Foto Irisoptical, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED
„Přestaňte spolupracovat a obchodovat se zbrojaři, kteří dodávají zbraně Izraeli. Přestaňte z Izraele přijímat finance na výzkum u projektů, které napomáhají izraelským vojenským aktivitám. Přestaňte investovat peníze univerzity za pomoci fondů a bankéřů, kteří investují do izraelských firem. Buďte otevřenější ohledně toho, které finance přicházejí z Izraele a na co jsou používány.“ To jsou vedle výzev k příměří v Gaze základní požadavky organizátorů protestů na více než sedmdesáti univerzitách napříč USA. Protesty probíhají primárně proto, aby poukázaly na spoluúčast americké vlády na tragédii v Gaze. Zároveň však existuje specifický důvod, proč protesty probíhají právě na amerických univerzitách: ty totiž mnohdy disponují obrovskými nadačními fondy v hodnotě i desítek miliard dolarů, které investují do různých komodit, projektů a firemních akcií. Často právě těch spojených s Izraelem.
Výhodné investice do Izraele
Epicentrem současných protestů je Kolumbijská univerzita v New Yorku. Jedná se nejen o člena prestižní „Břečťanové ligy“ elitních amerických univerzit, ale rovněž o největšího soukromého vlastníka půdy v New York City a nesmírně bohatou korporaci s rozsáhlým investičním portfoliem. Nadační fond univerzity v hodnotě přes 13,5 miliardy dolarů spravuje dceřiná společnost s názvem Columbia Investment Management Company. A univerzitu zase vede baronka Minouche Shafik, která významnou část své kariéry coby ekonomka strávila ve vedení Britské centrální banky, Světové banky či Mezinárodního měnového fondu. Je tak vhodnou osobou pro řízení entity, která navenek sice působí coby vzdělávací instituce, ale funguje coby korporace.
Vysoké výnosy z investic do zbrojařského a IT průmyslu v Izraeli vítězí nad odstřihnutím se od tragických událostí v Gaze.
Nadační fond je pro univerzitu klíčový. Ne nutně kvůli investicím do kampusu, vyučujících a studujících, protože na ně velké americké univerzity vynakládají v průměru jen asi pět procent financí ze svých nadačních fondů. Spíše jde o to, že nadační fondy zajišťují budoucnost univerzity, vytvářejí finanční polštář chránící instituci před ekonomickými krizemi, propadem počtu studujících apod. Fond typicky vzniká díky darům bohatých absolventů a mecenášů, přičemž univerzity alokují část darovaných peněz na projekt, který chtějí donoři podpořit, ale zbytek už univerzita investuje – někdy konzervativně, s částí zase riskuje. Univerzity zároveň těží z různých daňových úlev týkajících se investic.
Konkrétně nadační fond Kolumbijské univerzity má investice značně diverzifikované a pomáhá jí s nimi na Izrael napojená společnost BlackRock. Ve fondu lze nalézt akcie Amazonu a Googlu, přičemž obě společnosti mají významný podíl v IT projektech pro izraelskou vládu a armádu. Stejně tak univerzita vlastní akcie IT firem Cisco a Microsoftu, jehož služby samozřejmě využívá kdekdo, ale mezi důležitými uživateli jsou i izraelské úřady a ministerstvo obrany.
Zatímco zmiňované IT firmy patří mezi tradiční konzervativní investiční volby většiny investorů, investice do firem jako Lockheed Martin – tedy největší zbrojařské společnosti na světě – už logicky mezi studujícími vyvolávají nevoli. Společnost dlouhodobě spolupracuje s izraelskými zbrojařskými firmami, dodává Izraeli vojenskou techniku, má izraelskou odnož – a její akcie mají vysoký výnos. Právě u tohoto případu tak lze ukázat na propojení Kolumbijské univerzity s financováním izraelských vojenských aktivit proti Palestincům, o jejichž zastavení protestujícím na půdě univerzity jde.
Vedení Kolumbijské univerzity zastavení těchto investic odmítá. Tvrdí, že si od studujících nenechá nic diktovat, byť jiné univerzity na podobné podmínky smířlivě přistoupily. Zároveň je dnes spolupráce mezi americkou a izraelskou stranou v řadě odvětví (IT, zdravotnictví, zbrojařský a těžký průmysl) mnohem užší, než jak vypadala spolupráce s jihoafrickými firmami v 80. letech 20. století, kvůli níž na Kolumbijské univerzitě rovněž proběhly masivní protesty. Mimo to jsou současné investice mnohem výnosnější.
Lze neinvestovat do Izraele?
Kvůli nakládání s financemi v nadačních fondech probíhaly i dřívější protesty na mnoha amerických univerzitách. Přímo Kolumbijská univerzita byla v roce 1985 první velkou vysokou školou, která v reakci na protesty studujících ukončila investice v Jihoafrické republice. Její příklad následovala více než stovka dalších. Systém univerzit sloučených pod značkou University of California rovněž na popud studujících v roce 2020 ukončil miliardovou investici do firem vyrábějících a prodávajících fosilní paliva a peníze z fondu naopak převedl do projektů na výrobu čisté energie. V 80. letech podobně ukončil třímiliardové investice v Jihoafrické republice. Ale současné vedení nechce o izraelských investicích ani jednat a na protestující – podobně jako na Kolumbijské univerzitě – nechalo poslat policii.
Většina současných protestů nekončí násilným a zbytečným policejním zásahem jako ty na Kolumbijské univerzitě, v Texasu nebo na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Vedení desítek vysokých škol se s protestujícími domluvilo na podmínkách protestů a na některých dokonce vyšlo vstříc požadavkům na změnu typu investic či obnovení orgánů dohlížejících na správu investic univerzit. U Kolumbijské univerzity to však zatím vypadá, že správa penězi přetékajícího nadačního fondu zvítězí nad vyjednáváním a dialogem se studujícími platícími čtvrté nejvyšší školné v USA.
Vysoké výnosy z investic do zbrojařského a IT průmyslu v Izraeli vítězí nad odstřihnutím se od tragických událostí v Gaze. Jak píše významný historik Robin D. G. Kelley v otevřeném dopise vedení Kolumbijské univerzity: „Odsoudili vás vaši akademici, většina studujících a odborníci na lidská práva i lidskoprávní aktivisté po celém světě. Přivoláním policie proti protestujícím nechráníte nikoho – kromě mecenášů, členů dozorčí rady a svého nadačního fondu.“
Autor je amerikanista.