Bývalý kandidát na prezidenta, který stál v kampani v roce 2008 proti Baracku Obamovi, podlehl v sobotu 25. srpna mimořádně agresivnímu nádoru mozku. Podle vyjádření své rodiny se před několika dny rozhodl zanechat léčby. McCain je rozporuplná figura americké politiky. Zastánci tradičních republikánů v něm často spatřují ideální vzor a staví ho proti Donaldu Trumpovi. John McCain se totiž jevil jako velmi zásadový člověk, v Americe se o něm často mluví jako o válečném hrdinovi. Na podzim roku 1967 byl jako pilot sestřelen během mise ve Vietnamu a poté byl vězněn a mučen. Velkou odhodlanost a odvahu projevil, když ho chtěli severní Vietnamci propustit, jelikož se dozvěděli, že je synem vlivného admirála. McCain tehdy opakovaně propuštění odmítl, pokud nebudou propuštěni všichni američtí váleční zajatci. Tím své věznitele popudil natolik, že jej brutálně zmlátili, a dokonce mu vyrazili pár zubů. Poté byl rutinně mučen a strávil dva roky na samotce.
V opozici proti Trumpovi
John McCain ke konci života proslul jako velký kritik Donalda Trumpa. Vystupoval proti němu už od počátku jeho prezidentské kampaně v roce 2015, kdy vehementně kritizoval Trumpův populismus a xenofobii. V nedávné době kritizoval hlavně jeho údajné napojení na Rusko a velmi hlasitě upozorňoval na ruské zásahy do voleb. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Donald Trump se ozval během kampaně ve státe Iowa ještě v létě téhož roku, když v televizní debatě prohlásil, že McCaina sice podporoval v jeho prezidentské kampani v roce 2008, nicméně McCain tehdy prohrál a republikány zklamal. Nyní už ho prý rád nemá, protože nemá rád poražené. Tazatel namítl, že McCain je považován za válečného hrdinu. Donald Trump na to reagoval slovy, že žádným válečným hrdinou není, protože se nechal zajmout. Ať už si o McCainovi myslíme cokoli, takovýto argument z úst Donalda Trumpa, který se vojně šikovně vyhnul, je mimořádně nízký a podlý.
S mírnou nadsázkou lze říct, že neexistoval konflikt, který by McCain nechtěl řešit vojensky. Byl velkým propagátorem válek v Iráku, Libyi, Sýrii i Afghánistánu, stejně jako zastáncem invaze do Íránu.
I v roce 2008 šel John McCain proti vlastním voličům, kteří napadali Obamu z rasistických pozic. Nakonec se postavil i proti vlastní republikánské straně, když přiletěl na skok do Senátu během léčby. Tehdy k údivu mnohých hlasoval proti zrušení „obamacare“ (zákona o ochraně pacientů a dostupné lékařské péči, který zavedl právě Barack Obama). McCain totiž většinou hlasoval shodně s republikánskou stranou, dokonce i během Trumpova prezidenství. Je otázka, jestli chtěl pouze uškodit Trumpovi, který usiloval o zrušení obamacare, anebo zda došel k nějaké myšlenkové proměně během své vlastní smrtelné choroby. Je dost dobře možné, že to byla druhá možnost, jelikož opačná volba by znamenala možnou ztrátu zdravotní péče pro 22 milionů amerických občanů.
Pokud však vezmeme v úvahu další McCainovy politické postoje, těžko budeme hledat nějaká pozitiva. Bývalý arizonský senátor totiž mnohokrát hlasoval pro snížení daní pro nejbohatší Američany (naposledy podpořil takovýto republikánský návrh zákona v listopadu 2017). V minulosti se vždycky stavěl proti jakékoli formě všeobecné zdravotní péče, což se týkalo i zmíněné obamacare – tedy až na jeho poslední hlasování. Tam se mu spíše nelíbil způsob, jakým mělo ke zrušení obamacare dojít. Dále hlasoval vždy ve prospěch zbrojařské lobby, tedy proti zákazu útočných pušek, proti omezování zásobníků nebo proti tomu, aby mohli lidé žalovat zbrojařské firmy. Hlasoval rovněž proti homosexuálním svazkům a proti potratům. V roce 1989 byl obviněn z korupčního skandálu, zvaného Keating Five. Jednalo se o aféru, do níž bylo zapleteno pět senátorů. Šlo o obvinění za záměrně liknavou intervenci v případu banky Lincoln Savings & Loans. Tato banka po skandálu zkrachovala a většina jejích klientů přišla o své úspory. McCain však nakonec vyvázl pouze s pokáráním a politickou kariéru se mu podařilo zachránit.
