Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Klinika a lekce „demokracie“

Klinika se stala politickým kolbištěm. Nejde ale o spor mezi pravicovými a levicovými extremisty, ale mezi zastánci statu quo a těmi, kteří chtějí změnu tady a teď.

Praha se nachází na jedné z křižovatek: může se přibližovat otevřeným metropolím, které autonomním prostorům umožňují existenci, nebo bude podobné aktivity plenit už v zárodcích. Slovy zastupitelky Prahy 3 za Žižkov (nejen) sobě Lýdie Říhové, jde o to, jestli bude Praha spíš jako Berlín, nebo jako Moskva.

Klinika vznikla aktem občanské neposlušnosti obsazením chátrající budovy a po roce legálního působení kolektivu se kruh uzavírá. Autonomní sociální centrum opět musí hájit svou existenci proti byrokracii a politické zvůli. Sociální centrum se stalo předmětem politického zápasu, který se politici a úředníci snaží uchopit jako pouhý právní či byrokratický problém. Už několikrát se ukázalo, že se Kliniku snaží odstranit na základě zástupných, ba přímo nepravdivých argumentů a pravděpodobně přitom sami porušují zákony. Klinika může vypadat jako malá puklina ve fasádě systému založeném na komodifikaci mezilidských vztahů, ale prochází zdivem až k jeho základům a může jimi otřást.

Hranice zastupitelské demokracie

Podporovatelé a podporovatelky Kliniky se před úterním mimořádným jednáním zastupitelstva Prahy 3 shromáždili u vchodu do radnice. Na shromáždění dohlížela speciální pořádková jednotka i policejní dodávka monitorující totožnost několika desítek lidí, kteří přišli na zastupitelstvo vyjádřit svůj názor. Na druhé straně pak postávala skupinka podporovatelů strany Svobodných občanů s transparenty „Squatteři, žijete za moje daně!“ nebo „Patříte do pravé kliniky!“. Matěj Stropnický (SZ) ve svém projevu zpochybnil hlavní argument Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) pro neprodloužení výpůjční smlouvy Klinice. Podle ÚZSVM byla budova užívána v rozporu s účelem, ke kterému byla zkolaudována. „Podle našich informací ta budova není zkolaudovaná vůbec a nelze proto tvrdit, že tam Klinika je v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,“ řekl Stropnický. Na Facebooku pak potvrdil, že byla plicní klinika od šedesátých let provozována bez příslušné kolaudace, protože se při dokončení stavby údajně zjistilo, že vliv rentgenového záření na okolní zástavbu neodpovídá normám. Zdravotní zařízení tak bylo provozováno po desítky let pouze v provizorním režimu.

Praha je často vnímána jako město, které se lidem odcizuje vinou nekoncepční a necitlivé výstavby, převahou zájmů peněz developerů nad potřebami lidí a nelichotivým stavem politické reprezentace.

Účastníci jednání zastupitelstva Prahy 3 narazili na hranice reprezentační demokracie. Žižkovská radniční koalice se chtěla vyhnout nepříjemné debatě, a tak raději vůbec neodhlasovala opoziční návrh programu. Starostka Hujová navíc svévolně odebírala slovo opozičním zastupitelkám a zastupitelům a blokovala veškeré snahy o zapojení veřejnosti v sále do diskuse. Ke slovu se nedostala ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu ani úředník z odboru vnitřní bezpečnosti Ministerstva vnitra, který se měl vyjádřit k tomu, jestli Klinika představuje bezpečnostní ohrožení. Koaliční zastupitelé zpochybňovali relevanci jednání o budově, která podle nich nespadá do gesce radnice Prahy 3. Zastupitelé Žižkov (nejen) sobě se marně snažili prosadit symbolické prohlášení na podporu kolektivu autonomního centra a jejich snahy legalizovat setrvání v budově jejím převedením ze státu pod správu hlavního města Prahy. Pomocí petice se snaží zařadit bod o směně pozemku, o který má stát dlouhodobě zájem, za objekt v Jeseniově ulici. Od neděle ji podepsalo již víc než pět set lidí, což je polovina potřebných podpisů.

