Foto RevSpitz, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Když jsem se na vysoké škole učila o rozsudku Roe v. Wade byla jsem fascinovaná odvahou a nebojácností žen, které roky bojovaly za právo na interrupci pro všechny Američanky. Netušila jsem, že už za deset let Nejvyšší soud USA zvrátí tento historický rozsudek a současná generace žen bude muset znovu bojovat za bezpečný přístup k interrupcím.
36 milionů žen
Nedokážu si vůbec představit, jak se cítí moje vrstevnice v USA, které dnešním dnem mají méně práv, než měly jejich matky. Dnes se zas a znovu potvrdilo, že jsme v hrsti skupiny lidí (převážně mužů), kteří chtějí kontrolovat naše těla a naše životy. Kdyby jim skutečně šlo o vyšší porodnost a podporu rodin s dětmi, aktivně by zaváděli úplně jiné věci: rodičovskou dovolenou, firemní školky, dostupné bydlení a stálou práci.
Pro mnoho odpůrců potratů jsou ženy lidmi druhé kategorie. Vnímají ženu jako nástroj pro plození a výchovu dětí a jsou naprosto přesvědčeni, že oni mají právo ženy a jejich životy kontrolovat.
Po vynesení rozsudku nejvyššího soudu, který prolomil slavný zákon z roku 1973, je dostupnost interrupce v bezprostředním ohrožení ve 26 státech, někde totiž zákaz vstoupí v platnost okamžitě a automaticky. Další státy se nyní předhání v tom, kdo jako první přijme novou legislativu, která bezpečným interrupcím zabrání. Zakazování interrupcí se tak stává jakousi perverzní hrou či soutěží. Tato hra se ovšem hraje s životy skutečných lidí.
Lidí, kterým teď hrozí, že zemřou kvůli zákazu potratů tak, jak jsme to už mohli vidět například v Polsku. Podle organizace Planned Parenthood se zamezení bezpečného přístupu k interrupcím bude týkat až 36 milionů žen. Slovo žen je zde klíčové. Pro mnoho odpůrců potratů jsou ženy lidmi druhé kategorie. Vnímají ženu jako nástroj pro plození a výchovu dětí a jsou naprosto přesvědčeni, že oni mají právo ženy a jejich životy kontrolovat. Tento názor však zastává minorita lidí v USA dokonce i mezi věřícími lidmi. O to děsivější je, že je tak silně slyšet. Tři soudci, kteří pro zvrácení Roe v. Wade nehlasovali, napsali ve svém odlišném stanovisku že „od momentu oplodnění se nedá mluvit o tom, že by žena měla práva“.
Jsou ženy rovnoprávné občanky?
„Ať už je přesný rozsah nadcházejících zákonů jakýkoli, jeden výsledek rozhodnutí nejvyššího soudu je jistý: omezení práv žen a jejich postavení jako svobodných a rovnoprávných občanek,“ píší také ve stanovisku. Chvíli se nad tím zamyslete. Nejvyšší soud v USA rozhodl, že ženy nemají stejnou svobodu jako muži a nejsou si s nimi rovny.
Toto rozhodnutí ovšem nedopadne na všechny ženy stejně. Nejhůře zasáhne ženy které jsou mladé, z chudších poměrů a mají již děti. Důležitou roli hraje i etnicita žen. Ženám, které jsou oběťmi domácího a sexuálního násilí, případné těhotenství prohlubuje jejich trauma a v případě domácího násilí je často ještě pevněji poutá k násilníkovi. Pro tyto ženy nebyla dostupnost interrupcí samozřejmostí ani před zvrácením Roe v. Wade. Podstoupení interrupce často znamenalo, že musely jet na kliniku stovky až tisíce kilometrů daleko, nezřídka do jiného státu. Podstoupení interrupce pak stálo tisíce dolarů.
Vzdálenosti a cena teď jen nadále porostou. Co pro ně dosud bylo často extrémně komplikované, se teď stává definitivně nemožné. Ženy, kterým nebyl umožněn potrat, čelí velkým emocionálním a fyzickým problémům, a také významnějším finančním potížím než ženy s přístupem k potratům. Následná mateřství z donucení pak vedou k častějším poporodním depresím, mohou negativně ovlivnit vývoj plodu a uvrhnout ženu i dítě do chudoby.
Čekají Američany další omezení?
Dnešní rozhodnutí navíc není jen útokem na práva žen. Mohlo by také být předzvěstí dalších omezení v jiných oblastech soukromého života, jako jsou sňatky homosexuálů nebo přístup k antikoncepci. Soudce Clarence Thomas v samostatném souhlasném stanovisku výslovně vyzval kolegy soudce, aby „přehodnotili všechny případy tohoto soudu,“ které zakládají práva na antikoncepci, sňatky homosexuálů a sex.
Tento rozsudek by pro nás všechny měl být důležitou připomínkou toho, že pokud se nebudeme angažovat a bojovat za svoje práva, můžeme o ně velice rychle přijít. V Americe podporuje právo na interrupce 60 až 70 procent lidí. Ti i přesto dnes ztratili garanci tohoto práva na federální úrovni. Jak jsem psala v květnu, zákaz interrupcí nevyrostl v USA přes noc a jedná se o výsledek systematického tlaku tamní křesťanské pravice.
Ač se ve mně mísí smutek a naštvanost, mojí hlavní emocí je odhodlání. Odhodlání pomoci tento rozsudek zvrátit a odhodlání nenechat patriarchát nadále ovládat naše životy. Od roku 1994 pouze další tři země omezily přístup k interrupcím. Jsou jimi Polsko, Nikaragua a Salvador. Za stejnou dobu 19 zemí naopak legalizovalo nebo dekriminalizovalo interrupce a v roce 2021 Evropský parlament přijal rezoluci, která označila právo na bezpečný přístup k interrupcím za lidské právo. To mi dodává naději, že tento boj není ztracený.
V Americe se teď chystá vlna protestů a bojů za ponechání práva na bezpečné interrupce. Lidé, kteří si dlouhou dobu mysleli, že už se nemusí tomuto tématu věnovat a mohou se soustředit na větší problémy, jakými jsou klimatická krize a nedostupnost bydlení, tak znovu budou vést boj, který už jednou vyhráli. Je to nesmírně frustrující, ale nesmíme se našich lidských práv vzdát. 24. červen 2022 je možná jedním černým puntíkem v historii lidských práv a zejména práv žen. Ale já věřím, že bezpečný přístup k interrupcím bude zase brzy garantován na federální úrovni.
Autorka je vedoucí advokačního oddělení a manažerka kampaní v české pobočce Amnesty International.