Tradiční obhájce válek a zbrojení
I když můžeme McCainovi přičíst k dobru jeho kritiku Trumpa, v poslední době šlo z jeho strany spíše o kritiku prezidentova údajného spojenectví s Ruskem, a tedy i ruských zásahů do voleb. McCain už ale v podobném duchu nekritizoval izraelské vměšování do americké politiky, které výrazně zesílilo na konci vlády Baracka Obamy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tehdy záměrně ignoroval amerického prezidenta a vystoupil přímo v Kongresu, který mu byl více nakloněn. Za potlesku kongresmanů se Netanjahu pokusil podrýt tehdejší americkou oficiální politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu.
V zahraniční politice McCain patřil k nejtvrdším jestřábům. S mírnou nadsázkou lze říct, že neexistoval konflikt, který by senátor za stát Arizona nechtěl řešit vojensky. Byl velkým propagátorem válek v Iráku, Libyi, Sýrii i Afghánistánu, stejně jako zastáncem invaze do Íránu. Na jednom svém předvolebním mítinku dokonce zpíval „bomb, bomb, bomb Iran“ v rytmu písničky Barbara Anne od legendární kapely Beach Boys. Na televizním kanálu Fox News se zastával syrských rebelů a tvrdil, že nejsou radikálové, ale umírnění. Jaké je politické složení syrských rebelů, dnes bezpečně víme. McCain také prosazoval dodávky letálních zbraní ukrajinské vládě, což například Trumpův předchůdce Obama odmítal. Bývalý účastník války ve Vietnamu tehdejší intervenci obhajoval až do své smrti, a dokonce tvrdil, že USA mohly válku vyhrát, kdyby Vietnam bombardovaly ještě o něco více.
McCain je hrdina neokonzervativců, kteří o něm tvrdí, že ctí lidská práva. Podobnou rétoriku používají v oslavných ódách na jeho život mainstreamová média typu The Washington post nebo CNN. V roce 2009, když byl John McCain na návštěvě v Libyi, nabízel podle depeší ministerstva zahraničí USA Kaddáfímu a jeho synovi Mutassimovi, že vybaví libyjský režim potřebnými zbraněmi na obranu. O dva roky později už ale podporoval ozbrojenou opozici proti témuž režimu, který chtěl předtím zbrojit. Přitom z uniklých depeší z roku 2009 nevyplývá, že by McCain v rozhovoru s Mutassimem Kaddáfím jakkoli zmiňoval téma lidských práv. McCain, stejně jako celý americký politický establishment, měl výborné vztahy se Saúdy, a dokonce pomohl v Senátu zabránit návrhu zákona na omezení prodeje zbraní tamnímu režimu, který v tu dobu již třetím rokem ničil s americkou pomocí Jemen. Stejně tak byl partnerem Netanjahua a morálně podpořil jeho bombardování Gazy v roce 2014.
McCain, kterému se přezdívalo „McNasty“, se dokázal se svými odpůrci náležitě vyrovnat. Například když vyváděla ochranka protiválečné aktivisty ze skupiny Code Pink, nazval je „low life scum“ (nízkým póvlem). Můžeme se tedy ptát, jestli právě tradiční republikáni jako McCain nepřispěli k dnešní situaci, kdy v Bílém domě úřaduje člověk, který nevidí rozdíl mezi faktem a lží. Nicméně jestli byl Obama odpovědí na tradičního republikánského prezidenta, jakým byl George W. Bush, nynější demokratická odpověď na Trumpa by snad mohla být pozitivnější.
Autor studuje arabistiku.