Radikální prostor

Přeplněný sál žižkovské radnice byl svědkem frašky, během které zastupitel za KSČM Pavel Ambrož obhajoval soukromé vlastnictví a starostka napomínala občany, že „zdržují zastupitele“. Zároveň kladla otázky do publika, kterému bránila zúčastnit se debaty. Po dvouhodinové přehlídce arogance moci bylo jednání ukončeno, takže frustrovaní diváci začali skandovat: „Nechte nás mluvit!“ Slovo si vzala členka kolektivu Kliniky, která předstoupila před zastupitele s připravenou řečí, ve které vyvracela lživá a manipulativní obvinění sociálního centra, která v posledních měsících šíří starostka i rada městské části. Rozsah aktivit a projektů, které na Klinice probíhají poslední rok za podpory veřejnosti, jsou nejlepším důvodem, proč je autonomní sociální centrum přínosem pro město i jeho obyvatele.

Praha je často vnímána jako město, které se lidem odcizuje vinou nekoncepční a necitlivé výstavby, převahou zájmů peněz developerů nad potřebami lidí a nelichotivým stavem politické reprezentace. Klinika radikálně vstoupila do města, ve kterém nezbývá místo pro neziskové, dobrovolné a politicky vyhraněné aktivity lidí, kteří se navíc nebojí vystupovat proti statu quo. Poskytla jim prostor bez nutnosti zakládat právní subjekty a žádat o granty. Klinika začala nahrazovat nedostatečné veřejné a soukromé služby a útočiště v ní nalezli rodiče, pro které nezbylo místo ve školce, lidé bez domova, kteří se chtějí integrovat, i cizinci, kteří se chtějí naučit česky.

#occupyklinika

První týden okupace s Klinikou dýchají stovky lidí, kteří se účastní přednášek, promítání, jazykových kurzů či meditací, které může kdykoliv přerušit policejní zásah. Denně probíhají veřejná pléna, na kterých se společně rozhoduje o směřování autonomního prostoru, rozdělují se služby a připravuje program na příští den. Každé takové shromáždění je lepší ukázkou demokratického rozhodování, než jaké předvedla koalice na Praze 3, která se bála o budoucnosti Kliniky byť jen diskutovat. Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová se sice během úterního jednání zastupitelstva zaklínala, že na budoucnost Kliniky nemá a ani nemůže mít vliv, ale hanlivá veřejná prohlášení i odeslané dopisy vládě ji usvědčují, že vede proti autonomnímu centru politický boj. Při posledním vyjednávání mezi kolektivem Kliniky a ředitelkou ÚZSVM Kateřinou Arajmu v minulém týdnu nakonec také došlo na to, že právní důvody pro zrušení Kliniky jsou pouhou zástěrkou pro důvody politické. Kateřina Arajmu autonomní centrum vnímá jako zdroj napětí ve společnosti a jako nebezpečný precedens pro celou Českou republiku.

Klinika se skutečně stala politickým kolbištěm. Na něm však nebojují pravicoví a levicoví extremisté, jak to popsala starostka Hujová, ale protínají se zde zájmy mocných, kteří nejsou ochotni připustit, že může existovat i jiný svět, než je ten jejich, s představami lidí, kteří chtějí lepší svět vytvářet teď a tady. Dokud bude otevřený boj proti xenofobii, rasismu a snaha o budování otevřeného, solidárního prostoru chápána jako zdroj ohrožení, tak Klinika musí dýchat, musí vzdělávat a léčit. Skutečně autonomní prostor, který se snaží uhájit svou existenci v rámci kapitalismu, musí být z definice předmětem politického sporu. Klinika podrývá strukturální násilí a systémovou nespravedlivost, a proto je cílem fyzických útoků neonacistů a terčem byrokratické šikany politiků a političek hájících kapitalistický status quo.

Autor je redaktor A2larmu.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image