Foto Yuhan Du, Unsplash, CC0 1.0
Vedoucí místa v politice i v byznysu jsou ve Spojených státech disproporčně obsazeny absolventy hrstky elitních soukromých univerzit. Studie trojice autorů z Harvardovy a Brownovy univerzity se proto detailně podívala na to, co přesně rozhoduje o přijetí na tyto školy z Ivy League plus MIT, Stanford, Duke a Chicago. Porovnali data o přijetí, výsledky testů a příjmy rodičů za období od roku 1999 do roku 2015.
Z porovnání vyplývá, že děti z procenta nejbohatších rodin mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou přijaty na jednu z dvanácti předních univerzit než děti, které příslušejí ke střední třídě a dosáhly stejných výsledků testů. Klíčové faktory zvýhodňující studenty z bohatých rodin jsou tři: školy preferují potomky svých absolventů, absolventy soukromých středních škol a nabírají také přednostně atlety, kteří častěji pochází z bohatších rodin. Studie rovněž porovnávala složení přijatých uchazečů a uchazeček na předních veřejných školách, kde žádné zvýhodnění ani speciální pravidla pro bohaté děti nenašla.
Absolvování jedné z dvanácti soukromých škol přitom výrazně zvyšuje šance, že se člověk dostane mezi nejvyšší příjmové procento nebo že bude pracovat pro prestižní firmu. Tyto školy navštěvuje méně než půl procenta studujících, ale ti pak tvoří deset procent ředitelů 500 největších amerických korporací, čtvrtinu amerických senátorů nebo tři čtvrtiny soudcovstva amerického Nejvyššího soudu.
Autoři proto docházejí k závěru, že tyto výběrové soukromé univerzity posilují přetrvávání socioekonomických privilegií napříč generacemi. Změnou přijímacího řízení a jeho demokratizací by mohly proměnit složení amerických elit.
The New York Times ke studii konstatoval, že být velmi bohatý je samo o sobě kvalifikací pro přijetí. Ekonomka Susan Dynarski z Harvardovy univerzity, která přezkoumávala data studie, pak pro deník konstatovala, že tyto univerzity nepřijímají uchazeče z chudších rodin prostě proto, že je nechtějí.
Na konci června americký Nejvyšší soud ovládaný konzervativci zrušil pozitivní diskriminaci, v jejímž rámci dostávali na univerzitách přednost studenti rasových a etnických menšin. Pozitivní diskriminace děti bohatých rodičů z převážně bílé majority nejspíš soud trápit nebude.