Po bouřlivých jednáních polský parlament včera zamítl návrh zákona zakazujícího potraty, který připravilo konzervativní sdružení právníků Ordo Iuris. Proti návrhu hlasovalo 352 poslanců, 58 bylo pro a 18 se zdrželo hlasování. Kontroverzní zákon podpořili především poslanci vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), předseda strany Jarosław Kaczyński i premiérka Beata Szydło. Pro hlasovalo také patnáct zástupců pravicové populistické strany Kukiz, kterou vede punkrockový zpěvák a herec Paweł Kukiz.
Hlasování předcházel projev Kaczyńského, který požádal o odklad rozhodnutí, aby mohly „vychladnout“ emoce. Dále řekl, že se jedná o „gigantické nedorozumění“ a že společenská situace nepřeje přijetí zákona, ale jeho strana bude i nadále bojovat za „ochranu života“. Beata Szydło pak představila tři body vládního programu, které hodlá prosadit. Do konce roku má být připraven program podpory pro rodiny a matky, které se rozhodnou porodit a vychovat postižené děti. Podle druhého bodu mají být pro tuto agendu vyčleněny peníze z rozpočtu na příští rok. Třetí „závazek“ se týká kampaně na podporu „ochrany života“. Mezitím PiS připravila vlastní zákon, který má zakázat dnes přípustné interrupce v případech, kdy jde o vážné a nevratné poškození plodu. Podle mluvčího PiS vláda nebude s jeho prosazením spěchat, do voleb zbývají ještě tři roky. Nadace Ordo Iuris se také nevzdává a hodlá připravit další návrhy na změnu legislativy.
Protest trvá
Hlasování Sejmu předcházelo středeční jednání výboru pro spravedlnost a lidská práva, jehož členové po bouřlivé debatě nečekaně doporučili zamítnutí návrhu občanské iniciativy Stop potratům, který měl úplně zakázat a kriminalizovat interrupce. Zamítnutí návrhu Ordo Iuris bylo pro PiS v dané situaci jediným způsobem, jak předejít dalším masovým demonstracím a sebrat vítr z plachet opozici.
Diskuse o interrupcích kopíruje polské pravolevé štěpení na konzervativní a liberální křídlo, a rozpoutává tak diskusi o směřování politiky Polsku.
Hnutí proti zákazu potratů ale zbraně neskládá. Inicjatywa Polska vyvěsila na svých stránkách plakát s nápisem: „Odmítáme fanatiky, vyhráli jsme bitvu, ale nepřestáváme bojovat o lepší Polsko.“ Iniciativa Ratujmy Kobiety zase hlásí „jdeme dál“. Krok vlády považují za pouhou snahu uchlácholit bouřící se veřejnost. Zdá se, že je pro polskou vládu zatím politicky méně nákladné rozhněvat pro-life voliče než čelit rozhněvaným ženám a liberální opozici. Navíc se ukazuje, že hnutí nezůstává u reaktivního boje proti zpřísnění legislativy, ale samo přichází s vlastní liberalizační agendou. Během sobotního protestu, který předcházel pondělní stávce, byla rétorika hnutí poměrně sebevědomá. Pod alternativním návrhem zákona o interrupcích, se kterým přišla skupina Ratujmy Kobiety, bylo již 215 tisíc podpisů. Masivní pondělní protesty dále potvrdily značný mobilizační potenciál hnutí.
Boj o všechno
V neděli před stávkou vydal deník Gazeta Wyborcza prohlášení vysvětlující, proč jeho redaktorky vstupují do stávky. Aleksandra Klich hovořila o velké diverzitě mezi zaměstnanci Gazety Wyborczy: „Jsou zde katoličky, pravoslavné, protestantky, ateistky, svobodné, vdané, heterosexuální, lesbičky, konzervativní i liberální ženy.“ Názory na potraty a mateřství se mezi nimi liší, ale spojuje je znepokojení z nedemokratického postupu vlády. Zakazování potratů můžeme chápat jako lakmusový papírkem přituhování režimů.
Rusko po Říjnové revoluci jako první země v historii v roce 1920 úplně povolilo potraty. Opětovný zákaz potratů během vlády Stalina, který se obával klesající obliby, byl indikátorem neblahého vývoje v Sovětském svazu. Jednou z nejliberálnějších zemí bylo také Rumunsko před rokem 1967, kdy Nicolae Ceaușescu zavedl nechvalně známý Dekret 770. Ten měl zastavit klesající porodnost tvrdou kriminalizací potratů (mimo přesně určené případy) a zákazem prodeje antikoncepce. Ženy musely chodit každý měsíc na povinné prohlídky ke gynekologovi a stát dohlížel na průběh těhotenství až do porodu.
Podobné snahy kontrolovat porodnost jsou příznakem posunu režimu mimo hranice liberální demokracie, která by měla zachovávat rozdíl mezi sférou soukromého a veřejného. Vývoj v Polsku je často rámován právě jako boj o liberální demokracii. To může být také jednou z příčin, proč současný boj za zachování práva na potrat oslovil i řadu mužů. Potvrzuje to i šéfredaktor Gazety Wyborczy, který oznámil, že se všichni muži v redakci obléknou do černé: „Nejedná se jen o ženy, ale o celou polskou demokracii a polské obyvatelstvo.“ Studenti medicíny odmítli konferenci, jež byla organizována nadací Ordo Iuris s odůvodněním, že nesouhlasí, aby „se pod rouškou pseudovědecké konference představovala fanatická propaganda na půdě univerzity“.
Když včera ráno svolal Kaczyński schůzi poslaneckého klubu, podle deníku Gazeta Wyborcza tvrdil, že dobrý velitel musí před náporem nepřátelských vojsk přeskupit své síly a vzápětí provést frontální útok. Ukazuje se, že diskuse o interrupcích kopíruje polské pravolevé štěpení na konzervativní a liberální křídlo, a rozpoutává tak diskusi o směřování politiky Polsku. Bojuje se o vše. Jak ukazují facebookové příspěvky Inicjatywy Polské, nejde jen o potraty a práva žen, ale bojuje se o „lepší Polsko“. Iniciativa na svých stránkách zve na demonstraci proti TTIP a CETA svolané na 15. října a dává tím najevo, že agenda hnutí se už teď vylévá z břehů ženských práv.
Autorka je spolupracovnice redakce, autor je redaktor A2larmu.