skutečných smrtí, poruší Základní směrnici a vyhodí komory smrti do vzduchu.
Scenáristé nicméně v těchto případech vynaložili velké úsilí, aby ukázali, že pokud to dopadlo dobře, pak ne kvůli porušení Základní směrnice, ale jemu navzdory. Nebo, abychom byli přesnější, právě víra v dobro a správnost Základní směrnice, zarytá do myslí a duší členů Hvězdné flotily, umožňuje, aby její porušení čas od času vyšlo. Podobně i západní vojáci čas od času dokážou udělat v nějaké daleké, válkou rozervané zemi něco dobrého právě proto, že nevěří, že dává smysl pokoušet se vybudovat soudržnou civilizaci, když na vás míří hlaveň cizí pistole.
Základní směrnice Star Treku používá popkulturu k tomu, aby zvýraznila nepodstatnost toho, jestli jsou ony proklamované dobré úmysly, jimiž imperialisté obhajují svoje eskapády, skutečné, nebo imaginární. Brilantně tak dramatizuje způsob, jakým technologicky vyspělé invaze, naplánované shůry za účelem záchrany „méněcennějšího“ národa před jím samým, mohou nevyhnutelně vést jen k nechutným lžím, zločinům a zametání stop, jaké jsme viděli v Pentagon Papers nebo na Wikileaks.
Základní směrnice je také nezbytnou a užitečnou připomínkou rozporů v americké společnosti. Stvořila nejen doktrínu liberálního imperialismu zodpovědnou za brutální krveprolití na místech jako Vietnam, Irák a Afghánistán, ale také doktrínu liberálního antiimperialismu, která zůstává pevně zakotvená v televizním seriálu, jenž uchvacuje americké diváky déle, než je většina z nich naživu.
Autor je ekonom a někdejší řecký ministr financí.
Z anglického originálu Star Trek Versus Imperialist Doctrine přeložila Martina Williams Buchlová. Text vychází se svolením Project Syndicate.