Foto Tony Webster, Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)
Voliči v americkém státě Oregon rozhodli v referendu o dekriminalizaci všech drog. Jde o první americký stát, který k takovému kroku přistoupil. V praxi to znamená, že za držení drog, a to ani těch takzvaně tvrdých, už nebudou lidé v Oregonu mířit za mříže a věznice nebudou přeplněné lidmi, kteří se provinili jen tím, že u sebe měli drogy pro vlastní použití. Návrh prošel s téměř šedesátiprocentní voličskou podporou. Nejde o legalizaci drog ani o to, že by nyní mohl mít u sebe kdokoli jakékoli množství drog. Přistiženým uživatelům bude stále hrozit pokuta a hlavně – přechovávání velkého množství drogy a její prodávání bude i nadále trestné.
New Jersey, Arizona, Montana a Jižní Dakota během aktuálních voleb legalizovaly marihuanu pro rekreační užití a Mississippi podpořilo její legální využívání pro zdravotní účely.
Co tedy zákon mění? Od 1. února 2021 nebude přechovávání malého množství drog kriminálním činem, ale přestupkem. Přistiženým bude místo vězení hrozit pokuta 100 dolarů nebo povinná konzultace v odvykacím centru. Novinkou je v Oregonu také to, že desítky milionů dolarů, které se vyberou na dani z marihuany (v zemi legální od roku 2015), budou směřovat na léčbu závislých. Na pomoc závislým půjdou také peníze ušetřené na výkonech policistů, státních zástupců a vězeňských dozorců. Předpokládá se totiž méně zatýkání, obžalob a věznění.
Další čtyři americké státy New Jersey, Arizona, Montana a Jižní Dakota během aktuálních voleb legalizovaly marihuanu pro rekreační užití a Mississippi podpořilo její legální využívání pro zdravotní účely. Podle deníku Washington Post už třetina států USA nějakým způsobem zmírnila kriminální následky užívání marihuany, přestože federální zákony jsou stále striktní. Spojené státy se tím o velký krok posouvají od přístupu založeného na kriminalizaci užívání drog směrem ke „snižování škod“ (harm reduction) – tedy ke snaze mírnit škodlivé následky narkomanie. V prvním přístupu se na problém pohlíží prizmatem řešení kriminality a na závislé jako na potenciální kriminálníky. Ve druhém se na věc nahlíží jako na otázku veřejného zdraví a na závislé jako na nemocné, kterým je třeba pomoci, nikoli je trestat.
Podporovatelé druhého přístupu i nového oregonského opatření vyzdvihují, že kriminalizace užívání drog nesnižuje počet uživatelů ani počet závislých. Naopak ty, kteří již do problémů spadnou, vrhá do spirály prohlubujících se potíží, včetně pobytu ve vězení a následného sociálního stigmatu, zadlužení nebo i zapojení do kriminálních gangů, které nabírají nové členy často právě v amerických věznicích. „Největší počet smrtelných předávkování zaznamenáváme v prvních dvou týdnech po propuštění z vězení,“ uvedla například lékařka a pedagožka Marianne Parshley pro oregonskou veřejnoprávní televizi. Represivní politické postupy, které mají za cíl potlačovat užívání drog kriminalizací uživatelů, tak často dopadají na ty nejzranitelnější – nikoliv na dealery, ale na obyčejné uživatele, na nejchudší a minority.
V Evropě by nešlo o takový průlom, protože k dekriminalizaci drog tady už v mnoha zemích došlo. Kromě Portugalska, které drogy dekriminalizovalo už v roce 2001, mezi tyto země patří například Španělsko, Itálie, Malta, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko, ale i Česká republika. Dekriminalizace drog pro vlastní potřebu v Česku spočívá v definování „většího než malého množství“ drog (pokud má u nás člověk u sebe více než deset gramů marihuany nebo dva gramy pervitinu, jde o trestný čin; pokud méně, jedná se o přestupek). V Americe jsou zákony namířené proti užívání drog, i proti uživatelům jedny z nejstriktnějších.