Sociální demokracie v Ústeckém kraji hledí do propasti vlastního selhání

Sociální demokraté zvolení v Ústeckém kraji už nepovažují značku ČSSD za atraktivní a spolu s lokálními rasistickými spolky raději sestavili vlastní kandidátku s názvem Lepší Sever. Pražské vedení sociální demokracie tak narychlo spíchlo vlastní kandidátku a tak trošku mu přitom uteklo, že na čtvrtém místě se vyjímá Petr Benda – bývalý lídr kandidátky, jejíž součástí byla neonacistická DSSS. Publicista František Kostlán popsal nadcházející souboj dvou sociálních demokracií v Ústeckém kraji jako souboj nahnědlých proti nahnědlým. Jeden (prý bývalý) nácek na oficiální sociálně demokratické kandidátce je totiž bohatě vyvážen celým zástupem rasistů, kteří se shromáždili v koalici bývalých sociálních demokratů pod hlavičkou Lepšího Severu.

Spolčení rasistických korupčníků

V kandidátce Lepší Sever je také sdružení PRO Most, jehož primátor sice podporoval segregaci Romů po vzoru Jiřího Čunka, jenže v rámci mostecké politiky se jedná ještě o relativně umírněného politika. Třetím spolkem je Ústecké hnutí občanů (UFO), které v posledních komunálních volbách neváhalo přijít s rasistickými hesly jako „město bez parazitů“. Vedle kandidátky hnutí Čisté Ústí, vedené Tomášem Vandasem, jde však pořád o umírněné rasisty, i když je pravda, že ani oni neváhali vyhlásit celé Ústí nad Labem za bezdoplatkovou zónu, čímž ublížili především vlastním občanům. Předseda UFO Jiří Madar měl v minulosti opakované problémy s řízením v opilosti, jakožto ústeckému radnímu ale jeho přestupek v roce 2005 nebyl vyšetřován a dva úředníci se kvůli tomu dokonce ocitli před soudem. Opletačky s policií měl Madar i kvůli podezření z korupce při působení v jihlavské nemocnici. V roce 2009 ale děkoval za druhou šanci právě ČSSD, která z něj udělala ředitele Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Politickou debatu ovládá rasismus, který jako jedno z mála témat vyvolává ještě silnější emoce než korupce veřejných představitelů, a právě v severních Čechách si jej zvykli využívat skoro všichni včetně levicových stran.

Když dnes Jan Hamáček říká, že v Ústeckém kraji posílá do boje borce (a má přitom na mysli nejspíš i Bendu, který se mezitím fotil třeba s vůdcem slovenských nácků Marianem Kotlebou), kteří dokázali v minulosti pro ČSSD získat třicet procent hlasů, nedodává už, že právě tihle „borci“ oněch třicet procent prokaučovali. Jsou to ti samí lidé.

V roce 2008 zvítězila v Ústeckém kraji ČSSD s více než třiceti procenty. Po celé republice se tehdy mluvilo o oranžovém tsunami, jelikož sociální demokracie ovládla všech třináct krajů. Za čtyři roky byla ze třiceti procent pro ČSSD v Ústeckém kraji polovina, větší propad byl už jen v Libereckém kraji. Ústecká ČSSD se ještě za své vlády stihla namočit do rozkrádání eurofondů a náměstek hejtmanky Pavel Kouda byl v kauze ROP Severozápad pravomocně odsouzen. Obviněna byla i tehdejší hejtmanka Jana Vaňhová, partnerka oranžového kmotra Romana Housky, zavražděného z nejasných důvodů bývalým vojákem v roce 2013.

Transformace a deindustrializace v devadesátých letech postihly severočeský region víc než zbytek republiky a místní zcela logicky volili levicové strany, které slibovaly, že je nehodí přes palubu. Podle posledních průzkumů to ale s ČSSD na severu nevypadá vůbec dobře, podle interních materiálů ČSSD mají být preference dokonce pod třemi procenty. Postupné oslabení sociální demokracie má mnoho příčin, tou nejdůležitější je ale zřejmě nástup oligarchy Babiše a jeho výrazného agresivního politického stylu. ČSSD a její krajská organizace však v Ústeckém kraji začala klesat už před Babišovým nástupem, což svědčí především o mizerné kondici tamní organizace, která přitom mohla počítat s tradiční voličskou základnou. Jenže spíš než s chudobou obyvatel museli bojovat představitelé ústecké ČSSD s policií.

V Duchcově to nezačalo

Ani otevřená spolupráce ČSSD s krajní pravicí v Ústeckém kraji není žádná novinka. V současné krajské koalici sedí vedle (teď už bývalých) sociálních demokratů komunisté a zástupce zemanovsko-okamurovské koalice SPO-SPD. Už v roce 2014 pak posvětila ústecká sociální demokracie spolupráci s Dělnickou stranou v Duchcově a po čtyřletém zrušení buňky nakonec na koalici s neonacisty kývlo i centrum strany. Prý se osvědčila a dokázala „dělnického“ zastupitele udržet v mezích a stabilizovat díky tomu situaci ve městě.

Celá situace v Ústeckém kraji odráží všechny neduhy centrem opuštěné periferie, kterým nedokázala předejít levicová politika ani Babišův politický populismus. Krajské politické struktury se bez masovějšího zájmu místních občanů mění v klientelistické sítě, kterým pražské vedení nedovede čelit – nedokázal to ostatně ani autokrat Babiš, který tamní organizaci ANO musel za spolupráci s opozicí v roce 2015 celou zrušit a založit znovu.

Politickou debatu ovládá rasismus, který jako jedno z mála témat vyvolává ještě silnější emoce než korupce veřejných představitelů, a právě v severních Čechách si jej zvykli využívat skoro všichni včetně levicových stran. Rasismu se nakonec dokázala v politice v Ústeckém kraji postavit jen hnutí vznikající okolo občanských a zelených iniciativ a spolků.

Regionální specifika zároveň nedokáží krajské samosprávy přetavit do politiky, která by dávala smysl pro většinu občanů. Kraje jako mocenská centra jsou sice dost velké na to, aby se v nich zorganizovaly korupční sítě, ale příliš malé na to, aby lidem účinně pomohly. Negativní sociální jevy, jako je obchod s chudobou a rozrůstání ghett, jež se na periferii šíří, vytvářejí politicko-ekonomické struktury, které potom ovládají politiku a problémy dále prohlubují. V krajských volbách v Ústeckém kraji bývá pravidelně jedna z nejnižších volebních účast v republice. Rasismus místních politiků pak často ještě posiluje pocit odtržení a vyvolává dojem, že místním nikdo nerozumí. Dlouholetý politik ČSSD Jaroslav Foldyna už nakonec ani nic jiného neříkal a sám raději odešel k Okamurovi. Rasismus ale pořád umožňuje dostat k volbám aspoň pár desítek tisíc lidí a udržet se u moci.

Pokud i sociální demokracie podlehla pocitu, že v severních Čechách to prostě jinak dělat nejde, nebude její absence v příštím krajském zastupitelstvu ani tolik vadit. Snad budou obyvatelé Ústeckého kraje u voleb lepší formě než tamní sociální demokraté.

Autor je redaktor Alarmu