Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Volební právo pro vězně je projev demokracie

Bernie Sanders otevřel v USA diskusi o navrácení volebního práva trestancům. Zatímco u nás mohou vězni normálně volit, ve Spojených státech jsou o toto právo připraveny miliony lidí se záznamem v trestním rejstříku.

Kandidát na amerického prezidenta Bernie Sanders volal ve svém komentáři pro USA Today po navrácení volebního práva pro všechny trestance ve Spojených státech. Při pohledu z České republiky se to možná zdá neuvěřitelné, ale v USA nemají miliony občanů volební právo čistě na základě záznamu v trestním rejstříku. Konkrétní zákony se liší stát od státu, v některých vám po odpykání trestu či podmínky toto právo vrátí, v jiných ale ne.

Demokracie bez podmínek

„Pokud opravdu chceme být demokratickou zemí, musíme pevně stanovit volební právo jako nezcizitelný a všeobecný princip pro všechny americké občany nad osmnáct let. Tečka,“ píše senátor Sanders ve svém komentáři. Ten vyšel s komickým titulkem „Každý si zaslouží volební právo, i zločinci jako Paul Manafort a Michael Cohen“. Název textu odkazuje k Trumpovu bývalému poradci a právníkovi, kteří se zapletli až po uši do Muellerova vyšetřování. Americký prezident se totiž do Sanderse v poslední době navážel právě kvůli senátorově přesvědčení, že trestanci by měli mít možnost volit.

Není volební právo jako základ demokracie cennější než třeba trochu nepříjemný fakt, že budou někteří opovrženíhodní jedinci moci také volit?

Česká republika patří k několika desítkám zemí, kde trestanci o volební právo nepřichází. Jinak je tomu už i v sousedním Německu, kde můžete o právo volit dočasně přijít při odpykávání trestu za některé zločiny spojené s volbami nebo za velezradu. Spojené státy jsou v tomto ohledu někde úplně jinde. Podle neziskové organizace Sentencing Project se loňských voleb v důsledku tvrdých zákonů nemohlo zúčastnit přes šest milionů lidí. Mezi nebělošskou populací je pravděpodobnost, že kvůli záznamu v rejstříku nemůžete volit, až čtyřikrát vyšší než v celkovém vzorku.

Jak upozorňuje časopis Current Affairs, Sandersův aktivismus není v tomto ohledu založen na oportunismu, ale na přesvědčení. Podle nedávných průzkumů je totiž pro bezpodmínečné navrácení volebního práva trestancům pouze čtvrtina Američanů. Výrazná většina veřejnosti je proti. Na druhou stranu při loňských volbách prosadili voliči na Floridě dodatek ústavy, který navrací volební právo místním propuštěním trestancům. Těch je přitom ve státě skoro milion a půl. Zdejší vězni stále volit nemohou a na trestance odsouzené za vraždy a sexuální zločiny se i nadále vztahuje doživotní zákaz.

Demagog Booker

Odpor veřejnosti je asi částečným důvodem, proč se vůči Sandersovi vymezila celá řada politiků. U republikánů to tolik nepřekvapí. Bývají tradičněji pro tvrdší vymáhání „práva a pořádku“, o jejich dlouholetých snahách znesnadnit příslušníkům amerických menšin přístup k volbám ani nemluvě. Víc zamrzí cynický přístup jemu bližších demokratů. Pete Buttigieg, který se také uchází o kandidaturu na prezidenta, razantně odmítl možnost, že by vězni mohli volit, i když s navrácením práva po odpykání trestu prý problém nemá. „Pokud se chce Bernie Sanders pustit do debaty o tom, jestli má mít Dylann Roof [pachatel rasově motivovaného útoku na jihokarolínský kostel – pozn. red.] a bostonský bombový atentátník volební právo, já se budu soustředit na vysvobození černých, hnědých a nízkopříjmových lidí z vězení,“ nechal se slyšet senátor Corey Booker v rozhovoru pro PBS.

Bookerův komentář je vrchol demagogie. Bezpodmínečné navrácení volebního práva by nejvíce prospělo právě skupinám, které sám zmiňuje. Tím, že je dává do protikladu s teroristy jako je Roof a Tsarnaev, se pokouší o ukázkovou manipulaci. Sanders přitom několikrát jasně vysvětloval, proč je pro navrácení volebního práva všem. „Ano, i hrůzostrašní jedinci mají mít právo volit, protože jakmile ho začnete někomu upírat a budete říkat: ‚Tamten člověk se dopustil hrozného zločinu, nenecháme ho volit. Tamten udělal zase toto. Taky ho nenecháme volit‘, dostáváte se na šikmou plochu,“ řekl Sanders v debatě na CNN.

Jak naznačují výše uvedené statistiky, ve Spojených státech nejde v žádném případě o triviální otázku. Americká vězeňská populace je obrovská. Celá historie rasové segregace a upírání volebního práva Afroameričanům spočívá z velké míry právě v odepření tohoto práva trestancům. Někteří demokraté jako kandidáti na prezidenta Beto O’Rourke a Julian Castro se snaží narýsovat dělící čáru mezi násilnými a nenásilnými zločinci – těm nenásilným by volební právo klidně vrátili. Motivuje je ale něco jiného než laciný volební kalkul?

Předhazování opovrženíhodných trestanců, kteří by díky Sandersově návrhu získali volební právo, je jednoduchá disciplína. Není ale volební právo jako základ demokracie cennější než třeba trochu nepříjemný fakt, že budou někteří opovrženíhodní jedinci moci také volit? Z České republiky je snadné odpovědět na tyto otázky ve prospěch Sanderse. On je ale o to odvážnější, že na ně odpovídá bez ohledu na veřejné mínění i v USA.

Autor je redaktor Radia Wave a publicista.

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image