Dvouletá holčička z Hondurasu pláče, protože má strach. Celník prohledává její matku. Zanedlouho poté ji úřednice matce odebere. Autor snímku John Moore z agentury Getty vypověděl, že ačkoliv situaci na hraničních přechodech fotí mnoho let, nic takového dosud neviděl.
Černá obrazovka, vzlyk malých dětí, které španělsky volají svoje rodiče. Pláčou pomalu, tiše a dlouho. „Mami! Tati!“ Do toho se ozve dospělý mužský hlas. „Tady máme nějaký koncert nebo co? Ještě budeme potřebovat dirigenta,“ prohlásí celník na adresu plačících dětí pobaveně.
Tu zvukovou nahrávku pouští v USA s výjimkou protrumpovské Fox News všechny hlavní zpravodajské stanice pořád dokola. Je to tajný záznam, který dal novinářům serveru ProPublica někdo zevnitř detenčního zařízení, kde jsou plačící děti umístěny. Američtí celníci je odebrali rodičům poté, co s nimi nelegálně překročili mexicko-americkou hranici.
Trauma, které nic nespraví
Oddělování dětí od rodičů začalo před šesti týdny na pokyn ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse. V imigračním zákoně je to jako možnost uvedeno už od doby, kdy ho představil republikánský prezident George W. Bush, ale ani jeho, ani následná Obamova vláda to neprováděla. Rodiny nelegálních imigrantů a žadatelů o azyl dosud nikdo nerozděloval. Až nyní. Za necelé dva měsíce takto američtí celníci odebrali téměř dva tisíce dětí ve věku od půl roku do sedmnácti let.
Ze záběrů, které vláda poskytla, je vidět, že děti jsou umístěné v budovách bývalých supermarketů nebo tělocvičen po celých Spojených státech, posedávají na zemi a kolem nich jsou vysoké ploty, které připomínají obrovské klece. Děti spí na malých matracích, přikrývají se hliníkovými pokrývkami a od dozorců dostávají jídlo. Mají také k dispozici televizi, a dokonce je tam i vyučují angličtině. Přesto dětští psychologové, kteří jejich situaci komentují, upozorňují na to, že nic z toho dětem nepřebije trauma z odtržení od rodičů. „Děti jsou dezorientované, nevědí, co se děje, a nemají to nejdůležitější, co k životu potřebují, tedy přítomnost rodiče nebo blízkého člověka, se kterým se cítí v bezpečí,“ uvedla pro stanici CNN doktorka Coleen Kraft, prezidentka Americké pediatrické asociace, která pozorovala situaci v texaském imigračním táboře. „Nikdy jsem se necítila tak bezmocná. To, co tu na dětech pácháme, je bezesporu zločin.“
Rodiny nelegálních imigrantů a žadatelů o azyl dosud nikdo nerozděloval. Až nyní. Za necelé dva měsíce takto američtí celníci odebrali téměř dva tisíce dětí ve věku od půl roku do sedmnácti let.
Po tom, co v táboře viděla, zburcovala ještě další dvě významné lékařské organizace – Americkou psychiatrickou asociaci a Odbor amerických lékařů, a jménem 250 tisíc lékařů společně podaly veřejný protest Ministerstvu pro vnitřní bezpečnost, které odtrhávání dětí od rodičů nařizuje a nadále obhajuje.
Bezúspěšně. „Pokud nechcete, aby vám byly zabaveny děti, nepřekračujte hranice ilegálně,“ vzkázala šéfka ministerstva Kirstjen Nielsen (sama neamerického původu, tedy potomek imigrantů). „Máme oficiální místa pro vstup azylantů, jděte tam,“ doporučila lidem, kteří se na mexickou hranici dostávají po dlouhé a náročné trase ze zemí Střední Ameriky.
Když se zpravodajské štáby bezprostředně poté na místa oficiálních přechodů hranic rozjely, zjistily, proč si cizinci tak často vybírají nelegální vstup do země. Lidé tam leží ve frontě dlouhé dny, přičemž celníci tam vpustí do země v průměru jednoho člověka denně. O vodu, jídlo a pleny se starají charitativní organizace.
Proč americká vláda začala děti cizincům odebírat? Podle dokumentů, které zveřejnila stanice MSNBC, tím chtěla snížit počet rodin vstupujících do země. Po šesti týdnech ale počet vstupujících do země naopak stoupl, a to v průměru o pět až devět procent. Kritika, která se na Donalda Trumpa za toto opatření snesla, a to i od významných republikánů, jako je například jeho někdejší prezidentský soupeř Ted Cruz, mu odebrala zhruba třetinu podpory jeho republikánských voličů. Ti za ním podle ranních průzkumů stojí jen z 59 procent. To se může zdát jako vysoké číslo, ale o tom, kam se hýbou politické preference, vypovídá víc počet lidí, kteří oddělování dětí od rodičů neschvalují: mezi demokraty je to devadesát procent a ze všech lidí celkem jsou proti dvě třetiny. Vzhledem k pozornosti, které záběry osamělých, plačících dětí tématu získaly, lze v těchto dnech očekávat další dramatický vývoj.
Autorka je zvláštní zpravodajka MF Dnes v USA.