Foto Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 4.0 DEED
Miliardář a investor Jan Barta nemá strach ze sociální demokracie, ale má strach o sociální demokracii. Aby se jí vedlo lépe, věnoval jí tři miliony korun. Podle českých zákonů víc peněz jeden člověk ročně přispět politické straně ani nemůže. Těžko říct, co je na tom, že SOCDEM má zachránit miliardář, nejsmutnější. Že by současná sociální demokracie v Česku vyvolávala strach spekulantů, miliardářů a obecně držitelů a zástupců velkého kapitálu se skutečně říct nedá. Paradoxně by v Česku naopak část nejbohatších a jejich politických představitelů trošku (ne moc) té sociální demokracie v politice uvítala, aby posílila demokratický tábor. Časy, kdy za populisty a uchvatitele, proti kterým se musí mobilizovat všichni slušní lidé, byli považováni sami sociální demokraté, jsou nejspíš nenávratně pryč.
Proti Babišovi
Investor Barta nebyl první z nelevicových kruhů, kdo vyjádřil lítost nad nepřítomností sociální demokracie ve sněmovně. Už před ním se několik pravicových a středopravých politiků a komentátorů vyjádřilo podobně. Od případného posílení sociální demokracie si Barta a podobně smýšlející totiž slibují především přilákání nespokojenců, kteří klasické pravicové strany zkrátka volit nikdy nebudou a podporují SPD nebo ANO.
Je smutné, když má sociální demokracie jako deklarovaná strana obyčejných a neprivilegovaných lidí zachraňovat českým miliardářům demokracii.
Barta podle dostupných informací přispívá talentovaným chudým dětem a podílí se na financování několika neziskovek v sociální oblasti. Nějaký smysl pro přerozdělování, zdá se, respektuje a chápe, že chudoba je strukturální problém. Přesto, sociální demokracie jako kombinace investičního a neziskového projektu jednoho miliardáře je bizarní a pro stranu samotnou nedůstojná. Jako „projekt“ přitom svoji levicovou misi označil sám Barta krátce po zvolení Petra Pavla.
Jan Barta podpořil Petra Pavla v prezidentské kandidatuře proti Andreji Babišovi a stejně tak finančně podpořil dvě koalice kandidující proti ANO ve volbách do poslanecké sněmovny. A stejnou úlohu, tedy pomoc české demokracii proti autoritářským a populistickým uchvatitelům, nyní přiřkl i sociálním demokratům. Myšlenka to je logická. Koneckonců Bartu za jeho předchozí dar, tedy půl milionu pro sociálnědemokratický think tank MDA, pochválil i pravicový komentátor Miloš Čermák, podle kterého by nějaká sedmi až deseti procentní SOCDEM sněmovně slušela. Proti Babišovi a SPD, pochopitelně.
Zachránit demokracii
Samozřejmě, teoreticky nic nebrání miliardářům přijmout myšlenku sociálně demokratické společnosti za svou. To ale není Bartův případ a naštěstí si na nic podobného ani nehraje. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se sám definoval jako středově a liberálně smýšlející člověk, v kontextu jeho intenzivní práce na kampani Petra Pavla a jeho výroků o potřebě levicové strany mu nejspíš nejvíce leží na srdci prozápadní směřování země.
Je smutné, když má sociální demokracie jako deklarovaná strana obyčejných a neprivilegovaných lidí zachraňovat českým miliardářům demokracii. Jenže v našem regionu se sociální demokracii v posledních letech nedaří a tato strana upadá i v dalších evropských zemích. Relativně úspěšná polská Nová levice, sdružující tři politické subjekty, zaujala místo po boku Občanské platformy a Třetí cesty proti autoritářskému ultrakonzervativnímu Právu a spravedlnosti. Nedá se předpokládat, že by česká sociální demokracie měla v nejbližší době hrát v české politice výrazně větší roli než Nová levice v té polské. V tom je bohužel Bartův odhad nejspíš přesný.
Jan Barta do české politiky poprvé výrazně promluvil, když v roce 2020 sliboval peníze tehdejším opozičním stranám, pokud se spojí do protibabišovských koalic. Jeho další zářez, tedy podíl na kampani Petra Pavla, byl o poznání sofistikovanější. Jen z toho, co Barta pustil do médií, je zjevné, že šlo, co se týče cílení, komunikace a marketingu o profesionální práci a že to byl možná tentokrát Babišův tým, kdo byl překvapeným amatérem, který dokáže jen opožděně reagovat na protivníkovu agendu a vlastní sdělení pouze fachidiotsky překlápí na billboardy.
Teď si Barta spočítal, že k přečíslení dvojice ANO, SPD bude v příštích volbách potřebovat kromě stran stávající koalice i sociální demokracii nebo jiný subjekt, který dokáže nalákat Babišovy voliče. Nic přitom není vzdálenější sociálnědemokratickému ideálu než miliardář, který spolu se svými kolegy z finančnických kruhů rozkresluje mapu české politiky a podle potřeby hází miliony tak, aby ji formoval podle svých priorit. V tomto duchu budou Bartovy tři miliony velmi snadnou Babišovou zbraní proti sociální demokracii. Jak chcete argumentovat proti miliardářům, když vás jiný platí? Ačkoliv Bartova úvaha o potenciálních voličích je nejspíš správná, pověst politické korupce nakonec může voliče spíš znechutit než nalákat k novému projektu. Jednou z podivných Babišových deviz bylo vždy to, že si kmotra dělá sám.
Autor je redaktor Alarmu.