Foto Czeva, CC BY-SA 3.0
Odborový svaz státních orgánů a organizací oznámil, že od začátku května vyhlašuje stávkovou pohotovost v rámci Úřadu práce ČR. Co bylo důvodem pro tento krok?
Především musím upřesnit, že stávkovou pohotovost nevyhlásil odborový svaz, ale odborové organizace sdružené v Podnikovém výboru při Úřadu práce ČR. Odborový svaz státních orgánů a organizací pouze o tomto kroku informoval sdělovací prostředky. Vyhlášení stávkové pohotovosti nebylo okamžité rozhodnutí, byl to několikatýdenní proces diskuzí mezi odboráři z Úřadu práce.
Důvodů je několik. Především je to neutěšená situace na tomto služebním úřadu, kde za poslední měsíce přibylo několik nových agend, které se musí zúřadovat v přesně daných termínech a za stávajícího počtu zaměstnanců. Nejdříve museli zaměstnanci ÚP kontaktovat občany, kteří po krachu dodavatelů energií zůstali u dodavatele poslední instance. Velmi narostl počet žádostí o sociální dávky mimořádné okamžité pomoci, a to kvůli stoupajícím cenám energií a vysoké inflaci. Narůstají též žádosti o příspěvky na bydlení či dávky hmotné nouze. Po zvýšení částek životního a existenčního minima navíc musí zaměstnanci přepočítávat velké množství stávajících dávek. A v neposlední řadě v souvislosti s válkou na Ukrajině přibylo vyplácení humanitárního příspěvku a příspěvku na ubytování. A toto musí zaměstnanci zvládat v době, kdy vláda rozhodla o zmrazení platů druhým rokem v řadě. Vláda si u zaměstnanců úřadů práce objednává plnění nových a nových agend, ale nechce je za to adekvátně zaplatit.
V dopise, ve kterém jste ministra práce a sociálních věcí upozorňovali na kritickou situaci na Úřadu práce, uvádíte, že hrozí odliv zkušených a kvalitních pracovníků. V rétorice současné vlády se však o státních úřednících mluví jako o zátěži pro rozpočet, často padá argument, že je úředníků mnoho. Jaké jsou vlastně jejich počty a co by snížení stavů přineslo z hlediska akceschopnosti Úřadu práce?
V České republice jsme si již zvykli, že politici dehonestují práci úředníků. Myslím si, že u některých občanů je díky tomu vnímáno slovo „úředník“ jako sprosté slovo. Bohužel celá řada sdělovacích prostředků tento jev ještě přiživuje a vykopávají tím stále větší příkopy mezi občany a zaměstnanci úřadů. Stačí si připomenout nedávné vyjádření předsedkyně TOP 09 o platech zaměstnanců státu či reakci exministra financí Kalouska na jeho twitterovém profilu k vyhlášení stávkové pohotovosti. Tomu odpovídají i nereálné představy o tom, kolik úředníků vlastně je. I když se mluví o půl milionu státních zaměstnanců, jsou v těchto číslech zařazeni i učitelé, někteří zdravotníci, hasiči, policisté atd. Státních úředníků je pouze okolo 70 tisíc.
Vláda si u zaměstnanců úřadů práce objednává plnění nových a nových agend, ale nechce je za to adekvátně zaplatit.
V dopise adresovaném premiérovi a ministrovi práce a sociálních věcí jsme se snažili poukázat na opravdu kritickou situaci na ÚP ČR. Není tajemstvím, že na tomto služebním úřadě dochází k poměrně velké fluktuaci pracovníků, především na kontaktních pracovištích. Dochází tam ke zvýšené nemocnosti zaměstnanců kvůli jejich pracovnímu nasazení, psychickému rozpoložení a u mnohých i díky „vyhořelosti“. A toto vše, včetně odměňování, má za následek odliv zkušených a kvalitních pracovníků. A to nemluvím o tom, že zaměstnanci ÚP „stárnou“ a mladí se do státní služby nehlásí – což platí o české státní službě obecně.
Úředníci a úřednice na Úřadu práce spadají do osmé a deváté platové třídy. To znamená, že nástupní plat je jen něco málo vyšší než minimální mzda. Jaké vzdělání a schopnosti takoví lidé musí mít, aby tuto práci dostali? A jak se do jejich práce promítá současné zmrazení platů?
Noví zaměstnanci, a především zaměstnankyně ÚP, kteří budou vykonávat zmíněné agendy, nastupují po škole za asi 18 až 19 tisíc korun hrubého. Plat zaměstnanců po několikaleté praxi se pohybuje mezi 22 a 25 tisíci hrubého. Zaměstnankyně a zaměstnanci musí mít v těchto platových třídách minimálně středoškolské vzdělání ukončené maturitou. Aby se stali opravdovými odborníky, trvá zapracování těchto zaměstnanců dle vykonávané agendy od tří do pěti let. Bohužel i na tyto zaměstnance dopadá vysoká inflace a zdražování energií a dalších služeb, což má za následek, že čím dál častěji sami žádají o sociální dávky, které jinak profesionálně administrují. Dalším důvodem je zmrazení jejich platů již druhý rok za sebou. To má za následek propad jejich reálných platů a snížení životní úrovně jejich rodin. Zde by měla zaznít jasná otázka: je tento stav ze strany státu a vlády vůči zaměstnancům důstojný?
Málo se mluví o tom, že je práce na úřadech práce vyčerpávající psychicky. Jak ve své reportáži pro Alarm dokládá Pavel Šplíchal, pracovníci a pracovnice za přepážkami se setkávají s řadou vypjatých momentů. Na co si lidé v odborech nejvíce stěžují?
