Foto Geoffery Kehrig, Flickr (CC BY-NC-SA 2.0)
Zaměstnanci řetězce Starbucks v Buffalu ve státě New York si připsali významné prvenství. Jako vůbec prvním z více než osmi tisíc poboček po celých Spojených státech se jim podařilo odhlasovat si založení odborů. Nyní mohou začít vyjednávat o vyšších platech, benefitech a lepších pracovních podmínkách. „Stávky a vítězství odborů mohou být velmi inspirativní,“ říká Johnnie Kallas působící na Cornellově univerzitě, podle nějž by zaměstnanci Starbucks mohli vzhledem k věhlasu řetězce inspirovat k podobným krokům ostatní zaměstnance po celé zemi: „Viděli jsme to během učitelských stávek v roce 2018. Začaly v Západní Virginii a rychle se rozšířily do Severní Karolíny, Arizony, Oklahomy a ostatních států.“
Podle Kallase, projektového ředitele databáze odborových aktivit, je vzhledem k nedostatečnému množství dat obtížné odhadnout, jak moc jsou nyní náborové a protestní akce odborů ve Spojených státech rozšířené. Zatímco statistický úřad zaznamenal za listopad pouze 13 stávek, Kallas jich napočítal 243. Úřad do své databáze totiž nezahrnuje stávky, které mají méně než tisíc účastníků. Letošní několikaměsíční stávka více než sedmi set zdravotnických sester v Massachusetts tak například v databázi chybí.
Od sedmdesátých let počty velkých stávek, jež úřad dokumentuje, konstantně klesají. Především proto, že ve Spojených státech je zakládání odborů velice komplikovaný proces. V loňském roce došlo ale k nárůstu členů odborů o 11 procent. Hovoří se o tom, že pandemie dovedla spousty Američanů k přehodnocení svého vztahu k práci, díky čemuž se podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění Gallup odbory těší největší přízni od roku 1965. Větší odborářské akce jako u firem John Deere a Kellogg’s rovněž dostaly otázku práv zaměstnanců do popředí zájmu.
Sledované byly rovněž i neúspěšné odborové snahy v Amazonu v Alabamě. Přestože pro založení odborů nakonec nehlasoval dostatečný počet lidí, organizátoři už teď plánují druhé kolo hlasování, protože úřad National Labor Relations Board rozhodl, že vedení Amazonu vyvíjelo na zaměstnance nátlak, aby se k odborům nepřipojili. „Od sedmdesátých let se společnosti stále častěji zapojovaly do nekalých praktik v podobě propouštění náborářů, pořádání povinných protiodborových schůzí a najímání náhradních pracovníků během stávek,“ říká Shelly Steward z iniciativy Future of Work: „Po celou druhou polovinu 20. století zvýhodňovalo pracovní právo zaměstnavatele místo zaměstnanců.“
V současnosti se v Senátu projednává zákon PRO (Protecting the Right to Organize), jenž by měl organizování odborů v lecčem usnadnit. Měl by zároveň také zavést přísnější postihy pro zaměstnavatele, kteří by chtěli snahy zaměstnanců mařit. Rovněž by umožnil pracovníkům v zakázkové ekonomice (gig economy) a pracujícím na smlouvu, aby se mohli organizovat společně s klasickými zaměstnanci.
Úspěch zaměstnanců Starbucks může k zakládání odborů přivést i zaměstnance v sektorech, pro něž nejsou odbory typické. „Odbory jsem si vždycky spojovala s učiteli, zdravotními sestrami nebo stavebními dělníky,“ říká jedna z buffalských baristek Casey Moore. „Nejdřív jsem si říkala: ,Vážně, odbory pro baristy?‘, ale čím víc jsem se o tom dozvídala, tím víc jsem si říkala: ,Proč ne?‘ Není žádný důvod, proč by baristé neměli mít stejné výhody jako jiní zaměstnanci.“