Foto Safran, Wikimedia Commons CC0 1.0
Bývaly časy, kdy nejen Brno ovládaly koalice občanských a sociálních demokratů. Jen skuteční znalci dokázali říct, kdo je z jaké strany nebo čím se snad tyto dvě strany přesně liší. Politici spolu seděli na radnici, v dozorčích radách i v hospodách. Vše se řídilo tehdy populárním heslem, že chodníky nejsou levicové ani pravicové, a tak na teoreticky nesourodém spojení levice a pravice nezáleželo. Podstatné bylo, že z veřejných zakázek se „zprostředkovateli“ musí odvést 10 procent. Ideový kočkopes se odráží také v současném charakteru města, které postrádá smysl.
Slušní lidé tak dlouhodobě vzbuzují spíše posměch či lítost. Není úplně jasné, nakolik jsou sami obětí nešťastných životních okolností a zanedbané školní docházky.
Na tuto tradici nejspíš navazují teoreticky absolutní nepřátelé v podobě komunistů a pravicových extremistů, které vede lokální bitkař Zdeněk Gauny Pernica. Ani jedno ze sdružení se o žádnou reálnou ideologii neopírá. Komunisté jsou komunisty pouze dle jména, zatímco reálnou politiku nemají v lepším případě žádnou a nejpřekvapivější asi je, že stále v jakési formě existují. Nakonec i chodník je víc levicový nebo sociálně citlivý než čeští komunisté, ty brněnské nevyjímaje. Vždyť jejich současný šéf Martin Říha, který vstoupil do koalice s Pernicou, pracoval šest let jako vykonavatel soudního exekutora.
Gaunyho Slušné lidi pak spojuje především obecná členská negramotnost, která je k neonacismu táhne spíše implicitně, kdy prostě následují své srdce. V minulosti v Brně prosluli nejvíce tím, že jednou naháněli po městě tehdejšího politika Matěje Hollana nebo šli do divadla. Pernica své politické ambice poprvé ukázal v roce 2016, kdy kandidoval v krajských volbách za neúspěšné uskupení pravicového radikála z devadesátých let, Miroslava Sládka. Minulý rok kandidoval do poslanecké sněmovny za Trikoloru na kandidátce spolu s obskurním právníkem Zdeňkem Koudelkou.
Slušní lidé pod dohledem soudů a policie
Slušní lidé jsou natolik slušní, že se jim nepodařilo dát dohromady výroční zprávy o svém financování, a činnost hnutí tak letos v březnu pozastavil Nejvyšší správní soud. Což znamená, že by nemohli letos v komunálních volbách samostatně kandidovat. Asi nelze čekat, že by se partě okolo Pernici podařilo dát dohromady text a čísla, která by dokázala vysvětlit okolnosti jejich existence.
V předminulém roce se Pernica dostal do hledáčku policie, když se ptal na fotomontáži se samopalem, kolik dostane rublů za politiky v pozadí. Těmi byli pražský primátor Zdeněk Hřib nebo starosta jisté vesnice, Pavel Novotný.
O pár let dříve se hnutí chtělo soudit s Ministerstvem vnitra, protože ho zařadilo na seznam extremistických organizací. Ve zprávě uvedlo, že základ hnutí tvoří osoby s chuligánskou a neonacistickou minulostí. Hnutí je totiž provázáno s tzv. Johny Kentus Gangem, který v Brně řádil zvláště na přelomu milénia, kdy neonacisté a hooligans útočili na kohokoli, kdo vypadal trochu odlišně a šel večer sám po ulici. K nim patřil právě Pernica. Skupina se z letargie probrala v roce 2015. Tehdy vyhrožovala kavárně Tři ocásci kvůli jejím postojům k přijímání uprchlíků.
Pernica a spol. podali na ministerstvo žalobu, nicméně ani přes opakovanou výzvu soudu se jim nepodařilo zaplatit soudní poplatek. Tím celý případ skončil. Slušní lidé tak dlouhodobě vzbuzují spíše posměch či lítost. Není úplně jasné, nakolik jsou sami obětí nešťastných životních okolností a zanedbané školní docházky.
Slušní lidé jdou do divadla
Ministerstvo vnitra zařazením extremistů mezi extrémisty reagovalo na několik akcí hnutí, jako bylo například vystoupení hnutí proti Pouti smíření v roce 2017. Jednalo se o akci, která připomínala vyhnání Němců stejně jako Židů z města Brna. Podle Slušných lidí se jednalo o vlastizrádnou akci. Stejný názor tehdy měli komunisté a jsou to nejspíš tyto „kulturní“ spory, které do jedné koalice přivádějí neonacisty, komunisty nebo Zemanovce.
Nejslavnější akcí Slušných lidí byla jednoznačně návštěva divadla, kdy tato partička nakráčela v roce 2018 na jeviště, aby přerušila představení Naše násilí a vaše násilí. Za tuto akci dostali zúčastnění celkovou pokutu ve výši 126 tisíc korun, z níž většina byla promlčena, protože město Brno nezvládlo včas vyřešit podaný odpor. Přerušení divadla neonacisty tehdy ocenil také kardinál Duka.
Zatímco o eskapádách Slušných lidí by šlo psát ještě dlouho, o dalších třech členech nové koalice s názvem Restart pro Brno toho příliš říct nelze. Vedle dlouhodobě irelevantních Zemanovců – kteří mimochodem ve Znojmě vstoupili do koalice s ČSSD a KSČM – je to náhodné uskupení nezávislých, které vede Petr Hudlík. Tento bývalý starosta městské části Starý Lískovec proslul soudními spory, nepravomocným odsouzením za napadení svého následovníka v pozici starosty, Vladana Krásného, sérií trestních oznámení nebo šikanou radnice v podobě vyžadování fotokopie všech existujících písemností. Hudlík v minulosti kandidoval třeba za Suverenitu Jany Bobošíkové. V současnosti se dle svého Facebooku věnuje především tématům porušování svých lidských práv a uzení masa. Předseda brněnských komunistů k této koalici řekl: „Já lidi nerozděluji podle ideologie, ale podle toho, co dělají.“ Sám je v čele strany, která je v Brně třicet let buď opozici, nebo vůbec nikde a reálně nedělá vůbec nic.
Restart pro Brno je vlastně příhodně zvolený název. Tak nějak shrnuje současnou situaci města před nadcházejícími volbami, kdy vládnoucí strany neohrožuje vůbec nikdo, protože opozice nemá čas a uplynulé čtyři roky v podstatě prospala. Největším vzrušením je tak tento bizarní slepenec.
Autor je redaktorem Alarmu.