Bohužel máte pravdu. Práce na ÚP je nejen psychicky náročná, ale mnohdy i nebezpečná. Arogance, agresivita, verbální útoky, ale i fyzické napadení úředníka jsou poměrně časté. Asi nikdo z nás nezapomněl na zastřelení úřednice právě na jednom pražském úřadu práce. Já osobně i odbory jako takové jsme mnohokrát vyzvali politickou reprezentaci, aby bezpečnost úředníků řešila. Poskytnutím právní pomoci nebo psychologickou pomocí napadeným zaměstnancům by to mělo začít a skončit přehodnocením organizace práce na pracovištích včetně využití technických prostředků zabraňujícím takovým to atakům nebo je alespoň eliminujícím. Musím konstatovat, že minulá vláda na tento požadavek rezignovala a této vládě budeme muset náš požadavek opět připomenout. Je také férové říct, že bezpečnost úředníků je problém i na jiných úřadech jak státní, tak veřejné správy, tedy samosprávy.
Jak vzrostla agenda úřadů s příchodem ukrajinských uprchlíků?
Zodpovězení této otázky mně nepřísluší, bylo by z mé strany nekorektní odpovídat, protože nemám v této věci žádná relevantní data. I mě by tato data zajímala. Nicméně, stačilo se v minulých týdnech podívat před kontaktní pracoviště úřadů práce, a občan si mohl udělat obrázek o obrovském nárůstu práce zaměstnanců ÚP při pohledu na zástupy ukrajinských uprchlíků. Mám též neutěšené zprávy, že aplikace, které mají s touto agendou pomoci, příliš dobře nefungují. A to, že zaměstnanci běžně pracovali a někdy doposud pracují od šesti hodin ráno do 18 hodin večer, aby stihli všechny agendy zákonně vyřídit, je neoddiskutovatelný fakt. A mnozí bez proplacení přesčasů!
Jaké další problémy se nyní objevují v oblasti dávkového systému a jaký je momentální objem práce zaměstnanců Úřadu práce?
Asi úplně neodpovím na otázku, ale přidám další postřeh z pracovišť ÚP ČR. Zaměstnanci, kteří mají své agendy a odbavují denně stovky lidí, pracují s vypětím všech sil, protože se navýšila a změnila agenda např. pěstounských dávek, příspěvku na bydlení, příspěvku na péči atd. Jak jsem již zmínil, celé řadě z nich žádné přesčasové hodiny proplaceny nebyly. Velmi se dnes hovoří o digitalizaci a možnosti veřejnosti posílat na ÚP vše elektronicky. Tato elektronizace má ulehčit a zefektivní činnost úřadů. Ale… Problém je takový, že na to momentálně ÚP nemá uzpůsobenou techniku a také má hodně klientů, kteří nedokáží sami vyplnit formuláře. A to nemluvím o počítačové gramotnosti včetně možnosti připojení na internet. Podle informací, které z Úřadu práce máme, bohužel v poslední době přestává fungovat i stávající aplikace pro výplatu dávek hmotné nouze, ve které se nově zpracovává i humanitární dávka. Počty žádostí jsou tak vysoké, že aplikace přestává tento nápor zvládat, a některé úkony je potřeba provádět až po pracovní době. Ministerstvo na to bylo upozorněno, ale problém nevyřešilo. Přitom zaměstnavatel je povinen zajistit fungující pracovní vybavení.
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka se brání tím, že se zaměstnancům vyplácejí odměny. Jaká je jejich výše? Jsou dostačující?
Ano, musím potvrdit, že v březnu dostali zaměstnanci na kontaktních pracovištích v souvislosti s ukrajinskou krizí odměny. Dle odpovědi ministra práce a sociálních věcí na můj dopis prý byly vyplaceny více než 4,5 tisíci zaměstnanců ÚP mimořádné odměny dosahující v průměru 15 tisíc korun. Prosím, berme, že se jedná o průměrnou odměnu. Mám informace, že někteří dostali jenom tři nebo čtyři tisíce. To není přiměřená odměna, navíc když máme zprávy o neproplácení přesčasů. Pan ministr Jurečka mi zároveň v odpovědi sdělil, že pokud se situace na Ukrajině nezklidní a do Česka budou přicházet další uprchlíci, je MPSV připraveno tento krok opakovat.
MPSV ohlásilo, že s vámi bude nyní vyjednávat. S jakými cíli do debat s ministrem práce vaše odbory jdou? Co považujete za minimum pro zrušení stávkové pohotovosti?
Především si myslím, že je potřeba primárně projednat to, co ÚP ČR a jeho zaměstnance momentálně trápí. Vedle toho, jak by se měl technicko-organizačně zvládnout výkon všech agend, je třeba se bavit i o personálních věcech, jako je proplácení přesčasů, nábor nových zaměstnanců apod. A sekundárně – a to je především parketa Odborového svazu státních orgánů a organizací ve spolupráci s ČMKOS – je třeba co nejdříve zahájit jednání o valorizaci platů ve veřejném sektoru ještě pro tento rok tak, aby se eliminoval propad reálných platů zaměstnancům ve veřejných službách a ve správě, tedy i zaměstnancům a zaměstnankyním úřadů práce. A s tím je spojené nastartování vyjednávání s vládní stranou o růstu platů v roce 2023.
Předseda vlády stále hovoří o sociálním smíru. Ale sociální dialog je o hledání společných průsečíků názorů těchto stran, odborů a vlády, a především o hledání kompromisu. Letošní sociální dialog o navýšení platů se však omezil na sdělení vlády, že v této složité rozpočtové situaci zkrátka nelze zaměstnancům ve veřejné sféře přidat. Ale tito zaměstnanci nejsou zodpovědní za růst energií, služeb, za tak vysokou inflaci. A přitom jsou prakticky jediní, kdo tuto krizi odnáší!