Texas stojí v čele tažení konzervativní Ameriky proti potratům

Před několika měsíci prosadila Republikánská strana v Texasu drakonický protipotratový zákon. V čem je ojedinělý? A zvoní legálním interrupcím v USA skutečně hrana?

Už více než sto dní jsou v Texasu, druhém nejlidnatějším státě USA, nelegální potraty po zhruba šestém týdnu těhotenství. To znamená v době, kdy většina žen ještě často o svém těhotenství ani neví. Výjimky neexistují ani pro případy incestu či znásilnění, čímž nejtvrdší protipotratový zákon za posledních padesát let prakticky nutí ženy k těhotenství a k porodu. Nejvyšší soud Spojených států na začátku prosince zákon ani při druhé příležitosti nezrušil, ani nepozastavil jeho platnost, a to přesto, že právo na potrat je chráněno (byť čím dál tím méně) precedenty Roe vs. Wade z roku 1973 a Planned Parenthood vs. Casey z roku 1992. Soud však alespoň umožnil budoucí napadnutí texaského protipotratového zákona. Ten je přitom svým nastavením a krutostí záměrně zcela výjimečný.

Potírání potratů jako soutěž

V Texasu totiž zákonodárci ve spolupráciprotipotratovými organizacemi sepsali zákon, který opravňuje běžné občany žalovat jak poskytovatele potratů, tak i osoby, které jakýmkoli způsobem dosažení potratu napomáhají – tím se myslí rodiče či přátelé žen, které usilují o potrat, ale dokonce třeba i řidič taxíku, který by je zavezl k potratové klinice. Zákon zároveň stanovuje finanční „odměnu“ v hodnotě deseti tisíc dolarů (přes dvě stě tisíc korun) pro žalující stranu a zaplacení soudních výloh.

Vše připomíná dobu před rokem 1973, kdy podle odborníků končilo 20–25 procent těhotenství potratem, přičemž kvůli tomu každoročně přicházelo o život zhruba dvě stě žen.

Tím vším zákon zásadně mění dosavadní podobu boje o zákaz potratů v USA. Zatímco v minulosti nesl za vymáhání zákazu potratů zodpovědnost úředník, politik či instituce, nový zákon tuto odpovědnost přenáší na občany, čímž znesnadňuje kritikům napadnout zákon u Nejvyššího soudu. Zároveň finančně pobízí odpůrce potratů, aby hromadně žalovali zdravotnická střediska, a napomáhá tak vytvářet atmosféru vigilantismu, pomstychtivosti vůči zdravotníkům provádějícím ukončení těhotenství. Jen v letech 1977–88 zažily Spojené státy epidemii násilí vůči potratovým klinikám – 110 případů žhářství či bombových útoků – a známé jsou starší i nedávné případy vražd lékařů či recepčních ze zdravotních zařízení poskytujících potraty. Kritici texaského zákona se obávají návratu podobného násilí.

Zároveň bude mít zákon vliv na zdraví žen v reprodukčním věku, kterých v Texasu žije na šest až sedm milionů. Kliniky budou nuceny zavřít, což především pro chudé ženy a ženy z etnických menšin, tedy Hispánky a Afroameričanky, představuje zásadní omezení přístupu ke gynekologické péči. Mnoho klinik poskytujících potraty totiž poskytuje zdarma či za nízký poplatek také různé screeningy, gynekologické prohlídky, těhotenskou péči a antikoncepci. Ženy z nízkopříjmových skupin si v Texasu i jinde v USA nemohou dovolit platit zdravotní pojištění a většinou pracují v odvětvích, kde zaměstnavatelé pojištění neposkytují. I proto až 25 procent texaských žen v reprodukčním věku pojištění nemá a obrovský počet jich žije v takzvaných antikoncepčních pouštích. Potraty na běžných klinikách přitom stojí průměrně 575 dolarů v prvním trimestru, 850 dolarů v druhém.

Potrat jinde, nebo jinak?

Kvůli kriminalizaci potratů se tak ženy vydávají na kliniky do okolních států jako Oklahoma či Louisiana, které nápor klientek z Texasu už teď nezvládají. Případně se zejména chudé ženy, které se z finančních a časových důvodů nemohou jen tak vydat na několik set kilometrů dlouhou cestu, uchýlí k domácím, a tedy zdraví ohrožujícím potratům. To vše připomíná dobu před rokem 1973, kdy podle odborníků končilo 20–25 procent těhotenství potratem, přičemž kvůli tomu každoročně přicházelo o život zhruba dvě stě žen. Potraty byly od konce šedesátých let povolené jen v několika málo státech a stát New York byl od roku 1971 jediným, kde mohly interrupci podstoupit i ženy z jiných částí země.

Aby toho nebylo málo, v Texasu začal na počátku prosince platit také nový zákon omezující chemické metody ukončení těhotenství, tedy omezující předepisování, nákup a užívání léků vyvolávajících potrat. Jedná se přitom o nejčastější metodu ukončení těhotenství v Texasu, k níž se navíc mnohem více žen odhodlalo právě po vstoupení nového protipotratového zákona v platnost. Právě na léky odkazovalo množství článků a rad odborníků jako na způsob, jak drakonická omezení obejít. Ale i tomu je nyní konec.

Nejasná budoucnost

Texas tak s přispěním vlivných konzervativních organizací, mecenášů a prezidentem Trumpem dosazených soudců stojí na prahu možného konce precedentu Roe vs. Wade, o nějž usilují od roku 1973 – úspěchem je samotný fakt, že tak tvrdý protipotratový zákon v Texasu už čtvrt roku bez omezení platí a dál se svolením Nejvyššího soudu platit může. Soudce Brett Kavanaugh během nedávného slyšení například cynicky prohlásil, že Nejvyšší soud v minulosti zrušil zásadní precedenty v otázce rasové segregace škol, a tak má právo zrušit i precedent týkající se práva na potrat. Koneckonců podle něj ústava není ani pro potraty, ani proti nim. Soudkyně Amy Coney Barrett se zase nechala slyšet, že těhotné ženy, které si nechtějí dítě nechat, jej vždy mohou nabídnout k adopci, takže jim omezení přístupu k potratům nemůže nijak zvlášť ovlivnit život a kariéru.

Otázkou zůstává, co přesně může potenciální konec precedentu znamenat. Někteří komentátoři například varují, že by se jednalo pouze o první krok v postupném zrušení precedentů chránících homosexuální styk, sňatky stejnopohlavních párů či prodej antikoncepce. Jiní předpokládají, že zrušení Roe vs. Wade by umožnilo jednotlivým státům nastavení vlastních pravidel – což je řešení, které konzervativní soudci Nejvyššího soudu dlouhodobě zmiňují jakožto nejvhodnější a k němuž nejspíše v příštím roce nakonec dospějí. Ostatně jen v letošním roce státy vedené republikány prosadily nejvyšší počet nových omezení potratů v historii, na dvacet šest států pak má přichystáno protipotratové zákony, které automaticky vejdou v platnost, pokud Nejvyšší soud rozhodne o zrušení precedentů.

Kam však taková pravidla v kontextu inovativního texaského zákona zajdou? Budou konzervativní státy postihovat vycestování za potratem přes hranice nebo provedení potratu texaským lékařem v jiném státě? Ať už Nejvyšší soud a konzervativní státy omezí potraty jakkoli, je zřejmé, že mnohé americké ženy se octnou v situaci, kterou obhájci interrupcí označují za takzvanou potratovou pustinu.

Autor je amerikanista.

 

Čtěte dále